Erdogan tureckou ústavu nepřepíše, jeho AKP přišla o většinu

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 8. 6. 2015 6:13
Do sněmovny se naopak poprvé v historii země dostala prokurdská strana, levicová Demokratická strana lidu (HDP).
Stoupenci prokurdské HDP slaví. Partaj pokořila desetiprocentní hranici pro vstup do tureckého parlamentu.
Stoupenci prokurdské HDP slaví. Partaj pokořila desetiprocentní hranici pro vstup do tureckého parlamentu. | Foto: Reuters

Ankara - Plány tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na posílení pravomocí vzaly za své. Alespoň prozatím.

Jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) sice v nedělních parlamentních volbách vyhrála, ale ztratila ve sněmovně i prostou většinu, byť plánovala získat dvě třetiny mandátů a změnit ústavu.

Do parlamentu se naopak poprvé v historii země zřejmě dostala i prokurdská strana, levicová Demokratická strana lidu (HDP).

"S těmito volbami skončila v Turecku debata o prezidentské republice a diktatuře," prohlásil lídr HDP Selahattin Demirtas, který vyloučil spolupráci s Erdoganovou partají.

"Očekáváme menšinovou vládu a předčasné volby," řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity jeden z čelných představitelů dosud dominantní AKP.

Erdoganova strana získala v "matce všech voleb", jak se nedělnímu hlasování přezdívalo, 40,8 procenta hlasů. To v přepočtu znamená pouze 258 křesel v 550členném parlamentu a konec období 13 let, kdy AKP vládla sama.

Prokurdské HDP připadlo se 13 procenty hlasů 73 zákonodárců. Dvě hlavní opoziční strany, sociální demokraté a ultrapravicová Strana národní akce (MHP), získaly 25, respektive 16,5 procenta hlasů.

"Může to být začátek nové politické éry," píše reportér BBC Mark Lowen.

AKP zůstala "páteří Turecka", ale...

Nedělní volby byly de facto referendem o tom, zda posílit pravomoci Erdogana, jednoho z nejpopulárnějších, ale také nejkontroverznějších moderních tureckých vůdců, a vytvořit tak prezidentskou republiku.

K tomu by byla potřeba změna ústavy, kterou by muselo podpořit 367 poslanců z 550. Aspoň 330 zákonodárců by pak bylo nezbytných k vypsání referenda o novém základním zákonu. V dosavadním parlamentu měla AKP 312 mandátů.

Podle tureckého premiéra Ahmeta Davutoglua předběžné výsledky potvrdily, že vládní AKP zůstala "páteří" Turecka. Vláda podle něj učiní všechna opatření, aby po volbách zachovala stabilitu země.

Premiér vyzval parlamentní politické strany, aby se shodly na textu nové "občanské" ústavy.

Volební výsledek bude podle světových agentur patrně ranou pro Erdogana a Davutoglua, kteří hlasování prezentovali jako volbu mezi "novým Tureckem" a návratem do historie, poznamenané krátkodobými koaličními vládami, ekonomickou nestabilitou a vojenskými puči.

Do ulic města Diyarbakir na jihovýchodě země vyšly tisíce Kurdů slavících úspěch HDP.

"Výsledek (HDP) ukazuje, že tato země měla dost. Dost Erdogana a jeho hněvu. Mám takovou radost, že ani nemůžu mluvit," řekla Reuters sedmačtyřicetiletá Seyran Demirová před ústředím HDP v Diyarbakiru, kde na volebním shromáždění HDP před dvěma dny vybuchla bomba a zranila dva lidi.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Stříbrný koulař z MČR Vilímek dostal za doping čtyřletý trest

Koulař Tomáš Vilímek přišel kvůli dopingu o stříbrnou medaili z mistrovství republiky. Dvaadvacetiletý atlet Spartaku Třebíč užil zakázaný steroid drostanolon, byl diskvalifikován a antidopingový výbor mu udělil čtyřletý zákaz činnosti. Informovala o tom Česká televize.

Vilímek prohrál na srpnovém mistrovství republiky v Plzni pouze s Martinem Novákem, který jako jediný překonal hranici 18 metrů. V nových výsledcích se na druhé místo koulařské soutěže posunul Ladislav Prášil a na bronzovou pozici Marek Bárta.

Vilímek se letos zlepšil na 17,98 metru, druhý byl i na Odložilově memoriálu. Dopingový trest mu vyprší na konci srpna roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy