Ankara - Turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) dnes v parlamentu prosadila reformní zákon, na jehož základě bude vyhlášeno referendum o změně ústavy.
V případě, že bude schválena, to bude znamenat omezení nezávislosti justice a armády. Podle předkladatelů zákona je ale tento krok nezbytný pro další sbližování Turecka a Evropské unie.
Opozice naopak tvrdí, že si chce konzervativní vláda, vzešlá z politického islámu, změnou legislativy upevnit moc. Změnu ústavy budou muset Turci ještě podpořit v referendu, protože nebyla schválena dvoutřetinovou většinou. Pro změnu zvedlo ruku 336 z 500 tureckých zákonodárců.
Nyní by měl zákon podepsat turecký prezident Abdulláh Gül. Poté bude do šedesáti dnů vyhlášeno referendum. Podle zdrojů z turecké vlády by se mohlo uskutečnit v průběhu července. Hlavní opoziční strana, která prosazuje sekularizaci státního aparátu, už v souvislosti se schválením zákona oznámila, že podá žalobu k ústavnímu soudu a referendu se pokusí zabránit.
Oslabení soudní moci a armády
Přijetí reformy znervózňuje část investorů, protože se tím zvýšilo napětí mezi islámskými politickými špičkami a sekulární elitou, soustředěnou v armádě a justici.
Parlament schválil změnu složení Nejvyšší soudní rady, která jmenuje soudce a prokurátory a rozhoduje o disciplinárních opatřeních. Tato rada se často staví proti AKP. Další schválený dodatek zvyšuje počet ústavních soudců z 11 na 17 s tím, že některé z nich jmenuje parlament.
Další články delegují část pravomocí vojenského soudnictví na civilní justici, což umožní soudit některé vojenské představitele před civilním soudem (například za pokus o převrat). Dodatek, na jehož základě by se měl zjednodušit proces zakázání politické strany, naopak turecký parlament neschválil.
Islamizace nebo přiblížení Evropě?
Podle premiéra Recepa Tayyipa Erdogana jsou změny nezbytné, chce-li Turecko pomýšlet na vstup do Evropské unie. Podle opozice chce naopak vláda Turecko islamizovat tím, že bude do špiček justice a vedení armády dosazovat své lidi.
Ústavní soud je pro vládní AKP nepochybně trnem v oku, protože ji v roce 2008 málem zakázal. Vinil stranu z toho, že usiluje o zrušení světského státu a prosazuje islamizaci země. Armáda je v Turecku už od vzniku republiky v roce 1923 považována za záruku sekularizace a má velmi silný vliv. Za posledních padesát let už svrhla čtyři vlády.
Současná turecká ústava platí od posledního převratu v roce 1982. Kandidátem na vstup do Evropské unie je tato muslimská země od roku 1999. Od té doby také EU Ankaru pravidelně vyzývá ke změně ústavy. Přístupové rozhovory byly zahájeny v roce 2005. Od té doby ale v jednáních nedošlo k žádnému významnějšímu pokroku.
