Frankfurt nad Mohanem (od našeho zpravodaje) - Permanentní tlak Evropské unie zabral. Po několikatýdenních jednáních se ve čtvrtek večer dohodlo 85 procent držitelů řeckých dluhopisů o celkové hodnotě 206 miliard eur na tom, že dobrovolně přistoupí k jejich výměně za obligace nižší nominální hodnoty, čímž bude upsána polovina dlužné částky.
Důležitou roli sehrálo i narychlo vydané stanovisko Institutu pro mezinárodní finance (IIF). Neřízený bankrot Řecka by podle něj napáchal škody ve výši jednoho bilionu eur.
Ačkoliv k zahájení výměny dluhopisů stačil souhlas poloviny věřitelů, Řekové, kteří se snažili dosáhnout maximálního efektu transakce, krátce před konečným termínem dohody oznámili, že na ni přistoupí jen tehdy, když se najde pětasedmdesátiprocentní většina.
Výměna dluhopisů byla nezbytnou podmínkou pro to, aby od Evropské unie dostaly Atény peníze na splátku 14,5 miliardy starých dluhů, které musí vyrovnat do 20. března.
Vláda premiéra Lukase Papadimose, která zemi vede k předčasným volbám naplánovaným na 5. května, si tak mohutně oddechla.
"Jedná se o historický okamžik," řekl mluvčí řecké vlády.
Spokojenost včera neskrýval ani předseda rady guvernérů Evropské centrální banky Ital Mario Draghi.
ECB totiž nabídla minulou středu soukromým bankám na rozjezd evropské ekonomiky 530 miliard eur, přičemž podstatná část těchto peněz měla posloužit na nákup státních dluhopisů nejhůře zadlužených zemí včetně těch řeckých.
"Ještě ve středu byly trhy nervózní, ve čtvrtek ale už na rýsující se dohodu mezi věřiteli reagovaly růstem," zdůraznil Draghi na tiskové konferenci konané ve frankfurtském sídle ECB.
Řecký bankrot by znamenal stamiliardové ztráty nejenom pro soukromé věřitele, ale právě také pro ECB.
Spor s Bundesbankou
Draghi musel v uplynulých dnech čelit ostré kritice guvernéra Bundesbanky Jense Weidmana, který vyslovil vážné pochybnosti nad rozhodnutím poskytnout bankám v pořadí již druhý půlbilionový kredit.
Jak se totiž ukázalo, část bankovních domů, která obdržela od ECB tříletou, mimořádně výhodnou půjčku úročenou jedním procentem, v průběhu posledního týdne u centrální banky obratem uložila mnohamiliardové částky.
Weidman kritizoval také fakt, že banky, jež půjčku obdržely, za ni mohly u ECB složit garance (kolaterál) v podobě cenných papírů o nepříliš vysokém ratingu.
"Možnosti toho, co vše by mělo být zařazeno mezi kolaterál, by měly být naopak ještě rozšířeny," šokoval včera Draghi kritiky centrální banky.
Šéf rady guvernérů se ovšem snažil uklidnit trhy prohlášením, že třetí půjčku bankám ECB již neplánuje.
Weidman byl jediný z třiadvacetičlenné rady, který hlasoval proti rozhodnutí ECB poskytnout finančním institutům tak obrovskou sumu. Poukazoval přitom na skutečnost, že z první, prosincové půjčky o celkovém objemu 490 miliard eur profitovalo okolo sto třiceti italských bank.
Ty za peníze, které si půjčily s jednoprocentním úrokem, mohly obratem nakoupit italské dluhopisy, úročené nejméně čtyřmi procenty, a vykážou tak při transakci velmi slušný zisk.
Bundesbance naopak díky obchodům s dluhopisy silně zadlužených zemí loni zisk poklesl o více než jednu miliardu eur a o stejnou sumu přijde i německý státní rozpočet.
Nejistý výsledek voleb
Řecku i ECB se nicméně podařilo dosáhnout toho, o co usilovaly, totiž alespoň na krátký čas uklidnit investory.
Atény potřebují velmi naléhavě snížit míru úročení, s níž budou nabízet nové dluhopisy. Loni v září nebylo ministerstvo financí kupříkladu schopno prodat dvouleté obligace s nižním než šestadvacetiprocentním úrokem.
Velkou neznámou představuje na druhé straně výsledek rychle se blížících voleb, jejichž termín byl již dvakrát posunut.
Podle posledních průzkumů by totiž komunisté, socialistická SYRIZA a Demokratická levice, které jsou ostře proti kurzu tvrdých úspor raženému Papadimosovým kabinetem, získali dohromady 39 procent hlasů. Dalších dvanáct procent by obdržely extrémně pravicové strany, jež se škrty nesouhlasí rovněž.
Současná vládní koalice, razící nepopulární reformy, tak vůbec nemusí mít po volbách většinu. Odvěkým rivalům ze socialistického PASOK a pravicové Nové demokracie předpovídají průzkumy dvanáct, respektive dvacet procent hlasů.
K potřebné parlamentní většině tak podle všeho nebude stačit ani bonus padesáti poslaneckých mandátů, který získá předpokládaný vítěz voleb, totiž Nová demokracie.
Vyjednavačům Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu přitom současná řecká vláda přislíbila, že reformy budou v zemi pokračovat stejným tempem, a hlavně že již dohodnutá opatření, schválená s cílem snížit zadlužení země, vládní kabinet, jenž vzejde z voleb, zase nezruší.
