Washington - Americký prezident Donald Trump zaznamenal velké vítězství, píše agentura AP. Nejvyšší soud umožnil vládě, aby začala částečně uplatňovat prezidentův antiimigrační dekret.
Nejvyšší soud USA v pondělí rozhodl, že v říjnu posoudí legálnost dekretu.
Do té doby se mohou základní body dekretu uplatňovat v praxi. Soud tím zrušil předběžná opatření nižších instancí, které platnost dekretu zastavily.
Trumpovo nařízení má dočasně, na 90 dní, zakázat vstup do USA lidem ze šesti převážně muslimských zemí - Íránu, Jemenu, Súdánu, Sýrie, Libye a Somálska. Na 120 dní taky zastaví přijímání uprchlíků.
Nejvyšší soud ale konstatoval, že zákaz se nesmí týkat lidí, kteří mají "důvěryhodný vztah" s někým v USA. Na studenty amerických škol nebo lidí, kteří mají ve Spojených státech zaměstnavatele, se tak zákaz týkat nebude.
Prezident Trump už minulý týden oznámil, že dekret začne uplatňovat do dvaasedmdesáti hodin po doručení rozhodnutí soudu.
Tahanice o dekret
Protiimigrační výnos je pro Bílý dům jedním ze zásadních bodů prezidentova širšího plánu na posílení národní bezpečnosti USA.
Soudy nižších instancí se ale proti dekretu postavily, protože prý porušuje americkou ústavu.
Podle jednoho ze soudních výnosů byl dekret vydán se záměrem "znevýhodnit konkrétní náboženství", neboť je otevřeně "zaměřen proti muslimům".
Soudy přitom proti dekretu použily Trumpovy vlastní výroky. Například jeho prohlášení z loňského března: "Myslím, že islám nás nenávidí." A také jeho tiskové prohlášení z prosince 2015, kdy Trump volal po "totálním a úplném zákazu vstupu muslimů do USA".
Bílý dům ale argumentuje, že soudy nemohou zpochybňovat rozhodování prezidenta ve věcech národní bezpečnosti.
"Prezident výslovně uvedl, že výnos je nutný k zajištění národní bezpečnosti, ale nižší soudy tento závěr pominuly," stojí v textu, který právník Bílého domu předložil Nejvyššímu soudu.
Zklamání nad verdiktem již vyjádřil Jemen, kterého se opatření dotkne. "Jsme tímto rozhodnutím zklamáni. V boji proti terorismu a extremismu to nepomůže, ale mezi občany dotčených zemí to znásobí pocit, že se na ně (USA) zaměřují," sdělil podle ČTK Ahmad Nasí z jemenského ministerstva pro záležitosti občanů žijících v cizině.
Dekret se přepracoval
První verzi protiimigračního dekretu vydal Bílý dům už v lednu. Byl to ale špatně připravený výnos, ve kterém nebylo například jasné, zda se vztahuje i na majitele zelených karet a platných víz.
Způsobil tehdy chaos na letištích a soudy jej okamžitě zastavily.
Prezident Trump původně tvrdil, že věc požene až k Nejvyššímu soudu USA. Bílý dům pak ale ustoupil a místo toho přišel s druhou, upravenou verzí dekretu.
Jedním z důvodů bylo, že Nejvyšší soud měl v té době jen osm členů. A nebyl ještě znám nástupce na uvolněné místo po konzervativním soudci Antoninovi Scaliovi, který zemřel loni v březnu.
V upravené verzi dekretu, kterou Bílý dům vydal na začátku března, vypadl ze "zakázaných" zemí Irák.
Upravený zákaz už taky neplatil pro držitele zelených karet a platných víz a byla z něho vynechána klauzule, která původně preferovala křesťany. Bílý dům tím chtěl podepřít svůj argument, že dekret není namířen proti muslimům, ale že je "nábožensky neutrální".
Nicméně i tento upravený dekret narazil na odpor soudů, konkrétně na Havaji a v Marylandu. Bílý dům se odvolal, ale neuspěl ani u vyšší instance, a musel tedy požádat o verdikt vrcholnou a konečnou autoritu - Nejvyšší soud USA.
Jeho řady mezitím letos v dubnu doplnil konzervativní soudce Neil Gorsuch.
Nový Trumpův spojenec?
Gorsuch se v aktuálním výroku soudu jasně postavil na stranu Bílého domu.
V některých bodech Nejvyšší soud dekret omezil. Především "nesmí být uplatňován proti cizím státním příslušníkům, kteří mají důvěryhodný vztah k fyzické či právnické osobě ve Spojených státech".
Gorsuch však patří mezi tři soudce, kteří se proti tomuto dílčímu omezení vyslovili. Podle jejich názoru měl verdikt vstoupit v platnost v plné původní šíři.
Celý text rozhodnutí si můžete přečíst ZDE.
