Nový japonský císař přijal svou první zahraniční návštěvu. Donalda Trumpa s chotí

ČTK ČTK
Aktualizováno 27. 5. 2019 9:56
Nový japonský císař Naruhito ve svém paláci v Tokiu přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se tak stal jeho prvním zahraničním hostem po císařově nástupu na trůn ze začátku měsíce. Historickou událost vysílala v přímém přenosu celostátní televize, podle agentury Reuters ale státní návštěvě amerického prezidenta dominuje napětí v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Japonskem.
Nový japonský císař přijímá Donalda Trumpa s chotí | Video: Associated Press

Trumpa a jeho ženu Melanii Naruhito v císařském paláci přivítal společně s chotí Masako. Pompézní ceremonii přihlížely podle agentury AP děti "horečně mávající americkými a japonskými vlajkami", hymny obou zemí zahrála vojenská kapela.

Nikdo ze zúčastněných během slavnostního přijetí veřejně nepromluvil a Trump během ceremonie neprojevil prakticky žádné emoce, jen zamával, když procházel kolem dětí s vlaječkami. Část dětí měla kvůli stání na prudkém slunci problémy a později je reportéři viděli sedět stranou s kalíšky vody a chladnými obklady na čele.

Naruhito se ujal trůnu 1. května a Trump dal jasně najevo spokojenost s tím, že je prvním zahraničním hostem nového císaře. "Je to více než 200 let, co se něco takového stalo, takže je to velká čest reprezentovat Spojené státy," řekl v neděli Trump na večeři s japonským premiérem Šinzóem Abem. V pondělí první pár USA povečeří s císařem a císařovnou.

Mezi návštěvami u císaře měl Trump na programu formální jednání s premiérem Abem, s nímž v neděli hrál golf a přihlížel zápasu sumó. Během rozhovoru podpořil zájem japonského premiéra využít dobré vztahy Japonska s Íránem a pomoci dojednat možný dialog mezi USA a touto blízkovýchodní zemí.

"Premiér už o tom se mnou mluvil a já věřím, že Írán bude ochoten jednat. A když budou ochotni jednat oni, my budeme také ochotni. Uvidíme, co se stane… nikdo nechce, aby se staly nějaké hrozné věci. A já už vůbec ne," řekl americký prezident.

Během své vlády Trump uvalil na Írán nové sankce a koncem minulého týdne oznámil, že kvůli eskalaci napětí rozmístí na Blízkém východě 1500 amerických vojáků. Spojené státy už do Perského zálivu vyslaly letadlovou loď a bombardéry B-52.

Trump se během jednání s Abem vyjádřil i k situaci se Severní Koreou, když prohlásil, že má "dobrý pocit", že se jadernou krizi s KLDR podaří vyřešit. Sešel se také s příbuznými japonských občanů, které v 70. a 80. letech unesla KLDR. Ujistil je, že tato otázka je pro Abeho prioritou a také on ji má na paměti.

Na programu jednání byly také ekonomické otázky. Trump hrozí japonským výrobcům aut vysokými poplatky za dovoz ve snaze snížit obchodní přebytky jiných zemí s USA. Washington a Tokio nyní jednají o dohodě o vzájemném obchodu, avšak Trump s výrazným pokrokem v nejbližších dnech a týdnech nepočítá.

Do Japonska americký prezident přiletěl v sobotu, státní návštěvu zakončí v úterý.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy