Washington - Na ostrovech ve Francouzské Polynésii, kde podle agentury AFP aktuálně pobývá, může bývalý americký prezident Barack Obama na vlastní oči sledovat dopady globálních klimatických změn.
Jeho nástupce v Bílém domě Donald Trump ale ve stejné chvíli ve
Washingtonu ruší celou předchozí Obamovu ekologickou agendu.
Omezení emisí skleníkových plynů a zmírnění dopadů globálního oteplování bylo přitom jedním z ústředních cílů Obamova prezidentství.
Jeho kroky přitom daly do pohybu další po celém světě.
Série Obamových opatření, která nejdříve směřovala k omezení amerických emisí, vedla v roce 2014 ke dvoustranné klimatické smlouvě mezi USA a Čínou.
To následně otevřelo dveře ke klíčové globální klimatické dohodě, kterou v prosinci 2015 v Paříži podepsalo 195 zemí na světě.
Konec hloupé politiky
Donald Trump už ale v kampani avizoval, že z této Obamovy "hloupé" politiky nenechá kámen na kameni.
Slíbil, že odvolá Obamova domácí emisní opatření, a oznámil, že ani v zahraničí se nebudou USA pod jeho vedením příliš ekologicky angažovat.
"Zrušíme Pařížskou klimatickou dohodu a zastavíme všechny platby směřující od amerických daňových poplatníků do programů globálního oteplování v OSN," vyhlásil Trump loni v květnu.
Po vítězství ve volbách a nástupu do Bílého domu začal tento program systematicky plnit.
Ve formě exekutivních výnosů nejdřív zrušil několik Obamových nařízení, která omezovala těžbu fosilních paliv. Povolil například výstavbu ropovodu Keystone XL, který má vést ropu z ložisek v Kanadě na jih USA, do rafinérií v Mexickém zálivu.
Kozel zahradníkem
Šéfem Agentury ochrany životního prostředí (EPA) navíc Trump jmenoval jejího největšího kritika, bývalého generálního prokurátora Oklahomy Scotta Pruitta.
V předchozí roli prokurátora podal Pruitt na agenturu EPA řadu žalob. Její federální ekologické výnosy označoval za protiústavní, sám sebe prohlásil za "hlavního advokáta proti aktivistické agendě EPA".
Před několika týdny, už jako šéf EPA, pak Scott Pruitt uvedl, že "CO2 není důležitým zdrojem globálního oteplování".
Dalším důkazem, že Trump svá předvolební předsevzetí myslí zcela vážně, byl před víkendem návrh jeho rozpočtu.
Peníze pro americkou Agenturu ochrany životního prostředí jsou v návrhu snížené o 31 % procent, nejvíc ze všech federálních ministerstev a úřadů. Plán předpokládá i propuštění přes 3000 jejích zaměstnanců.
Donald Trump taky opravdu zrušil americké příspěvky do klimatického fondu OSN.
"Co se týče klimatické změny, prezident to řekl naprosto jasně: už na to nebudeme utrácet peníze," komentoval prezidentovo rozhodnutí šéf rozpočtové kanceláře Bílého domu Mick Mulvaney.
Měly být hybridy…
Souběžně s představením rozpočtu, který kromě jiného i výrazně krátí prostředky na klimatologický program agentury NASA, prezident Trump oznámil ještě jednu důležitou iniciativu.
Zruší Obamovo nařízení, které americkým automobilkám ukládalo, aby do roku 2025 výrazně snížily spotřebu nově vyráběných vozů.
Plán Trumpova předchůdce by v praxi znamenal víc elektromobilů a hybridních aut. A na druhé straně výrazně míň výfukových plynů.
V současnosti přitom americká auta vypouštějí skoro třetinu skleníkových zplodin USA.
Podle amerických automobilek by je ale nové přísné limity spotřeby poškodily. Američané údajně pořád žádají silná auta. A Donald Trump jim vyhověl.
… budou žíznivé vozy
"S útokem na americký autoprůmysl je konec," uvedl minulý týden, když oznámil přezkoumání a pravděpodobné zrušení Obamových limitů.
Už v nejbližších dnech má prezident Trump zasadit Obamově klimatické agendě zřejmě ještě tvrdší úder.
Podle amerických médií chystá výnos, který by zrušil Obamova opatření o omezení emisí z amerických uhelných elektráren.
Takzvaný "Clean Power Plan" měl do roku 2030 snížit úniky škodlivých plynů z elektráren o 32 %. Na jaře 2014, kdy Obama opatření poprvé vyhlásil, šlo zároveň o výchozí bod plánu, který následně vedl k důležité dohodě s Čínou.
Podle Trumpa to ale poškozuje nejen energetický sektor, ale taky americkou těžbu uhlí. V kampani totiž nový prezident USA slíbil, že do amerického hornictví vrátí statisíce pracovních míst.
Záchrana horníků
Před víkendem na mítinku v uhelném regionu v americkém státě Kentucky Trump potvrdil, že chystá opatření, které "zachrání naše skvělé horníky před tím, aby už nemuseli být dál bez práce".
Podle webu Politico.com se přitom prezident zatím nerozhodl, zda Spojené státy formálně odstoupí od Pařížské klimatické dohody. Proti jsou podle informací serveru Trumpova dcera Ivanka a její manžel Jareed Kushner, kteří mají u prezidenta silné slovo.
Názor, že USA dohodu mají transparentně vypovědět, naopak prosazuje vlivný prezidentský poradce Steve Bannon.
Podle dohody z Paříže měly USA do roku 2025 omezit emise o 26 až 28 % oproti stavu z roku 2005.
Bez dosažení původních cílů Obamova "Clean Power Plan" a bez omezení emisí z automobilové dopravy to ale Spojené státy zvládnou jen zázrakem.
Kostky jsou proto vrženy. I pokud by prezident Trump klíčovou pařížskou dohodu formálně nevypověděl, jeho kroky už nyní vedou k tomu, že USA její cíle nedokážou realizovat.
