Jak slábnou vakcíny. Studie ukázala, která "vyhořela" a která má nejdelší účinnost

pru mk pru, mk
11. 11. 2021 11:45
Účinnost vakcín proti covidu-19 se podle nové studie amerických vědců snižuje po půl roku od aplikace až o několik desítek procent. Míra poklesu se u jednotlivých vakcín liší - jako nejúčinnější se ukázala ta od firmy Moderna. I přes snížení účinnosti ale vědci ve studii zdůrazňují, že vakcíny nadále výrazně snižují riziko úmrtí při infekci covidem-19.
Život v pandemii - klesající účinnost vakcinace v čase | Video: Martin Krepindl, Jakub Zuzánek

Američtí vědci z Kalifornie a Texasu sbírali do studie data od více než 780 tisíc amerických veteránů od začátku února do konce září. Téměř půl milionu z nich získalo v počátcích výzkumného období vakcínu proti covidu-19 - a to buď od firem Pfizer/BioNTech, Moderna, nebo Johnson & Johnson. Necelých 300 tisíc z nich se očkovat nenechalo.

Podle výsledků studie, kterou publikoval minulý čtvrtek prestižní časopis Science, se v prvních týdnech po aplikaci účinnost všech tří vakcín téměř rovnala - pohybovala se kolem necelých 90 procent. O přibližně šest měsíců později se ale toto číslo dramaticky změnilo.

V březnu byla podle vědců průměrná účinnost dvou dávek vakcíny Moderna přibližně 89 procent. Do konce září však klesla na 58 procent. U vakcíny Pfizer/BioNTech byl pokles ještě výraznější - z účinnosti kolem 87 procent až na 45 procent. Nejdramatičtější snížení účinnosti ale nastalo u jednodávkové vakcíny od společnosti Johnson & Johnson. Za stejné období její účinnost klesla na pouhých 13 procent.

I přes pokles účinnosti ale podle výsledků studie vakcíny stále slouží jako ochrana proti těžkému průběhu covidu-19 a snižují riziko úmrtí. Veteráni nad 65 let s vakcínou Moderna, kteří onemocněli v daných měsících covidem-19, měli o 76 procent nižší pravděpodobnost úmrtí než jejich neočkovaní vrstevníci.

U veteránů ve stejném věku s vakcínou Pfizer/BioNTech se toto číslo pohybovalo kolem 70 procent. Nejmenší ochrana se i v tomto případě ukázala u vakcíny od firmy Johnson & Johnson - očkovaní měli pouze o 52 procent nižší pravděpodobnost úmrtí než neočkovaní jedinci.

Výsledky studie podle vědců dokazují, že i při rozšíření nakažlivější varianty delta zůstává ochrana vakcín proti úmrtí na covid-19 "stále vysoká". "Naše zjištění podporují pokračující snahy o zvýšení proočkovanosti i kampaně za přeočkování," uvádějí ve studii.

Podle vědců je ale nutné brát při interpretaci výsledků v potaz i to, že jejich skupina respondentů nepředstavuje reprezentativní vzorek populace Spojených států. Mezi 780 tisíci veterány se vyskytovalo až šestkrát více mužů než žen. Téměř polovina z nich byla starší 65 let, pouhá pětina se pohybovala ve věku pod 50 let.

S odvoláním na studii by podle imunologa Zdeňka Hela, profesora na lékařské fakultě Univerzity v Alabamě, měla být minimální doba mezi druhou a třetí dávkou vakcíny zkrácena ze současných šesti na pět měsíců. A to "pro všechny zájemce nad 60 let, pro zdravotnické pracovníky a další pracovníky v první linii a pro rizikové kategorie pacientů", uvádí Hel na Twitteru.

Posilující dávku vakcín proti covidu-19 v Česku podle dat ministerstva zdravotnictví dostalo přes 415 tisíc obyvatel. Na přeočkování se může hlásit každý, kdo o něj má zájem a u koho uběhlo šest měsíců od aplikace poslední dávky vakcíny.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy