Sedmasedmdesátiletý Trump chce znovu usilovat o křeslo amerického prezidenta, a tak opakovaně kritizuje současnou administrativu Joea Bidena. Obzvlášť pak její postoj k ruské invazi na Ukrajinu.

V poslední době například vystoupil proti zásilkám kazetové munice, která podle něj podněcuje rozpoutání třetí světové války, vyslání třech tisíc rezervistů do Evropy i proti množství zaslaného vojenského materiálu, vyjmenovává americký deník Washington Post. 

Biden, který bude v následujících volbách s největší pravděpodobností kandidátem demokratů, podle Trumpa vyprazdňuje americké vojenské sklady, a to rychlejším tempem než Evropa. Tento týden bývalý prezident prohlásil, že pokud ho Američané znovu zvolí, bude vyžadovat, aby za to Evropa Spojeným státům zaplatila. 

"Požádám Evropu, aby nám vyvážila náklady na doplnění skladů, jejichž obsah jsme poslali na Ukrajinu," cituje ho ukrajinský server Kyiv Independent. "Měla by to dělat už teď, ale Joe Biden je příliš slabý, nerespektovaný."

Washington by měl podle Trumpa také zvolit jinou taktiku. "Myslím si, že nejdůležitější věc, kterou by teď USA měly dělat, je zařídit mír - aby si spolu Rusko a Ukrajina sedly a dohodly mír. Nastal čas přinutit obě strany k míru," cituje ho britský deník The Guardian. 

Přestože je do amerických prezidentských voleb daleko, Trump už nyní vystupuje v médiích v rámci své kampaně. Republikánskou stranu čekají do voleb ještě primárky, ve kterých vybere svého kandidáta. Podle červencového průzkumu agentury YouGov a týdeníku Economist by Trumpa podpořilo 48 procent dotázaných, kdežto jeho hlavního soupeře, floridského guvernéra Rona DeSantise pouze 22 procent.

Mír dohodnu za den, tvrdí Trump

Trump tak opakovaně poskytuje rozhovory, aby získal republikány na svou stranu. "Pokud budu prezidentem, vyřeším válku za jeden den, za 24 hodin," tvrdil před dvěma měsíci. "Potkám se s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem, potkám se s (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským, oba mají slabiny a oba mají silné stránky. Za 24 hodin to urovnáme, válka naprosto skončí."

Nyní v rozhovoru na americké televizní stanici Fox popsal, jak by to udělal. "Řekl bych Zelenskému: Už dost. Musíte přijmout dohodu. Řekl bych Putinovi: Pokud nepřijmete dohodu, dáme jim toho hodně. Dáme jim toho víc, než kolik kdy dostali, pokud budeme muset," prohlásil. 

Jeho slov se už chytil například Chris Christie, americký politik, který také oznámil, že bude usilovat o republikánskou kandidaturu na prezidenta. "(Jeho) plán: Zná 'velmi dobře' Putina a Zelenského a párkrát si s nimi zavolá. Zapomeňte na Churchilla, Trump je tady, aby zachránil situaci," napsal Christie na sociální síť Twitter.

Trump také v minulosti nevyvrátil, že by tlačil na Kyjev, aby se vzdal části svého okupovaného území. Neupřesnil ani to, zda by jako vítěze války rád viděl Ukrajinu. "Nepřemýšlím v termínech jako výhra a prohra, přemýšlím nad řešením, abychom zastavili zabíjení lidí a ničení té země. Chci, aby všichni přestali umírat. Umírají Rusové i Ukrajinci," uvedl v květnu.

Také by až do konce konfliktu odložil vyšetřování Putina kvůli únosům ukrajinských dětí do Ruska, kvůli kterému je na něj vystaven mezinárodní zatykač. "Když z toho teď uděláte téma, nikdy nebudete mít mír a dohodu."

Katastrofa pro Evropu

Trumpova slova, která jsou podstatně jiná než postoj současné americké administrativy, okomentoval i ukrajinský prezident Zelenskyj. Nerozumí prý jeho představě o ukončení války za jediný den. Navíc dodal, že příležitost vyřešit situaci na Ukrajině měl už jako prezident - Rusko anektovalo Krym v roce 2014.

Zelenskyj se v minulosti vyjádřil i k možnosti návratu Trumpa do Bílého domu. "V této situaci, kdy máte podporu, se obáváte změn. Změny v administrativě vnímám stejně jako každý jiný - chcete změnu k lepšímu. Ale může to dopadnout i opačně," uvedl v červnu pro deník Wall Street Journal. 

Související

USA brzdí alianční ambice Ukrajiny. NATO ovšem ve Vilniusu posiluje

Týdeník The Economist navíc dodává, že Trumpovo prezidentství by v této době mohlo být "katastrofou pro Evropu". Spojené státy mají hlavní slovo v NATO, které by případný odchod Američanů vzhledem k velikosti jejich armády podstatně oslabil. O případném vystoupení přitom Trump mluvil už jako prezident. 

Vznikla by tak podle týdeníku i velká nerovnováha mezi jadernými kapacitami. Bez Spojených států by mělo NATO k dispozici maximálně 300 nukleárních střel z Velké Británie a Francie. Moskva oproti tomu šest tisíc.

Video: "Patří to k povaze války." Nejvyšší americký generál prozradil, proč je ofenziva pomalá (3. 7. 2023)

1:23

„Patří to k povaze války.“ Nejvyšší americký generál prozradil, proč je protiofenziva pomalá. | Video: Reuters