Zpráva, že si šéf vojenského odvodního úřadu v Oděse Jevhen Borisov koupil vilu ve španělském letovisku Marbella za 4,35 milionu dolarů (v přepočtu přes 97 milionů korun) spolu s kanceláří a luxusním autem, vyvolala v létě na Ukrajině obrovský hněv. Tento případ, který odhalili investigativní novináři z listu Ukrajinska pravda, byl poslední kapkou a donutil Kyjev s častou korupcí zatočit.
Úřady Borisova zatkly, byl propuštěn z funkce a podroben vyšetřování, popsala stanice Rádio Svobodná Evropa RFE/RL. Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce následně uvedla, že se nezákonně obohatil o 188 milionů hřiven (114 milionů korun).
Podle Valerije Bolhana, šéfredaktora nezávislého média Intent a spolupracovníka Centra pro veřejná vyšetřování, protikorupční nevládní organizace v Oděse, podplatilo vojenské náboráře až 50 tisíc lidí. Všichni se chtěli vyhnout odvodu do armády nebo odjet do zahraničí. "Když to vynásobíte pěti tisíci dolary, což je průměrná cena za 'potvrzení' nezpůsobilosti k vojenské službě, dostanete jmění," řekl.
Do vojenské služby může být povolán každý zdravý Ukrajinec mezi 18 a 60 lety, pokud nemusí například sám vychovávat děti. I proto od začátku invaze mají muži tohoto věku zakázáno opustit zemi.
Nové vedení
Podobné problémy se ale netýkaly pouze Oděsy. Podle Bolhana se jedná o běžnou praxi po celé zemi. Státní úřad pro vyšetřování po rozsáhlé inspekci oznámil, že bylo zahájeno 112 trestních řízení proti náborovým úředníkům, podáno 33 trestních oznámení a 15 obžalob. I proto prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině srpna oznámil, že propouští všechny šéfy náborových center, upozornila stanice CBS News.
"Tento systém by měli řídit lidé, kteří přesně vědí, co je válka a proč je cynismus a úplatkářství v době války vlastizradou," vysvětlil prezident. Slíbil, že propuštěné úředníky nahradí vojáci, kteří byli zraněni a nemohou dále bojovat.
Ukrajina od začátku války mobilizovala na 700 tisíc vojáků a až 250 tisíc členů národní gardy, policie a pohraničníků. Oficiální ztráty Kyjev nezveřejňuje, ale podle nejmenovaných amerických zdrojů zemřelo během 18 měsíců téměř 70 tisíc vojáků a dalších 100 až 120 tisíc bylo v boji zraněno, uvedl deník New York Times. Obrovské ztráty mají i ruští okupanti.
Nelegální nábory
Nyní navíc ve společnosti kvůli korupci panuje nedůvěra. Což nyní, kdy Ukrajina potřebuje posily pro protiofenzivu, aby osvobodila jih a východ země od ruské okupace, působí problémy.
Na internetu se objevila videa, jak náboráři rozdávají povolávací rozkazy pochybným nebo přímo nelegálním způsobem. V Čerkasech zbili tři zaměstnanci náborového střediska civilistu, jeden z nich ho kopl do obličeje. V Ternopilu zase skupina žen zabránila náborářům v hrubém zadržení muže na ulici.
V Kyjevě dostalo několik mladých mužů povolání jako formu trestu. Jde o praxi, která se rozšířila u osob podezřelých z drobné kriminality nebo přestupků, a to navzdory kritice ze strany občanské společnosti i armády.
Problémy mají i vojáci, kteří již bojují. Je téměř nemožné se z armády dostat, jakmile jednou byli naverbováni nebo se dobrovolně k jednotkám připojili. Muži po povolání neznají svá práva a v některých oblastech jim ani neposkytují dostatečné informace.
Bez ohledu na to, jak jsou fyzicky nebo psychicky vyčerpaní, nemohou vojáci opustit armádu, pokud vojenská lékařská komise neurčí, že již nejsou schopni služby. Komise ale chce co nejvíce vojáků udržet na frontě a přehlíží i vážnější zdravotní komplikace. I když někoho propustí, často trvá měsíce, než jim jejich velící důstojník skutečně dovolí odejít, upozornila Julie Zasobová, právnička z organizace na ochranu lidských práv Jurydyčna Sotňja.
Bojíme se všichni
To vše by nyní měly změnit velké reformy náborů. "Důležitá je důvěra mezi občany a náborovými centry," prohlásila náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová. "Právě teď děláme krok k vytvoření této důvěry," ujistila.
Ministerstvo obrany v této souvislosti spustilo i novou kampaň, která má motivovat občany, aby s náborovými centry spolupracovali a poskytli jim své aktuální údaje, což by měli ze zákona dělat i tak. Kampaň nese název "Každý máme někdy strach" a snaží se nábor polidštit, popsala agentura Reuters. Její součástí jsou i náborová videa, která ukazují, že strach je nutné překonat.
"Pokud existuje politická vůle, jsou dlouhodobé reformy možné, a my je potřebujeme, protože kvantitativně Rusko nikdy nepředstihneme," řekl Vladyslav Grezjev, generální ředitel personální agentury Lobby X, která se téměř deset let podílí na projektech občanské společnosti a nyní provádí nábor na některé vysoce specializované pozice v armádě.
Situace Ukrajiny ale není nijak výjimečná. "Mnoho válek začalo s masou dobrovolníků připravených vstoupit do řad, ale pak svou roli sehrála branná povinnost," dodal Mykola Bjeljeskov, analytik Národního institutu strategických studií v Kyjevě. Reforma je podle něj důležitá, nakonec ale hlavní roli hraje to, zda jsou lidé přesvědčeni, že mají šanci se domů vrátit živí.
