Bovt tvrdí, že každá ze stran nese svůj podíl viny na tom, že jejich vztah je na cestě ke konfrontaci. "Rusové nepřekonali své protizápadní a protiamerické nálady. Tyto nálady navíc postupně sílily při rozšiřování NATO o bývalé státy Varšavské smlouvy," myslí si Bovt. NATO se podle něj zase neřídilo logikou "nového myšlení", jak k tomu vyzýval prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov, ale fixovalo se na své vítězství ve studené válce.
Nyní je novým předmětem sporu Ukrajina. "Můžete to nazvat paranoiou, můžete o tom polemizovat, ale stále je to fakt. Ruští představitelé ve svých hlavách vnímali obrat Ukrajiny na Západ jako existenční hrozbu," tvrdí v rozhovoru pro agenturu Reuters ruský analytik.
Bovt kritizuje způsob, jakým se rozpadl Sovětský svaz, a dává za příklad odluku Čechů a Slováků. "Bělověžské dohody byly jako nějaká podivná sešlost, která prostě vedla k rozpadu státu. Je možné to srovnat s tím, jak se rozešli Češi a Slováci. Ta jednání trvala dva roky. Všechna ustanovení se projednávala bod po bodu," popsal rozdělení Československa. Kdyby se tehdy ruský prezident Boris Jelcin sešel s tehdejším ukrajinským vedením a jednal o Krymu, Donbasu s určením kontroverzních a dalších otázek, mohla být podle Bovta nyní situace zcela jiná.
Kdo je Georgij Bovt
Rodilý Moskvan Georgij Bovt se jako historik specializoval na dějiny politických stran USA, kde také v 90. letech studoval. Poté začal pracovat jako novinář pro listy Kommersant, Segodňa a byl i šéfredaktorem deníku Izvestija. V roce 2008 se politicky angažoval ve straně Pravá věc, která tvrdila, že zastupuje zájmy střední třídy. Množily se ale hlasy, že strana má pouze odčerpat podporu skutečným opozičním skupinám a je prokremelská. Bovt od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 považuje Spojené státy a obecně Západ za jednu ze stran konfliktu. Ve svých článcích vystupuje proti "prodlužování válečných akcí na Ukrajině".
Ruský prezident Vladimir Putin zahájil v roce 2022 na Ukrajině takzvanou "speciální vojenskou operaci" s deklarovaným cílem zabránit NATO, aby se rozšířilo do blízkosti Ruska. Jeho agrese však posloužila k tomu, že do Severoatlantické aliance vstoupilo Finsko a Švédsko. Pakt, který letos 75 let existence, se rozšířil na 32 členů.
"Myslím, že vojenský konflikt mezi Ruskem a NATO je docela dobře možný," řekl Bovt. Hrozba se může stát bezprostřední, pokud se válečné akce na Ukrajině potáhnou a nebo v případě, že bude Ukrajina na pokraji porážky. "V tom okamžiku se na Ukrajině objeví síly zemí aliance. Ať už pod vlajkou NATO, nebo pod národními vlajkami jeho jednotlivých členských států," dodává ruský analytik.
