Parlament obklíčila vojenská vozidla a před jeho sídlem demonstrovali sympatizanti prezidenta i odpůrci jeho počínání. Podle části tuniských stran, včetně největší An-Nahdy, je Saídovo počínání v rozporu s ústavou.
V pondělí večer prezident podle Reuters vyzval obyvatele Tuniska, aby zachovali klid a nedemonstrovali. Odmítl, že by svými kroky porušil ústavu. Saíd oznámil, že v zemi bude do konce srpna platit zákaz nočního vycházení od 19:00 do šesti ráno.
Výjimku budou mít jen cesty za lékařem či zaměstnanci v nočních provozech. V Tunisku začíná platit zákaz shromažďování tří a více osob na veřejných prostranstvích. V úterý a ve středu bude také přerušen chod státních úřadů, vynucená pauza by ale mohla být prodloužena.
Saíd se k odvolání premiéra rozhodl v neděli večer poté, co se v zemi uskutečnily protesty proti způsobu, kterým tuniská vláda řešila epidemii covidu-19. Prezident už v neděli uvedl, že chce využít mimořádné pravomoci a jmenovat nového premiéra. Není ale jasné, kdy se tak stane.
"Zažíváme nejchoulostivější okamžiky tuniských dějin," řekl v projevu, při němž seděl v čele stolu po boku vojenských představitelů a dalších činitelů. Jeho počínání nepřímo podpořila největší odborová centrála v zemi UGTT, podle které jsou prezidentovy kroky v souladu s ústavou.
Prezident vede zemi do katastrofy, tvrdí odpůrci
S tím rozhodně nesouhlasí předseda parlamentu a šéf islamisticko-konzervativní strany An-Nahda, která má v roztříštěném parlamentu nejvíce křesel, Rašíd Ghannúší. Podle něj chce prezident Tunisko přeměnit z demokratické země, kde vládne parlament, na autoritářský a prezidentský režim.
"Saíd vede zemi do katastrofy," uvedl Ghannúší. Příznivci jeho strany se obávají, že se v Tunisku zopakuje scénář z Egypta, kde v roce 2013 ozbrojené složky odstranily vládu Muslimského bratrstva a v čele země stanul ministr obrany Abdal Fattáh Sísí.
Proti prezidentovi Ghannúší se svými příznivci demonstrovali přes 12 hodin před sídlem parlamentu. Tam se sešli i příznivci prezidenta a mezi oběma skupinami vypukly strkanice a rozepře. Lidé se sešli i v některých dalších městech Tuniska.
Vojáci vstoupili i do sídla vlády a bránili vládním zaměstnancům ve vstupu. Bezpečnostní složky ale uvedly, že bývalý premiér Mašíší není zatčen. Katarská televize Al-Džazíra oznámila, že policisté vnikli do její redakce v Tunisu a požádali všechny zaměstnance, aby odešli. Podle novinářů neměli příkaz k domovní prohlídce a pouze oznámili, že jednají na pokyn soudce.
Al-Džazíra tvrdí, že novináři museli odevzdat telefony a nedostali možnost vzít si osobní věci. Policie vybavení redakce zabavila. Organizace Novináři bez hranic postup tuniské policie kritizovala.
Vyřešte to dialogem, zní z OSN
Země světa a mezinárodní organizace vyzvaly k řešení problémů v dialogu a bez násilí. Podle mluvčí Bílého domu Jen Psakiové situace v Tunisku vzbuzuje obavy, mluvčí vyzvala k dodržování demokratických zásad. Francie, která má s Tuniskem tradičně silné vztahy, uvedla, že doufá v návrat k normálnímu fungování institucí v co nejkratší době.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Moskva "doufá, že není ohrožena stabilita a bezpečnost Tuniska ani jeho národ". "Všechny neshody by měly být řešeny dialogem," zdůraznil mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Také Liga arabských států vyzvala k rychlé obnově klidu a stability v zemi.
Též bývalý tuniský prezident Muhsín Marzúkí vyzval politiky, aby spolu mluvili. "V noci jsme učinili velký krok zpět, vracíme se k diktátorskému režimu," varoval na facebooku. Podle Turecka, které podporuje An-Nahdu, nemá Saídovo počínání oporu v ústavě.
Prezident má omezené pravomoci
Velmi silná vlna koronaviru zasáhla Tunisko v době, kdy se země snaží hospodářsky postavit na nohy. Rychle přibývá nezaměstnaných a hroutí se státní služby, což podrývá ochotu veřejnosti podporovat demokracii, poznamenává Reuters.
Saíd byl zvolen jako nezávislý v prezidentských volbách v roce 2019 na pět let a téhož roku se konaly parlamentní volby. Podle ústavy z roku 2014 jsou prezidentovy pravomoci omezeny na zahraniční a vojenskou agendu, takže kritici tvrdí, že nynějšími kroky své pravomoci překračuje.
Saíd se ale odvolal na ústavní článek číslo 80, který mu umožňuje rozpustit parlament v případě "bezprostředně hrozícího nebezpečí". Ústava však požaduje pro vyřešení podobného sporu svolání zvláštního soudu, což se nestalo.
