Twitter podobně jako Facebook a další digitální společnosti shromažďuje informace o uživatelích a vytváří z nich podrobné profily o jejich životní situaci a zájmech. Daná platforma pak může podle požadavků inzerentů poměrně přesně zacílit reklamu například na "rodiče s náctiletými dětmi" nebo na "amatérské fotografy".
Twitter uvádí, že citlivé termíny ze seznamu použitelných klíčových slov vyřazuje, BBC ale odhalila řadu trhlin v tomto opatření. Rozhraní pro nákup reklamy například uvádělo, že sdělení zadané pod heslem "neonacista" by mohlo v Británii oslovit 67 tisíc až 81 tisíc uživatelů.
Za účelem otestování systému byla skrze anonymní účet vytvořena falešná reklama se vzkazem "šťastný nový rok", která byla zacílena problematickými klíčovými slovy na tři různé skupiny. Po krátké prodlevě bylo sdělení schváleno a několik hodin se zobrazovalo uživatelům, než ho autor stáhl. Podle BBC bylo možno reklamy zadávat i na základě hesel jako "islamofobové" a "islamofobie", u nichž Twitter odhadl potenciální publikum na zhruba 100 tisíc lidí. Další povolenou cílovou skupinou byli uživatelé ve věku od 13 do 24 let spadající pod kategorie "anorexie" a "bulimie".
Sociální síť následně přiznala, že její opatření zavedená s cílem zabránit zneužití reklamního systému nebyla správně aplikována.
"Preventivní opatření zahrnují zákaz jistých citlivých nebo diskriminačních termínů, které neustále aktualizujeme. V tomto případě bylo možné některé z těchto termínů použít pro účely cílení. Byla to chyba," uvedl Twitter. Za problém, který byl prý okamžitě napraven, se společnost omluvila.
Za poslední roky jde již o několikátý podobný případ. Předloni na podzim například informoval server The Intercept, že se mu podařilo zacílit reklamu na 168 tisíc facebookových uživatelů, mezi jejichž zájmy patří "bílá genocida". Investigativní skupina ProPublica o rok dříve odhalila, že Facebook umožňoval inzerentům vyhledávat potenciální publikum i na základě slovních spojení jako "Hitler neudělal nic špatného" nebo "jak pálit Židy".
