Ukrajinské pilotce se přitížilo. Rusové ji nechtějí pustit

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
17. 2. 2015 19:00
Nadija Savčenková drží už třetí měsíc hladovku. Může se dostat do kómatu.
Nadija Savčenková u moskevského soudu.
Nadija Savčenková u moskevského soudu. | Foto: Reuters

Moskva/Kyjev - Přestože po jednání o osudu Ukrajiny v Minsku svitla naděje na osvobození vězněné pilotky Nadiji Savčenkové, která už více než dva měsíce drží hladovku, ruské úřady dohodu popírají.

Podle oficiálních představitelů bude důstojnice ukrajinského letectva v Rusku souzena a jakékoli spekulace o její amnestii či propuštění nejsou namístě.

Ukrajinská televize TSN s odvoláním na rodinu a advokáty uvedla, že se zdravotní stav ženy, která v polovině prosince přestala požívat stravu na protest proti svému věznění, dramaticky zhoršuje.

Vězeňská správa prý oznámila, že se může dostat do kómatu.

"Řekli jí, že se to může stát každou chvíli. Pokud se to stane, budou ji krmit nuceně," řekl TSN advokát Ilja Novikov. Kvůli zúžení tepen prý nemůže dostávat infuze a špatně snáší také tekutiny.

Ruská agentura RIA napsala, že stav vězenkyně posoudili němečtí lékaři, kteří jej "shledali jako uspokojivý". Prohlídku Němci a Rusové dohodli minulý týden na schůzce v Minsku, uvedla Deutsche Welle.

Justice 32letou Savčenkovou obviňuje z navádění minometného útoku, při němž byli zabiti dva novináři. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel jakékoli politické dohody o jejím osudu. Prohlásil, že ukrajinská strana sice tento problém v Minsku nastolila, avšak předmětem jednání nakonec nebyl.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko přitom po ukončení rozhovorů minulý týden prohlásil, že osvobození bylo dohodnuto a že očekává její propuštění "v nejbližší době".

Nechci čekat jako Mandela

Mluvčí ruského Vyšetřovacího výboru (obdoby amerického FBI - pozn. red.) Vladimir Markin o víkendu nicméně řekl, že "veškeré spekulace o údajném chystaném osvobození jsou neopodstatněné".

"Orgány činné v trestním řízení disponují nespornými důkazy, které potvrzují podíl Savčenkové na smrti novinářů," konstatoval. "Jde o vlastnoruční poznámky Savčenkové, které svědčí o tom, že měla navádět palbu. Řídíme se fakty, nikoli emocemi a politickými sympatiemi."

Důstojnice je držena pod stráží již zhruba osm měsíců a nachází se v moskevské věznici Matrosskaja tišina (námořnické ticho), kde svého času byl vězněn někdejší nejbohatší Rus Michail Chodorkovskij.

Ruské orgány ji viní mimo jiné z nezákonného překročení hranice. Ona však tvrdí, že byla zajata a unesena do Ruska a že se žádného zločinu nedopustila.

"Nechci kompromis. K čemu by mi bylo 25 let v ruském vězení? Ničím jsem se neprovinila," citoval Savčenkovou list Ukrajinska pravda. "Nezavinila jsem smrt ruských novinářů. Nikdy nestřílím na lidi beze zbraní."

Trvá na tom, že bude hladovět, dokud se bude nacházet ve vězení. "Znám příběh Nelsona Mandely a Michaila Chodorkovského. Vážím si jich a respektuji, že čekali mnoho let. Já ale nechci čekat. Chci, aby mne osvobodili".

Ruská novinářka a obhájkyně lidských práv Zoja Svetovová uvedla, že je Savčenková držena v absolutní izolaci. "Nachází se ve vězeňské nemocnici, která byla nedávno opravena. Její cela je pro čtyři osoby, ale je v ní sama. Má pro sebe dokonce celé patro. Je naprosto izolována a při procházkách ji hlídá pes," popsala podrobnosti.

K útoku se přiznal někdo jiný

K ukončení hladovky Savčenkovou, které novináři přezdívají G. I. Jane, přitom vyzval evropský soud pro lidská práva. Ona to však odmítla.

"Nevyhověla jsem prosbám své matky, sestry a lidí, kteří mě mají rádi, ať už v Rusku, či na Ukrajině. Proč bych měla poslouchat soud," odpověděla podle novinářky a obhájkyně lidských práv Jeleny Masjukové, která ji navštívila. Podle listu Novaja gazeta přitom evropský soud nevyhověl žádosti obviněné, aby ruským orgánům uložil její osvobození, a vyžádal si pouze podrobnosti k případu.

Velitel ukrajinského dobrovolnického praporu Ajdar Serhij Melnyčuk přitom v rozhovoru pro BBC nedávno přiznal, že osobně naváděl minometný útok, z něhož je Savčenková obviněna. Na dotaz, zda se k tomu přiznává, odpověděl: "Ano. Pak mne vystřídal bojovník s přezdívkou Prapor". Uvedl však, že útok nebyl vedený proti novinářům, ale proti ozbrojencům, kteří předtím stříleli na ukrajinské vojáky. Podle něj se novináři stali "náhodnými oběťmi".

Tato verze se podle advokáta vězněné ženy shoduje s tím, co vypověděla sama vojákyně. Po Melnyčukovi je v Rusku vyhlášeno pátrání. Není však jasné, zda je ochoten se vydat ruským orgánům místo Savčenkové.

Právě kvůli službě v praporu Ajdar, jenž jako jeden z prvních dobrovolnických oddílů vstoupil do bojů na východě Ukrajiny, si přitom profesionální pilotka, která v minulosti prošla Irákem, vzala dokonce dovolenou v armádě. Velení totiž její žádost o přesun na frontu odmítlo.

Po zatčení v Rusku se stala jakýmsi symbolem protiruského odporu. V loňských volbách byla zvolena do ukrajinského parlamentu a stala se také poslankyní Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Rusko však odmítá akceptovat její poslaneckou imunitu s tím, že zvolena byla v době, kdy se nacházela ve vězení pro podezření ze spáchání trestného činu, z něhož je obviněna.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Biden vyslal neoficiální americkou delegaci na Tchaj-wan, Čína reagovala varováním

Americký prezident Joe Biden vyslal na Tchaj-wan neoficiální delegaci na důkaz podpory ostrovu, jež pevninská Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Tři bývalí vysoce postavení politici dorazí na Tchaj-wan ve středu. Čína už v reakci na návštěvu Spojené státy varovala, aby respektovaly princip jedné Číny a chovaly se podle něj k Tchaj-wanu, píše agentura Reuters.

Členy delegace jsou demokrat Chris Dodd, senátor za Connecticut v letech 1981 až 2011 a dva bývalí náměstci ministrů zahraničí James Steinberg z Obamovy éry a Richard Armitage z vlády republikánského prezidenta George W. Bushe, upřesňuje AP. Na Bidenovu žádost se setkají s nejvyššími představiteli Tchaj-wanu, píše CNN. Ve čtvrtek ráno se setkají s prezidentkou Cchaj Jing-wen, uvádí Reuters.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Velká Británie stáhne z Afghánistánu většinu ze svých 750 vojáků

Británie stáhne z Afghánistánu téměř všechny ze svých 750 vojáků, kteří v zemi působí, napsal v úterý list The Times. Britské rozhodnutí přichází krátce po oznámení Spojených států, že američtí vojáci Afghánistán definitivně opustí do 11. září 2021. Pro Brity by podle informací The Times bylo obtížné v zemi zůstávat po odchodu amerických spojenců, protože obě vojska sdílejí základny i infrastrukturu.

Británie vypracovala plán na předání vedení akademie v Kábulu, kde její jednotky pomáhají cvičit afghánské vojáky. Nově ji bude spravovat místní vláda. Britští vojáci působí převážně v Kábulu v ochranných misích, například jako doprovod význačných osobností. Vojáci se postupně přesouvají na protiteroristické mise do Afriky i jinde ve světě.

"Samozřejmě, že tato hrozná válka musí jednoho dne skončit, ale škrty a útěk od našich afghánských partnerů na ně musí působit jako zrada," uvedl generálmajor Charlie Herbert, který byl do roku 2018 poradcem NATO pro afghánskou policii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy