Další eskalace na Donbasu: Ukrajina žádá o vstup do NATO, Rusko mluví o jejím zničení

Martin Novák Martin Novák
8. 4. 2021 5:30
Nové boje na východě Ukrajiny od minulého týdne přiměly ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k výzvě Severoatlantické alianci. Chce, aby NATO přijalo Ukrajinu za svého člena, respektive aby o tom zahájilo jednání.
Na frontové linii východní Ukrajiny.
Na frontové linii východní Ukrajiny. | Foto: Reuters

"NATO je jedinou možností ukončení války na Donbasu. Přijetí plánu na začlenění Ukrajiny by vyslalo jasný signál Rusku," řekl Zelenskyj v telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem.

Rusko však odmítá úvahy o vstupu Ukrajiny do aliance a varuje, že by to vnímalo jako své bezprostřední ohrožení. Ministr zahraničí Sergej Lavrov a mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov navíc tvrdí, že vstup do NATO je pro obyvatele východní Ukrajiny nepřijatelný a jejich názor musí být brán v potaz.

Agentura Unian loni v listopadu zveřejnila průzkum ohledně podpory vstupu do NATO. Vyplynulo z něj, že by o členství stálo 41 procent Ukrajinců. Zato 37 procent se vyslovilo pro to, aby země nevstupovala do žádného mezinárodního vojenského bloku.

A navíc nemusí být pro ani samotné NATO. Politolog a expert na bezpečnostní otázky Tomáš Weiss z katedry evropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy pochybuje o tom, že by členské země aliance chtěly teď Ukrajinu přijmout. Válka podle něj její šance snížila.

"Členství v NATO má být odstrašující a pochybuji, že členské státy budou vstupovat do války. Navíc příprava na vstup do NATO trvá řadu let. Není to rozhodnutí ze dne na den. Státy musí standardizovat svoji armádu a připravit ji. Rozhodně nelze se jen tak sejít a odklepnout to," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

"Od Zelenského je ta výzva spíš takovým politickým prohlášením. Evropské země teď řeší hlavně koronavirovou pandemii, ta má prioritu. Nikdo nechce řešit Ukrajinu. Ruský režim toho využívá a snaží se přes Ukrajinu zvyšovat si v Rusku podporu," dodává Weiss.

Výhrůžky Ukrajině

Otázka, zda nabídnout členství v NATO Ukrajině i přes silný odpor Ruska, se poprvé řešila na summitu aliance v roce 2008 v Bukurešti. Spojené státy pod vedením prezidenta George W. Bushe byly pro, proti se postavily Německo a Francie, protože by to znamenalo konfrontaci s Ruskem. Ze stejného důvodu odmítly kandidaturu Gruzie.

Na americko-ruském summitu Vladimir Putin - v té době ruský premiér - řekl Georgi Bushovi, že Ukrajina "není skutečný stát". A varoval, že na snahu dostat Ukrajinu do NATO bude Rusko tvrdě reagovat. Minulý týden ministr zahraničí Lavrov podle agentury Reuters řekl, že "nový pokus o rozpoutání války na Ukrajině by mohl skončit jejím zničením".

Americké ministerstvo zahraničí reagovalo na výzvu Zelenského opatrně. "Spojené státy nechávají Ukrajině dveře do NATO otevřené, ale země musí zavádět reformy potřebné k vytvoření stabilního, demokratického, prosperujícího a svobodného státu," uvedl mluvčí Ned Price.

Bílý dům pak v prohlášení uvedl, že o přijetí nového člena musí rozhodnout kolektivně všechny členské státy NATO, není to jen záležitost USA.

Současný americký prezident Joe Biden zatím více hovoří o podpoře Ukrajiny proti Rusku než jeho předchůdce Donald Trump. Ten ale rozhodl o velké dodávce zbraní na Ukrajinu, když odsouhlasil i přes ruské protesty prodej protitankových raket Javelin. Ukrajinská armáda je má ve výzbroji od loňského roku.

Letos při přestřelkách na Donbasu zemřelo čtyřiadvacet ukrajinských vojáků a Rusko posílilo své jednotky podél hranic s Ukrajinou. Ještě letos ukrajinská armáda provede na jihovýchodě země společné vojenské cvičení s britskými vojáky nazvané Kozácký palcát.

Video: Jsme připraveni k boji, tvrdí proruští separatisté

„Jsme připraveni k boji. O kompromisu nevíme,“ zní ze zákopů proruských separatistů na východní Ukrajině. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 36 minutami

Tálibán se přihlásil k útoku na rezidenci afgánského ministra obrany

Radikální hnutí Tálibán se ve středu přihlásilo k úternímu útoku na rezidenci afghánského ministra obrany v Kábulu. Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid řekl, že v ministrově bydlišti se tou dobou konala důležitá schůzka.

Agentura Reuters uvedla, že ministrovi Besmilláhovi Chánu Muhammadímu se nic nestalo, ale útok, který si vyžádal osm lidských životů, je znamením toho, že Tálibán stupňuje ofenzivu. Útok se stal poblíž kábulské ostře střežené diplomatické čtvrti, které se násilí, jež s narůstající intenzitou zachvátilo jiné části země, v posledních týdnech vyhnulo.

Další nálož explodovala ve středu nedaleko objektu afghánské zpravodajské služby NDS v Kábulu. Zranění utrpěli dva civilisté a jeden příslušník bezpečnostních sil. K tomuto útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Aerolinky loni kvůli koronaviru přepravily o 60 procent méně cestujících než v roce 2020

Aerolinky přepravily v loňském roce na pravidelných linkách 1,8 miliardy cestujících, což bylo o 60,2 procenta méně než v předchozím roce. Vyplývá to ze statistické ročenky za rok 2020, kterou zveřejnilo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Tržby z přepravy cestujících se loni kvůli pandemii propadly o 69 procent na 189 miliard USD (čtyři biliony Kč). Čistá ztráta leteckých společností pak činila 126,4 miliardy USD. 

Poptávka po letecké dopravě v celém odvětví měřená v tržbách za osobokilometry meziročně klesla o 65,9 procenta. To byl nejvyšší propad od roku 1950, kdy se tento údaj začal sledovat. Poptávka po mezinárodních letech klesla o 75,6 procenta a na domácích trasách o 48,8 procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V červenci zbankrotovalo nejméně podnikatelů od předloňského února

V červenci bylo v Česku vyhlášeno 51 bankrotů obchodních společností, o 29 méně než v červnu a nejméně od počátku roku. Rovněž bylo vyhlášeno 425 bankrotů podnikatelů, o 161 méně než před rokem a nejméně od února 2019. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

"Nízký počet bankrotů bude spíše jednorázovou záležitostí, ve které svoji roli částečně sehrály i červencové svátky. Nicméně především u podnikatelů dlouhodobě sledujeme pokles počtu insolvenčních návrhů i vyhlášených bankrotů, který může mít řadu příčin. Jednou z nich může být i značný počet přerušených živností," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Bylo podáno 92 návrhů na bankrot obchodních společností, o deset více než v červnu. Šlo o druhý nejvyšší počet v tomto roce. Návrhů na bankrot podnikatelů bylo 487. To bylo o 56 méně než v předchozím měsíci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy