Další eskalace na Donbasu: Ukrajina žádá o vstup do NATO, Rusko mluví o jejím zničení

Martin Novák Martin Novák
8. 4. 2021 5:30
Nové boje na východě Ukrajiny od minulého týdne přiměly ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k výzvě Severoatlantické alianci. Chce, aby NATO přijalo Ukrajinu za svého člena, respektive aby o tom zahájilo jednání.
Na frontové linii východní Ukrajiny.
Na frontové linii východní Ukrajiny. | Foto: Reuters

"NATO je jedinou možností ukončení války na Donbasu. Přijetí plánu na začlenění Ukrajiny by vyslalo jasný signál Rusku," řekl Zelenskyj v telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem.

Rusko však odmítá úvahy o vstupu Ukrajiny do aliance a varuje, že by to vnímalo jako své bezprostřední ohrožení. Ministr zahraničí Sergej Lavrov a mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov navíc tvrdí, že vstup do NATO je pro obyvatele východní Ukrajiny nepřijatelný a jejich názor musí být brán v potaz.

Agentura Unian loni v listopadu zveřejnila průzkum ohledně podpory vstupu do NATO. Vyplynulo z něj, že by o členství stálo 41 procent Ukrajinců. Zato 37 procent se vyslovilo pro to, aby země nevstupovala do žádného mezinárodního vojenského bloku.

A navíc nemusí být pro ani samotné NATO. Politolog a expert na bezpečnostní otázky Tomáš Weiss z katedry evropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy pochybuje o tom, že by členské země aliance chtěly teď Ukrajinu přijmout. Válka podle něj její šance snížila.

"Členství v NATO má být odstrašující a pochybuji, že členské státy budou vstupovat do války. Navíc příprava na vstup do NATO trvá řadu let. Není to rozhodnutí ze dne na den. Státy musí standardizovat svoji armádu a připravit ji. Rozhodně nelze se jen tak sejít a odklepnout to," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

"Od Zelenského je ta výzva spíš takovým politickým prohlášením. Evropské země teď řeší hlavně koronavirovou pandemii, ta má prioritu. Nikdo nechce řešit Ukrajinu. Ruský režim toho využívá a snaží se přes Ukrajinu zvyšovat si v Rusku podporu," dodává Weiss.

Výhrůžky Ukrajině

Otázka, zda nabídnout členství v NATO Ukrajině i přes silný odpor Ruska, se poprvé řešila na summitu aliance v roce 2008 v Bukurešti. Spojené státy pod vedením prezidenta George W. Bushe byly pro, proti se postavily Německo a Francie, protože by to znamenalo konfrontaci s Ruskem. Ze stejného důvodu odmítly kandidaturu Gruzie.

Na americko-ruském summitu Vladimir Putin - v té době ruský premiér - řekl Georgi Bushovi, že Ukrajina "není skutečný stát". A varoval, že na snahu dostat Ukrajinu do NATO bude Rusko tvrdě reagovat. Minulý týden ministr zahraničí Lavrov podle agentury Reuters řekl, že "nový pokus o rozpoutání války na Ukrajině by mohl skončit jejím zničením".

Americké ministerstvo zahraničí reagovalo na výzvu Zelenského opatrně. "Spojené státy nechávají Ukrajině dveře do NATO otevřené, ale země musí zavádět reformy potřebné k vytvoření stabilního, demokratického, prosperujícího a svobodného státu," uvedl mluvčí Ned Price.

Bílý dům pak v prohlášení uvedl, že o přijetí nového člena musí rozhodnout kolektivně všechny členské státy NATO, není to jen záležitost USA.

Současný americký prezident Joe Biden zatím více hovoří o podpoře Ukrajiny proti Rusku než jeho předchůdce Donald Trump. Ten ale rozhodl o velké dodávce zbraní na Ukrajinu, když odsouhlasil i přes ruské protesty prodej protitankových raket Javelin. Ukrajinská armáda je má ve výzbroji od loňského roku.

Letos při přestřelkách na Donbasu zemřelo čtyřiadvacet ukrajinských vojáků a Rusko posílilo své jednotky podél hranic s Ukrajinou. Ještě letos ukrajinská armáda provede na jihovýchodě země společné vojenské cvičení s britskými vojáky nazvané Kozácký palcát.

Video: Jsme připraveni k boji, tvrdí proruští separatisté

„Jsme připraveni k boji. O kompromisu nevíme,“ zní ze zákopů proruských separatistů na východní Ukrajině. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 13 minutami

České dráhy si u tří bank otevřely rámcové úvěry za 8,5 miliardy korun

České dráhy si u tří bank otevřely sedmileté rámcové úvěry za až 8,5 miliardy korun. Dráhy je budou čerpat v případě potřeby, přičemž využít je mohou pro jakýkoliv účel. Prioritně je však chtějí využít pro nákup nových vlaků. Podnik chtěl dojednáním úvěrů posílit svou současnou likviditu. České dráhy loni kvůli pandemii jen na tržbách ztratily více než čtyři miliardy korun.

Dopravce se na úvěrech dohodl s Raiffeisenbank, UniCredit Bank a VÚB.

"O více než čtyři miliardy nižší tržby v roce 2020 a další propad příjmů z přepravy cestujících v důsledku současných protiepidemických opatření způsobily, že České dráhy mají méně peněz na investice do svého rozvoje. A přesto, že realizujeme úspory, kde se dá, na nákup techniky ani na rozvoj zázemí pro její údržbu rezignovat nemůžeme. Ve smlouvách s kraji a státem jsme slíbili nové vlaky a tento závazek splníme. Je to investice do budoucnosti," uvedl šéf Českých drah Ivan Bednárik. Podle něj je společnost podle všech ekonomických ukazatelů i přes ztráty nadále silná a spolehlivá firma se zdravým zadlužením.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Zelení vyzvali ke spolupráci ve volbách menší subjekty nalevo od středu

Po odstoupení od plánu vytvořit se sociálními demokraty předvolební blok nalevo od politického spektra chtějí Zelení oslovit pro spolupráci v říjnových sněmovních volbách menší iniciativy a osobnosti veřejného života. Ve středu představili výzvu "Nečekejte, přidejte se" pro vznik projektu, který bude usilovat o demokratickou, sociální a ekologickou politiku.

"Směr, kterým se ČSSD vydala, není slučitelná se zelenou politikou," řekl novinářům k výsledkům víkendového sjezdu sociálních demokratů a ukončení jednání spolupředseda Zelených Michal Berg. Podle spolupředsedkyně Magdaleny Davis je třeba urychlit dialog s jinými subjekty i jednotlivci. "Jsme přesvědčeni, že výzva je aktuální a důležitá, nemůžeme si dovolit čekat, jak uspějí ve volbách další subjekty," uvedla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy