Holanďanka se chtěla upálit, zemřít jí nakonec pomohli lékaři. Asistovaných sebevražd rychle přibývá

Radim Klekner Radim Klekner
28. 8. 2018 8:00
Lékaři poukazují na neustále se rozšiřující skupinu osob, které žádají o eutanazii vzhledem ke svému psychickému stavu. Aurelii Browersové lékaři pomohli zemřít, neboť trpěla "nevyléčitelnou psychickou chorobou".
V Nizozemsku byla loni poskytnuta eutanazie osobám s psychickými problémy v 83 případech.
V Nizozemsku byla loni poskytnuta eutanazie osobám s psychickými problémy v 83 případech. | Foto: Thinkstock

Rotterdam - V Nizozemsku, které jako první země na světě v roce 2002 povolilo eutanazii, dramaticky narůstá počet tzv. asistovaných sebevražd. Včetně těch, u nichž panují pochybnosti, zda k nim měl "pacient" skutečně pádný důvod.

Podle nejnovější studie Erasmovy univerzity v Rotterdamu je s eutanazií spojeno 4,5 procenta úmrtí v zemi. To je čtyřikrát více nežli v době, kdy byla uzákoněna.

Problém asistovaných sebevražd se dostal letos v Nizozemsku opětovně do popředí v souvislosti s případem devětadvacetileté Aurelie Browersové, které lékaři pomohli zemřít, neboť trpěla "nevyléčitelnou psychickou chorobou".

Studie Erasmovy univerzity, uveřejněná v prvním srpnovém týdnu v prestižním New England Journal of Medicine, sice udává, že drtivá většina těch, kdo požádali o eutanazii, byli prokazatelně na smrt nemocní lidé. Alarmujícím způsobem však roste i počet těch, kteří si zvolili smrt, protože podle vlastního vyjádření "nesnesitelně trpí psychicky".

Loni registrovaly úřady 6585 případů asistovaných sebevražd v zemi, přičemž psychické problémy uvádělo jako důvod žádosti o eutanazii 83 osob.  

Deprese, halucinace, psychózy

Tak tomu bylo i u Aurelie, která se potýkala s depresemi, úzkostnými stavy, halucinacemi, psychózami, nesnesitelnými bolestmi hlavy a problémy s výživou. Navíc měla i výrazné sklony k masochismu.

Žena loni strávila dva dny na jednotce intenzivní péče poté, co se pokusila o sebevraždu. Měla za sebou také tříletý pobyt v psychiatrické léčebně a dva a půl roku za mřížemi pro žhářství, neboť se chtěla upálit.

"Když mi bylo dvanáct, trpěla jsem depresemi. Když mě poprvé diagnostikovali, řekli mi, že mám hraniční poruchu osobnosti," vyprávěla Aurelia. "Následovaly další diagnózy - reaktivní porucha příchylnosti, chronická deprese, chronický sklon k sebevraždám," řekla krátce před svou asistovanou smrtí 26. ledna.

Její případ byl v médiích ostře sledován a tým kanálu RTL Nieuws s ní strávil posledních čtrnáct dní jejího života takřka den po dni. V televizi se tak objevily záběry mladé ženy, jak projíždí na kole stotisícovým Deventerem, kde žila, a jak si prohlíží místní krematorium, které jí na základě jejího přání následně poskytlo své služby.

Nizozemští lékaři její žádosti o eutanazii dlouho odmítali. Uspěla až loni na podzim v haagské Levenseindekliniek - Klinice konce života. Ta je spojena s 65 z 83 loňských případů asistovaných sebevražd v zemi, za kterými stály psychické důvody.

"Zdá se, že pacienti jsou nyní častěji ochotni žádat o eutanazii a lékaři více svolní jim vyhovět," řekla televiznímu kanálu CBS doktorka Agnes Van Der Heidová, která je hlavní autorkou studie rotterdamské univerzity.

Podle ní vzniká nebezpečí, že se lidé s vážnými psychickými problémy budou častěji obracet na kliniky praktikující asistovanou sebevraždu.

Oběti pohlavního zneužívání, alkoholici

Koncem roku 2016 se nizozemská média zabývala případem jedenačtyřicetiletého Marka Langedijka, který požádal o eutanazii, protože trpěl "nevyléčitelným alkoholismem".

Poslední okamžiky jeho života popsal Langedijkův bratr, novinář Marcel, v časopise Linda. Mark podle něj vesele popíjel v zahradě svých rodičů pivo, pojídal sendviče a vtipkoval s nejbližšími příbuznými. Předtím, než mu lékařka vpíchla smrtící dávku, řekl, že pokud to přežije, "půjde s ní na rande".

Langedijk bojoval s alkoholismem osm let, rozpadlo se mu manželství a v protialkoholických léčebnách a rehabilitačních centrech se ocitl celkem jednadvacetkrát.

V témže roce umožnili nizozemští lékaři stejným způsobem zemřít mladé ženě, která trpěla posttraumatickým šokem, neboť byla od svých pěti do patnácti let pohlavně zneužívaná otcem.

O eutanazii požádala i další oběť dramatických sexuálních zážitků z dětství Monika Arendová. Ta vykazovala stejný typ psychických problémů jako Aurelie, svou žádost však nakonec stáhla. Místo toho si našla terapeuta specializujícího se na případy pohlavně zneužívaných dívek s posttraumatických šokem.

Nebezpečí zneužití

Nizozemští lékaři a psychiatři jsou v otázce asistované sebevraždy značně rozděleni, zejména po zveřejnění výsledků posledních studií.

"Pacienti psychiatrie, s nimiž pracujeme, jsou často mladí lidé," říká doktorka Kit Vanmechelenová, která eutanazii sama provádí. "Tak to bylo i u Aurelie Browersové. Tím těžší je učinit takovéto rozhodnutí. Léčila jsem pacienty, o nichž jsem věděla, že se pokusí o sebevraždu. Jsem ráda, že máme zákon umožňující eutanazii jako alternativu."

S tím ostře nesouhlasí psychiatr Frank Koerselman z Univerzitního lékařského centra v Utrechtu.

"Jak mohu vědět - jak může někdo vědět - že smrt Aurelie nebyla pouze znamením její psychické choroby?" citovala Koerselmana stanice BBC. "Celý život pracuji s pacienty se sklony k sebevraždě."

Žádný z nich nebyl podle Koerselmana v stavu, který by bylo možné označit jako konečný a nevyléčitelný.

Nizozemská policie nyní vyšetřuje případ poskytnutí eutanaziie ženě trpící demencí, která se zákrokem nejdříve souhlasila, krátce před ním si to však rozmyslela. Její příbuzní ji ale následně přitiskli na lůžko a nechali lékaře aplikovat smrtící injekci.

Odpůrci eutanazie poukazují na nebezpečí, že eutanazii mohou zneužít například příbuzní, kteří se snaží dostat k majetku stárnoucích osob, jejichž onemocnění navíc vůbec nemusí být beznadějné.

Určitá forma eutanazie byla uzákoněna, nebo není výslovně zakázána v řadě zemí Evropy, v Česku však ne. Mnohdy se jedná spíše o povolení asistované sebevraždy (kdy si umírající vpraví do těla smrtící látku sám) nebo pasivní formy eutanazie (např. odpojení od přístrojů nebo ukončení léčby). Nizozemská legislativa je však zdaleka nejvíce liberální. V případě přímé eutanazie může podávat smrtící látku lékař.

Jsem přesvědčen, že lékař nemá právo nikomu život brát, říká poslanec Svoboda. Kolega Zlatuška oponuje, že lékař může s odchodem ze života pomoct. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Obránce Jeřábek dal v KHL dva góly a byl strůjcem výhry Podolsku

Jakub Jeřábek se po dvou letech opět zapsal v Kontinentální hokejové lize mezi střelce. Obránce, který se v létě vrátil ze zámoří do Viťazu Podolsk, se v domácím utkání s Čerepovcem trefil hned dvakrát, připsal si i asistenci a velkou měrou se podílel na výhře 4:1. Na jediný gól poražených přihrál další český bek Libor Šulák.

Brankář Marek Langhamer dlouho držel čisté konto a naději Chabarovsku na vítězství v Minsku, ale tři vteřiny před koncem prodloužení mu vstřelil jediný gól zápasu Kanaďan Marc-Andre Gragnani. Český brankář předtím zneškodnil 17 střel domácích hráčů.

před 4 hodinami

Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.

Další zprávy