Řím - Když se po Novém roce začal v arabském světě otřásat jeden autokrativní režim za druhým, sledovala Evropa dění v severní Africe s nadšením.
Po pádu tuniského prezidenta Bin Alího a jeho egyptského protějšku Mubaraka ale Evropané čelí perspektivě, že se do pohybu dají desetitisíce osob, které z jejich domovů vyhání nezaměstnanost a bída.
Jen na italském ostrově Lampedusa přistálo v uplynulých dnech pět tisíc běženců z Tuniska a další jsou na cestě. Itálie proto vyhlásila stav nouze a požádala o pomoc Evropskou unii.
Řím, který se se záplavami přistěhovalců musel opakovaně vypořádávat v nedávné minulosti, chce, aby uprchlící byli rovnoměrně rozděleni na všechny země EU.
Proti tomu se staví zejména Německo, které za posledních padesát let přijalo více imigrantů než kterákoli jiná země. Berlín se odvolává na Dublinskou úmluvu z roku 1997, podle které musí běženci požádat o azyl v té členské zemi unie, do které dorazili nejdříve.
Dvě třetiny mladých chtějí pryč
Itálie musela na Lampeduse dát v úterý mladým Tunisanům narychlo k dispozici uprchlický tábor, který nechala nedávno uzavřít. Díky drastickým protiimigračním opatřením klesl totiž loni výrazně počet běženců, kteří se pokoušeli přistát u italského pobřeží.
Zatímco v roce 2008 to podle agentury Frontex, jež má za úkol koordinovat ochranu vnějších hranic unie, bylo 37 tisíc uprchlíků, loni zaregistrovaly italské úřady jen tři tisíce ilegálních běženců.
"Čelíme výjimečné situaci, která se dotýká celé unie, a ta musí náležitým způsobem zareagovat," upozornil v naléhavém telefonickém rozhovoru italský premiér Silvio Berlusconi předsedu Evropské rady Hermana van Rompuye.
Italský ministr vnitra Roberto Maroni tvrdí, že státy severní Afriky, které nyní postihla vlna protivládních protestů, mohou v příštích dnech "explodovat".
V průzkumu uskutečněném v Tunisku před čtyřmi lety odpověděly dvě třetiny respondentů ve věku 18-40 let, že chtějí v příštích letech ze země emigrovat.
Tunisko zpřísní ostrahu pobřeží
Řím se nyní obrátil na vládu v Tunisu s žádostí, aby předpokládanému přílivu uprchlíků učinila přítrž. Tuniské úřady již také zablokovaly tradiční únikové cesty ze země v regionu Gabes a zpřísnily ostrahu pobřeží.
Na ostrově Djerba, který je oblíbenou turistickou destinací, zadržela policie dvě stě potenciálních emigrantů a dalších patnáct set na jiných místech země.
Lodě s běženci ale směřují k italskému pobřeží a zejména k Lampeduse, vzdálené od Tuniska pouhých 150 kilometrů, i navzdory těmto opatřením. V pondělí jedno z tuniských hlídkových plavidel narazilo do člunu přeplněného uprchlíky. Pět z nich přišlo o život, třicet dalších se pohřešuje.
V Německu se mezitím začaly ozývat hlasy, že by Itálie neměla v hrozící krizi zůstat osamocena a že se do záležitosti má vložit EU.
"Spolková republika by měla navrhnout, že uprchlíky přijme," prohlásil vnitropolitický mluvčí liberálů (FDP) v europarlamentu Alexandr Alvaro. "Není možné, abychom nejdříve v některé zemi přivítali revoluci a pak se distancovali od jejích následků."
Stejného názoru jsou i opoziční Zelení a sociální demokraté, kteří tvrdí, že žádný masivní exodus nyní nehrozí a že k italským břehům směřuje "jen několik tisíc běženců".
V letech 2000-2002 si v Evropské unii podalo každoročně žádost o azyl 400 tisíc uprchlíků. V roce 2006 jich bylo jen 200 tisíc. Od té doby počet běženců mírně vzrostl na 250 tisíc osob.