Istanbul/Praha – Turecký prezident Recep Erdogan je mimořádně úspěšný politik. Od roku 2002 vyhrál v řadě za sebou šest voleb. Parlamentních, místních, loni prezidentských. 

Jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) zvítězila počtvrté i v neděli v parlamentních volbách, ale tentokrát důvod k oslavám chybí.  Ztrácí voliče a přišla poprvé po třinácti letech o většinu. Před čtyřmi lety dostala 49 procent hlasů, nyní jen 40 procent.

Související

Erdogan tureckou ústavu nepřepíše, jeho AKP přišla o většinu

To znamená, že padly plány Recepa Erdogana na výrazné posílení prezidentských pravomocí. Nestane se tak "novým sultánem", jak se obávali jeho kritici.

Chystané změny v ústavě by Erdoganovi umožnily koncentrovat v rukou moc, jakou má například v Rusku Vladimir Putin. Výsledky nedělních voleb v zemi, která je strategicky mimořádně důležitým členem NATO, rozhodly jinak.

Odpůrci Erdogana a vládní strany volby označovali za jedny z nejdůležitějších v historii Turecka. Volby, ve kterých se rozhodovalo mezi demokracií a autokratickým režimem.

Dokladem rostoucí opozice proti Erdoganovi a AKP je úspěch Lidové demokratické strany, která reprezentuje hlavně Kurdy a další menšiny. Získala třináct procent hlasů a poprvé  v historii bude mít své poslance (v Turecku musí strana ke vstupu do parlamentu překročit desetiprocentní hranici).

Kurdové ještě před několika lety nesměli na veřejnosti hovořit kurdsky ani se hlásit ke své národnosti. Hrozily jim tresty za terorismus a separatismus. 

Včerejší den je tak pro menšinu, která tvoří přibližně dvacet procent obyvatel Turecka, historickým dnem.

"Byly to naprosto zásadní volby. Turecko nikdy nebylo dokonalou demokracií, často se tu odehrávaly vojenské převraty a hranice deseti procent pro vstup do parlamentu ničila menší strany. Ale Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje dlouhodobě  usiluje o odstranění všeho, co by jí překáželo. Bohužel dosti lidem to došlo a dochází pozdě," komentuje pro Aktuálně.cz hlasování turecká politická analytička Ece Temelkuranová.

Stoupenci prezidenta Erdogana a Strany spravedlnosti a rozvoje na povolebním mítinku v Ankaře. | Foto: Reuters

Erdogan a AKP oslovují hlavně konzervativní muslimy. Přestože prezident podle zákona nesmí zasahovat do kampaně, Erdogan na to nedbal a ostře před volbami na opozici útočil. Kandidáty Lidové demokratické strany označoval za ateisty, zoroastrijce, gaye či arménskou lobby. 

Média podporující Erdogana například uvedla, že šéf Lidové demokratické strany Selahattin Demirtas jí vepřové maso. 

Obecněji se vymezuje proti sekulárním stranám a politikům. "Pijí whisky na břehu Bosporu a pro ostatní mají jen pohrdání," řekl před časem prezident. 

V minulosti se těšil podpoře trhů, investorů a politiků, protože ekonomika za jeho vlád prudce rostla. Poslední dva roky jsou ale slabší. Růst zpomalil v roce 2013 na 4,2 procenta a loni na 2,9 procenta.

I to dalo opozici větší sílu. Sekulární levicová Republikánská lidová strana dostala pětadvacet procent hlasů. Nacionalistická Strana národní akce sedmnáct.

Ani jedna z nich nechce jít s AKP do koalice, byť mnozí komentátoři považují nacionalisty za přirozené spojence Erdogana.

"Za poslední roky tato strana vytvořila hustou síť ekonomických a finančních zájmů, která spojuje různé skupiny ve společnosti. Od velmi bohatých lidí až po velmi chudé. Popularita prezidenta i strany evidentně klesá, ale stále se opírá o velkou část populace, proto kterou je její vláda výhodná," řekla pro Aktuálně.cz.

V reakci na povolební nejistotu rekordně klesla turecká lira vůči dolaru. AKP se možná pokusí sestavit menšinovou vládu. Vyloučeny nejsou předčasné volby.

Erdogan se v první reakci omezil na konstatování, že strana nedostala mandát na samostatné vládnutí, a pozval na schůzku premiéra k "prodiskutování výsledků."