Kyjev/Moskva - Situace v Debalceve se dramatizuje.
Separatisté oznámili, že město dobyli. Kyjev to ovšem popírá, připouští jen ztrátu jedné z jeho částí. Boje podle zpráv médií probíhají i v ulicích.
To vše v den, kdy na Ukrajině mělo podle minské dohody začít stahování těžkých zbraní na obou stranách.
Úterní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Na tiskové konferenci v Budapešti se jeden z novinářů zeptal Vladimira Putina, co si myslí o dopadech toho, kdyby se USA rozhodly Kyjevu dodávat útočné zbraně. Putin prohlásil, že "podle našich informací jsou tyto zbraně už dodávány".
Podle ministerstva obrany proruské Doněcké lidové republiky zahynulo v bojích o Debalceve za posledních 24 hodin 94 ukrajinských vojáků. Další stovky se jich prý vzdaly, s ostatními probíhají jednání o složení zbraní. Kyjev tyto informace nijak nepotvrdil.
Na Twitteru se přitom objevují zprávy, že do zajetí padly desítky ukrajinských vojáků.
#BREAKINGNEWS
DEBALTSEVE DEFENSE COLLAPSES
DOZENS OF UKRAINIAN SOLDIER GO IN RUSSIAN POW-SHIP
https://t.co/xiiJPBh7XC pic.twitter.com/sx2N2OlXax
— Conflict Reporter (@Conflict_Report) 17. Únor 2015Ukrajinské ministerstvo obrany odmítlo, že by povstalci u Debalceve zajali velký počet ukrajinských vojáků. Tyto zprávy prý nejsou pravdivé a mají jen vyvolat paniku mezi příslušníky ukrajinských bezpečnostních složek.
Po těžkých bojích v Širokine východně od Mariupolu je západní polovina vesnice v ruskou ukrajinských sil a východní v rukou separatistů.
В західній частині Широкиного – українські військові, в східній – бойовики http://t.co/yA4n7tRejg pic.twitter.com/3Kj7tEZ2oA
— Hromadske.TV (@HromadskeTV) 17. Únor 2015Ukrajinské státní zastupitelství odmítá Gruzii vydat gruzínského exprezidenta Michaila Saakašviliho a bývalého gruzínského ministra spravedlnosti Zuraba Adeišviliho. Uvedla to agentura Ukrinform s odkazem na informace ukrajinského serveru Apostrophe.com.ua.
Ukrajinské ministerstvo obrany přiznalo, že separatisté kontrolují část Debalceve. Nepotvrdilo však, že mají v rukou železniční nádraží. Ve městě zuří pouliční boje.
S více než hodinovým zpožděním oproti programu přistál v Budapešti ruský prezident Vladimir Putin. Je to první Putinova bilaterální návštěva v členské zemi EU od loňského vyhlášení sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině.
Očekává se, že pod dohledem ruského prezidenta a maďarského premiéra Viktora Orbána se podepíše několik dohod o spolupráci. Nejočekávanější je pravděpodobná nová dohoda o dodávkách ruského plynu do Maďarska. Tisková konference, kde by to mělo být oznámeno, se čeká kolem šesté hodiny středoevropského času.
Podle ruské bulvární televize LifeNews byl během bojů ve městě Debalceve lehce zraněn šéf samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko.
Během přebíhání jedné z ulic byl zasažen do lýtka. Byla mu poskytnuta první pomoc a následně byl spolu s dalšími třemi zraněnými bojovníky odvezen do nemocnice v Alčevsku.
Podmíněný trest 3,5 roku vězení pro opozičníka Alexeje Navalného platí, rozhodl odvolací soud v Moskvě. Žalobci přitom žádali deset let nepodmíněně. V původní výši 3,5 roku nepodmíněně zůstal i trest pro Navalného bratra Olega.
V kauze údajné zpronevěry peněz firmy Yves Rocher se po prosincovém verdiktu prvoinstančního soudu odvolaly obě strany. Obhajoba tvrdila, že Navalnyj je nevinen, a požadovala zrušení trestu.
Server Bellingcat.com, který založil Brit Eliot Higgins, na sebe v minulosti upozornil už několikrát.
Analýzou fotografií na internetu například našel výcvikový tábor džihádistů z Islámského státu (IS). Sám Higgins pak prokázal použití chemických zbraní v občanskou válkou zmítané Sýrii.
Ukrajina byla ostřelována z ruského území. Ve své analýze to uvedl server Bellingcat.com. Výzkumný tým analyzoval celkem 1353 kráterů po dělostřeleckém ostřelování východní Ukrajiny z období 14. července až 8. srpna 2014.
Na základě rozboru satelitních snímků a pomocí dalších uznávaných metod vypočítal trajektorie ran. Absolutní většina z celkem deseti trajektorií podle jeho závěrů vedla k pozicím na ruském území. "Lokalizovali jsme střelecké pozice, které blízce odpovídaly těmto trajektoriím. Všechny až na jednu byly uvnitř ruského území," uvádí se v závěru zprávy zveřejněné na internetu.
Rozdělená Evropa. Kdo by podle agentury Bloomberg podpořil ráznější protiruské sankce?
Former satellite states want to stand up to Putin. The rest of Europe isn't backing them up. http://t.co/JdRGRcoj06 pic.twitter.com/83KRXcQ3v1
— Bloomberg VisualData (@BBGVisualData) 17. Únor 2015Podle Ljaška nemají ruští novináři na ukrajinských kanálech co dělat. Míní, že by to nahrávalo ruské propagandě a že Ukrajina se jí dosud dostatečně nebrání.
Sám se několikrát objevil v oblasti bojových operací a tvrdil, že formuje vlastní bojový prapor pro boj se separatisty. Na Ukrajině je již několik měsíců zakázáno vysílání ruských televizních kanálů a nesmí se vysílat ani ruské filmy či seriály.
Podle Ljaška je část ukrajinských občanů dosud silně ovlivněna propagandou ruských televizí a jedná pod jejich informačním vlivem.
"Není pravda, že společnost je proti propagandě očkována. Propadají jí i normální lidé, když sledují ruské kanály," uvedl s tím, že o tom svědčí i případ jeho příbuzné. Reagoval přitom na pokus moderátora nabídnout divákům alternativní názor ruského novináře na události na Ukrajině.
Známý ukrajinský radikál Oleh Ljaško přiznal, že jeho sestra bojuje na východě Ukrajiny na straně tamních separatistů. Poslanec, který proslul tvrdým nacionalistickým postojem, rvačkami a skandálními projevy, uvedl, že je to výsledek ruské televizní propagandy.
"Moje sestra Viktorija, se kterou jsme spolu vyrůstali, bojuje se zbraní v rukou na straně teroristů v Luhansku,“ řekl překvapivě politik, který při posledních prezidentských volbách získal třetí místo.
Kouř nad Debalceve...
Reports large amounts of smoke rising over #Debaltseve http://t.co/OKsscZciTs #Ukraine pic.twitter.com/rWf7pXBWiE via @whereismymon
— Liveuamap (@Liveuamap) 17. Únor 2015Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky si konflikt na východě Ukrajiny od prvních bojů v dubnu loňského roku vyžádal kolem 5660 mrtvých.
Za posledních 14 dní se podle mluvčího instituce Ruperta Colvillea počet mrtvých zvýšil zhruba o 300.
Čísla ale nejsou úplná, protože během krutých bojů před vyhlášením příměří bylo nemožné počet mrtvých zjišťovat.
Vlajka samozvané Luhanské lidové republiky na ukrajinsko-ruském hraničním přechodu Izvaryne.
Ukrainian-Russian border Checkpoint Izvarine pic.twitter.com/DAiNTAdAEe
— Hetman Andrij (@HetmanAndrij) 17. Únor 2015Plotnickij rovněž zopakoval tvrzení separatistů ze sousední Doněcké oblasti o tom, že strategické město Debalceve přechází pod kontrolu proruských radikálů.
"Sevření je dokončeno, Ukrajina to jen nechce a nemůže přiznat. Máme právo sami rozhodovat, co a jak se tam bude dít," konstatoval. Město, které leží v Doněcké oblasti u hranic s Luhanskou oblastí, podle agentury Interfax ovládají vzbouřenci už z 80 procent.
"Stahování těžkých zbraní jsme začali už v pondělí, naše tanky a děla odjíždějí. Stejný krok nyní očekáváme od Ukrajiny," řekl Plotnickij. Ukrajinská armáda se podle něj snaží těžké zbraně z fronty stáhnout, dobrovolnické ukrajinské provládní prapory se ale podle Plotnického chovají přesně opačně.
Luhanští povstalci se drží ustanovení minských dohod, od pondělí z fronty stahují těžkou vojenskou techniku a jsou připraveni k výměně zajatců. Ruské agentuře TASS to dnes řekl vůdce luhanských vzbouřenců Igor Plotnickij. Podle protokolu ze summitu v Minsku z minulého týdne mělo stahování začít nejpozději v noci na dnešek.
Gruzínská generální prokuratura požádala ukrajinskou justici o vydání stíhaného Michaila Saakašviliho. Exprezident, jehož v minulých dnech Petro Porošenko jmenoval svým poradcem, je v Gruzii stíhán za údajné zneužití pravomocí.
Kromě Saakašviliho požádali gruzínští prokurátoři také o vydání bývalého gruzínského ministra spravedlnosti Zuraba Adeišviliho, který rovněž pobývá na Ukrajině.
Ukrajinská vláda představila tzv. "Černou knihu Kremlu“ s podtitulem "Ruská válka proti Ukrajině“.
Ta uvádí, že k únoru 2015 "bylo následkem ruské agrese zabito" 5086 lidí. Do těchto čísel jsou mimo jiné započítány i oběti letu MH17. Dalších 10 948 lidí utrpělo zranění.
Kyjev také registruje na 978 482 tzv. vnitřních uprchlíků - tedy lidí, kteří opustili své domovy, ale zůstali v zemi. Přes 103 000 z nich požádalo o lékařskou pomoc.
Ukrajinští novináři přítomní na místě ale ústup vládních vojsk v Debalceve potvrzují. Separatisté podle nich obsadili železniční stanici i sídlo městské policie.
Ukrajinská reportérka Olga Hermanová na Facebooku napsala, že příslušníci ukrajinského praporu Kyjevská Rus žádají naléhavou pomoc, ve městě se prý udrží jen příštích 12 hodin.
Podle vzbouřenců při bojích o Debalceve zahynuly desítky ukrajinských vojáků, desítky dalších se dostaly do zajetí, když je údajně jejich velitelé opustili.
Armádní mluvčí Andrij Lysenko ztráty pozic v Debalceve popírá. Na tiskové konferenci v Kyjevě řekl, že boje se omezují na okraje města a ke střetům dochází i u nádraží. "Naši vojáci ale pozice drží," prohlásil mluvčí.
Situace na Ukrajině k 17. únoru - podle Kyjeva.
Situation in Eastern #Ukraine as of 17.02.2015, 12:00 (#Kyiv time) pic.twitter.com/H7q2zEn1DU
— EuroMaidan PR (@EuromaidanPR) 17. Únor 2015Podle německé ministryně obrany musí Západ najít způsob, jak odpovědět na ruské vojenské násilí a na silové prosazování sfér vlivu. "Neměli bychom podléhat žádným iluzím. Nová politika Kremlu začala už dávno před ukrajinskou krizí a bude nás zaměstnávat ještě dlouho," uvedla von der Leyenová.
Příměří, které začalo na Ukrajině platit ze soboty na neděli, je stále velice křehké. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa z města Myronivskyj.
"Francouzská vláda by měla uznat Krym jako součást ruského území a obnovit vztahy s Moskvou, prohlásila v rozhovoru pro polský konzervativní týdeník Do Rzeczy šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. "Rusko je přirozený spojenec Evropy," dodala.
Právě anexe ukrajinského poloostrova a následné ruské počínání v Donbasu rozkmotřily Paříž a Moskvu. Francie kvůli tomu dokonce Rusku pozastavila dodávku dvou vrtulníkových lodí třídy Mistral.
Ukrajinská krize ukazuje, že je potřeba více propojit Evropskou unii, Severoatlantickou alianci (NATO) a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
V Berlíně to během představení nových zásad německé bezpečnostní politiky řekla německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Ruská politika, která podle ní stojí za situací na Ukrajině, bude prý ještě dlouho pro EU problém.
Ukrajinská tisková agentura Unian píše, že povstalci obsadili budovu vlakového nádraží v Debalceve.
Povstalecké "ministerstvo obrany" hovoří o situaci v Debalceve opatrněji. "Povstalecká vojska kontrolují nádraží a východní okraj města. Větší část Debalceve pod naší kontrolou není," citovala z jeho komuniké povstalecká agentura DAN.
Ukrajinská armáda uvedla, že Debalceve bylo celou noc vystaveno dělostřelecké palbě vzbouřenců, kteří obsadili okolní návrší. Samotné město je prý s výjimkou železničního nádraží v rukou vládních vojsk.
Nezávislé informace z Debalceve k dispozici nejsou, misi evropských pozorovatelů separatisté do města nepustili.
Proruští separatisté oznámili dobytí Debalceve. Většinu města, které leží na klíčové železniční trati mezi Doněckem a Luhanskem, prý mají pod kontrolou vzbouřenci a nyní město "dočišťují".
"Dobyli jsme městskou policejní stanici a železniční nádraží. Větší část města, včetně administrativních budov a strategických objektů, je pod kontrolou lidové republiky," tvrdí zdroj ruské agentury Interfax.
Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě (OBSE) odsoudila útoky na Debalceve. "Pokusy změnit status quo v konfliktní zóně kolem Debalceve odporují dohodě z Minsku," prohlásil zástupce šéfa monitorovací mise na Ukrajině Alexander Hug.
"Zajatci se stali rukojmími v jednání politických špiček, ačkoliv by to (výměnu zajatců - pozn. red.) už dávno mohli udělat řadoví velitelé. A oni to také nakonec dělat tak jako tak budou. Otázkou ale je: Kdy konečně?" ptá se v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinský generál Volodymyr Ruban.
Ukrajina jedná se Spojenými státy o dodávkách zbraní a sestavila už seznam svých požadavků. "Jedná se pořád, a to i na úrovni ministrů obrany," prohlásil v televizi poradce ukrajinského prezidenta Jurij Birjukov.
Nedávno podle něj ukrajinská vláda odeslala do Washingtonu seznam svých požadavků. "Jde o obrněnou techniku a zbraně."
Zásilka by byla financována z tříleté americké půjčky ve výši 350 milionů dolarů (8,5 miliardy korun), možná je prý i další miliarda dolarů. Pentagon zatím Kyjevu dodává jiný vojenský materiál, například ošacení nebo osobní ochranné prostředky.
Separatisté údajně nemohou zastavit boje o "debalcevský kotel".
"Nemáme právo (přestat bojovat o Debalceve). Je to i morální věc. Je to naše vnitřní území," prohlásil povstalecký vůdce Denis Pušilin. "Musíme odpovídat na palbu, pracovat na zničení bojových pozic nepřítele," řekl agentuře Reuters.
Povstalci naproti tomu tvrdí, že noc se obešla takřka bez incidentů. Podle jejich "ministerstva obrany" k žádnému narušení dohodnutého příměří nedošlo.
Poslední incident se prý odehrál krátce po půlnoci SEČ u obce Kirovske v Doněcké oblasti, poté už byl na bojové linii klid. Žádné ostřelování nezaznamenala ani doněcká radnice.
Armáda oznámila, že počet útoků na její pozice poklesl. Za posledních 24 hodin údajně vojáci čelili 21 výpadům, převážně u Debalceve.
Pád ukrajinské ekonomiky se zrychlil, píše Ukrajinska pravda. Podle čerstvé zprávy statistického úřadu se HDP za loňské poslední čtvrtletí propadl o 15,2 %.
Ministerstvo obrany v úterý ráno oznámilo, že armáda obnovila kontrolu nad městem Logvinovo a uvolnila tak ze sevření silnici z Debalceve do Arťemivska. Tedy na území ovládané ukrajinskými silami. Jiný zdroj to zatím nepotvrdil.
Do Kyjeva dnes míří český ministr průmyslu Jan Mládek. Se zástupci ukrajinské vlády chce jednat o bezpečnosti jaderných elektráren a o přepravě dodávek ropy a plynu. "Chci také hledat konkrétní možnosti, jak vrátit české podniky na ukrajinský trh," uvedl Mládek před cestou.
Vůdce doněckých povstalců Denis Pušilin zopakoval, že vzbouřenci nezastaví boj o město Debalceve, protože na to "nemají morální právo". Toto strategicky důležité město stále drží ukrajinské jednotky, je ale obklíčené rebely.
Německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí večer vyzvali v telefonické konferenci ruského prezidenta Vladimira Putina, aby přiměl proruské separatisty na východě Ukrajiny respektovat příměří dojednané v Minsku. Informoval o tom mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Podle jeho slov se Merkelová s Porošenkem a Putinem dohodla i na konkrétních krocích, které by měly umožnit pozorovatelské misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) sledovat situaci v Donbasu.
Připomeňme nejdříve hlavní dění z pondělka:
- Separatisté vyzvali ukrajinské vojáky obklíčené v Debalceve, aby se vzdali. S tím, že jim umožní odchod, pokud nechají na místě zbraně a veškerou výzbroj. Město bylo opět pod palbou.
- Obě strany se obvinily z mnohonásobného porušení příměří. Na obou stranách přibylo obětí na životech.
- Ani jedna strana nezahájila stahování těžkých zbraní, jak to žádá dohoda z Minsku.
- Evropská unie rozšířila svůj sankční seznam, mimo jiné o náměstka ministra obrany Ruska.
- Povstalci na východě Ukrajiny ohlásili nové podmínky pro klid zbraní, které jdou za rámec minských mírových dohod z minulého týdne. Žádají ukrajinskou neutralitu a oficiální odvolání takzvané protiteroristické operace, kterou proti separatistickým oddílům vedou vládní jednotky.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.
