Německé ministerstvo obrany odmítlo na dotaz agentury AFP záležitost komentovat. Informaci zatím nepotvrdil ani Bílý dům.

Součástí stažení vojsk má být i omezení maximálního počtu amerických vojáků, kteří mohou naráz v Německu pobývat. Podle nových ustanovení nebude moci stav kontingentu se započítáním trvale či dočasně rozmístěných vojáků a střídajících vojáků překročit hranici 25 tisíc mužů a žen ve zbrani. Stávající praxe podle WSJ umožňuje dočasné navýšení počtu až na 52 tisíc vojáků.

Jeden z amerických činitelů řekl WSJ, že o možnosti výrazně snížit vojenskou přítomnost v Německu americká vláda diskutovala od loňského září a že Trumpovo rozhodnutí nijak nesouvisí s tím, že německá kancléřka Angela Merkelová se kvůli epidemické situaci rozhodla odmítnout pozvánku šéfa Bílého domu na washingtonský summit skupiny hospodářsky nejvyspělejších států G7.

Trump nicméně Německo, které je členem Severoatlantické aliance, dlouhodobě kritizuje za to, že nedostatečně investuje do armády. Berlín loni přislíbil, že do roku 2031 německé výdaje na obranu dosáhnou dvou procent HDP, jak se NATO dohodlo.

Bílý dům informace WSJ dosud nepotvrdil. Mluvčí Národní bezpečnostní rady (NSC) John Ullyot na dotaz agentury DPA uvedl, že k záležitosti nemá žádné oznámení. Prezident Trump však podle něj neustále prověřuje nasazení amerických vojáků v cizině. "Spojené státy jsou nadále rozhodnuty spolupracovat s naším blízkým spojencem Německem," dodal.

V květnu americká velvyslankyně ve Varšavě Georgette Mosbacherová na okraj sporu o jaderné zbraně mezi Spojenými státy a Německem poznamenala na twitteru, že "pokud chce Německo zmenšit jaderný potenciál NATO a oslabit alianci, pak příslušné síly a prostředky možná přijme Polsko, které alianční povinnosti plní vzorně, uvědomuje si rizika a je na východním křídle NATO". Rusko vyjádření velvyslankyně kritizovalo.

Dlouhodobým zastáncem snížení počtu amerických vojáků ve spolkové republice je nyní již bývalý americký velvyslanec Německu Richard Grenell, který letos krátce působil i jako úřadující šéf amerických tajných služeb (DNI). Grenell loni obvinil Berlín z pokrytectví kvůli přístupu k výdajům na obranu.

Ještě v roce 2018 přitom Grenell ohlásil, že v rámci posílení evropské bezpečnosti bude do letošního roku počet amerických vojáků v Německu zvýšen na zhruba 34 500. Tehdejší německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, která je nyní předsedkyní Evropské komise, avizovaný krok přivítala.