Záhada rozluštěna. Vědci zjistili, proč na Velikonočním ostrově stojí slavné sochy

Jana Václavíková
16. 1. 2019 21:22
Sochy na Velikonočním ostrově budí pozornost cestovatelů a vědců po staletí. Zájem badatelů vzbuzuje způsob, jakým byly mnohatunové kolosy postaveny - a hlavně z jakého důvodu. Mezi vědci převažovalo přesvědčení, že sochy sloužily k rituálním účelům, nyní ale přišli s jinou teorií. Podle nich měly ryze praktické využití - místní jimi označovali zdroje pitné vody.
Sochy na Velikonočním ostrově.
Sochy na Velikonočním ostrově. | Foto: Shutterstock.com

"Bylo to až směšně předvídatelné," řekl pro britský The Guardian o výsledku studie její spoluautor Carl Lipo. Ten spolu s kolegy vycházel z dřívější teorie, která říká, že umístění soch může být spojeno se zdroji kamenů a sopečného prachu, ze kterých jsou sochy postaveny. Jeho týmu se tato teorie však nepodařila ověřit.

Zkoumali proto jiné přírodní zdroje, které se poblíž soch vyskytují. Nečekanou spojitost, kterou ve čtvrtek publikovali na vědeckém serveru Plos One, objevili víceméně náhodou.

Jedna z téměř 900 soch na Velikonočním ostrově.
Jedna z téměř 900 soch na Velikonočním ostrově. | Foto: Kallerna / Wikimedia Commons

"Je to celkem úžasné. Při odlivu, když je nízká hladina vody, najednou začnou na různých místech na pobřeží vyvěrat prameny čisté vody. Všimli jsme si toho, když jsme prozkoumávali ostrov a viděli jsme koně, jak začali pít z oceánu," vysvětluje Lipo. Zvířata tehdy pila sladkou vodu z pramenů, která se mísila se slanou mořskou.

Vědci výzkum prováděli na východní části ostrova o rozloze 163 kilometrů čtverečních, kde se především na pobřeží nachází na 93 podstavců, na některých z nichž stojí slavné sochy. Kromě přítomnosti pitné vody se vědci zaměřili také na jejich vzdálenosti od políček na pěstování batátů a míst vhodných k rybaření.

Blízkost zdrojů pitné vody jim vyšla jako nejpravděpodobnější možnost. "Pokaždé když jsme viděli větší množství čerstvé vody, viděli jsme velkou sochu," uvedl Lipo.

Otázka, odkud brali místní obyvatelé, jejichž populace podle předloňské studie rapidně klesla vlivem ekologické katastrofy v 16. století, pitnou vodu, trápila archeology již delší dobu. Na ostrově není žádný trvalý pramen a existuje jen málo důkazů, že by lidé využívali vodu z jezer.

Historické prameny uvádí, že místní pili poloslanou vodu, brali vodu z jeskyň a stavěli si studny. Tomu by podle nové studie odpovídalo i umístění soch, které se kromě pobřeží nacházejí i ve vnitrozemí v blízkosti jeskyň.

Žádná magie

Dříve se vědci domnívali, že sochy jsou spojeny s náboženskými rituály, byly místem setkávání nebo si jimi různé komunity vyznačovaly svá území. S teorií o účelu soch přišel v 18. století také známý mořeplavec James Cook. Ten ve svých zápiscích z cest odhadoval, že sochy měly své využití při pohřbívání členů významných rodin nebo celých komunit. Svůj předpoklad odvozoval od lidské kostry, kterou viděl položenou na jednom z podstavců.

"Důležité je, že to, co demonstruje poloha soch, není spojené s žádným rituálním místem - sochy reprezentují rituál v symbolickém smyslu a jsou integrovány do života komunity," uvedl Carl Lipo.

Nyní chtějí vědci zkoumat, zda existuje nějaké spojení mezi velikostí soch a kvalitou či velikostí zdroje pitné vody.

Nejnovější výzkum nicméně rozporuje archeoložka a odbornice na Velikonoční ostrov Jo Anne Val Tilburgová, která se domnívá, že vývěry poblíž soch nikdy nebyly hlavním zdrojem pitné vody. "Z mého pohledu je vysoce nepravděpodobné, že tyto zdroje měly velkou důležitost v umisťování platforem v dávné době," uvádí.

Video: Archeologové v Egyptě se pochlubili nálezem mumií starých 3000 let

Archeologové se pochlubili nálezem mumií starých 3000 let. Mumii ženy kněze považují za zachovalou. | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

Aktualizováno před 24 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy