Velikonoční ostrov omezí turisty. Neví, kam s odpadky

Roman Gazdík
1. 11. 2009 23:30
Na ostrov se stěhují Chilané z pevniny a on ztrácí svou kulturní identitu
Proč lidé vlastně sochy na Velikonočním ostrově stavěli?
Proč lidé vlastně sochy na Velikonočním ostrově stavěli? | Foto: Pavel Pavel

Hanga Roa (Chile) - Na Velikonoční ostrov má jezdit méně turistů. Minulou sobotu o tom takřka jednomyslně rozhodli původní obyvatelé tohoto malého kusu země uprostřed Pacifiku náležejícího Chile.

Každý rok si sem přijíždí prohlédnout tajuplné monolitické tufové sochy zvané moai na 50 tisíc zvědavců. Ti přivážejí nejen potřebné peníze, ale za prací sem lákají i přistěhovalce z chilské pevniny a počet obyvatel ostrova tak roste.

Na začátku osmdesátých let žilo na Rapa Nui, jak se mu dle místního polynéského obyvatelstva říká, méně než dva tisíce lidí. Od té doby se jejich počet zdvojnásobil.

Polynésané už tvoří jen 60 procent obyvatelstva a imigranti jim údajně nejen berou práci, ale ohrožují také kulturní identitu zdejšího společenství.

Přes devadesát šest procent zúčastněných (k hlasovacím urnám se v sobotu dostavila polovina oprávněných Rapanui) se tak v referendu vyslovilo pro regulaci turismu.

Velikonoční ostrov.
Velikonoční ostrov. | Foto: Pavel Pavel

Ostrov má 163 kilometrů čtverečních a je 32 kilometrů dlouhý. Spravuje ho chilská vláda a spadá jako zvláštní provincie pod region Valparaíso.

Vzhledem k jeho malé velikosti a vzdálenosti 3500 kilometrů od chilské pevniny je ekologicky šetrné nakládání s odpady problematické. Odpadky i biologický odpad ohrožují spodní vody a ostrov se potýká i s nedostatkem elektřiny.

Napětí vyvrcholilo v srpnu, kdy místní demonstranti na několik hodin zabrali jediné letiště a znemožnili přílet stovkám turistů.

Chilská vláda následně zavedla jako první krok po vzoru ekvádorských Galapág systém takzvaných návštěvnických karet, kde všichni přilétající z chilské pevniny museli uvést délku a účel svého pobytu a rovněž plánovaná místa pobytu na ostrově.

Úřednicí tak zabili dvě mouchy jednou ranou. Neukáznění turisté jsou totiž pro zdejší kulturní dědictví nebezpeční. Na některých z 887 moai se objevily nápisy a návštěvníci také po sochách lezou. Finský návštěvník dokonce jedné ze soch v březnu minulého roku utrhl ucho a chtěl si ho odvézt za oceán.

Foto: Aktuálně.cz

S turistickými kartami však vláda brzy narazila. Chilský Nejvyšší soud rozhodl, že nařízení porušuje ústavní článek o svobodě pohybu. Karty se tak staly dobrovolnými. Po nynějším referendu hodlá vláda přijít s návrhem ústavní změny, která by omezení pro návštěvníky z pevniny umožnila.

Na ekologické škody doplatila i samotná civilizace, která sochy postavila. Majestátní pláně ostrova kdysi hostily palmové lesy. Ostrov byl však téměř kompletně odlesněn a následně již nebyl schopen zajistit živobytí pro patnáct tisíc obyvatel, kteří zde ještě v sedmnáctém století žili.

 

Právě se děje

Další zprávy