V tomto dokumentu se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za garance svých hranic, přičemž jedním ze signatářů bylo tehdy Rusko.
Dnes někteří Ukrajinci tvrdí, že by se jim tehdejší "atomovky" hodily proti Rusku na odstrašení. Po rozpadu Sovětského svazu sice zůstaly na Ukrajině nukleární hlavice, ale kódy potřebné k odpálení byly v Moskvě a nikdo z Ukrajiny k nim neměl přístup.
Sovětský svaz měl obrovské zásoby atomových bomb, a jelikož Ukrajina ležela na jeho západní hranici, na jejím území se nacházelo 1900 hlavic a 2500 taktických jaderných zbraní. V srpnu 1991 vyhlásila Ukrajina nezávislost na Sovětském svazu a v podstatě od první chvíle od ní Rusko žádalo, aby mu zbraně vrátila.
V čele Ukrajiny stál na začátku devadesátých let komunistický funkcionář Leonid Kravčuk, který ale s denuklearizací své země váhal. Z Ruska vycházely signály, že hranice bývalých sovětských republik nejsou jednou provždy dané a že minimálně status Krymu je sporný.
Sovětská vláda v roce 1954 (dnes anektovaný) poloostrov převedla pod Ukrajinu. Ruský prezident Boris Jelcin vydal prohlášení, že Rusko uznává nezávislost všech republik zanikajícího Sovětského svazu, ale vyhrazuje si právo jednat o revizi hranic. Navíc Moskva v každém případě požadovala, aby mohla využívat námořní základnu v Sevastopolu na Krymu.
Pro Kyjev to představovalo jasný vzkaz: Krymu se nevzdáváme. Kravčuk a nová ukrajinská vláda proto oddalovala předání jaderných zbraní Rusku a žádala za to uznání svých existujících hranic. Do jednání se jako prostředník vložily Spojené státy poté, co se stal na začátku roku 1993 prezidentem Bill Clinton. USA slíbily Ukrajině kompenzaci ve výši jedné miliardy dolarů a zároveň se Rusko a Spojené státy zavázaly zajistit dodávky paliva do ukrajinských jaderných elektráren.
Memorandum podepsali v Budapešti 5. prosince 1994 ukrajinský prezident Leonid Kučma, Boris Jelcin, Bill Clinton a tehdejší britský premiér John Major. Všichni signatáři se zavázali respektovat hranice Ukrajiny. Tři roky poté podepsali Kučma a Jelcin dohodu o přátelství, v níž ruská strana výslovně uznala Ukrajinu v hranicích z doby rozpadu Sovětského svazu.
Veškeré garance a sliby vzaly poprvé za své v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. Autor tohoto textu viděl tehdy v létě na kyjevské hlavní třídě Kresčatyk stánek se suvenýry. Jedním z artefaktů byla napodobenina role toaletního papíru s nápisem Budapešťské memorandum.
Just read the Budapest Memorandum—six short paragraphs, and Russia has broken every single one. Why would anyone believe Russia will keep any agreement without it being backed by decisive force? pic.twitter.com/YucYezaLZ3
— Maria Avdeeva (@maria_avdv) December 3, 2024
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přijel ve středu na summit NATO do Bruselu s výtiskem Budapešťského memoranda a ukázal ho v deskách novinářům. "Dnes si připomínáme třicáté výročí tohoto dokumentu. Dokumentu, který nezajistil bezpečnost Ukrajiny," uvedl.
Americký exprezident Bill Clinton loni řekl v rozhovoru pro irskou televizi RTE, že lituje tlaku na Ukrajinu vzdát se jaderných zbraní. "Podílel jsem se na tom a dnes Ukrajinci říkají, že by Rusko nezaútočilo, kdyby jim zůstaly jaderné zbraně. Fakt je, že už tehdy říkali, že je to jejich pojistka proti ruské expanzi," dodal.
