Vězení, pokuty a vyhazovy ze školy. Jižní Korea přísně trestá ženy za potraty

Jana Václavíková Jana Václavíková
10. 4. 2019 20:14
V Jižní Koreji to není nijak neobvyklý případ. Před dvěma lety musela sedmnáctiletá studentka opustit střední školu v Soulu po nátlaku svého učitele, který zjistil, že šla na potrat. Ten je v zemi dlouhé roky zakázán a ženám, které ho podstoupí, hrozí i vězení. Nyní se ale vše může změnit. Po několika protestech a peticích bude o zrušení zákazu jednat ve čtvrtek ústavní soud.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Můj učitel mi řekl, že pokud neodejdu ze školy, nahlásí mě úřadům," řekla deníku South China Morning Post nejmenovaná sedmnáctiletá studentka. Pokud by ji učitel skutečně nahlásil, hrozilo by jí za nelegální potrat až roční vězení a pokuta ve výši jednoho až dvou milionů wonů (v přepočtu 20 až 40 tisíc korun). Potrestaný by mohl být i ten, kdo potrat provedl, a to až dvěma roky za mřížemi.

Zákony v Jižní Koreji povolují potraty pouze v případě znásilnění, incestu, ohrožení života matky nebo pokud rodiče trpí dědičnou psychickou či nakažlivou nemocí.

Jak ovšem upozorňuje barmský deník Eleven Myanmar, žena musí mít povolení k potratu od "otce plodu". A to i v případě, kdy se stala obětí znásilnění.

Přestože jsou vysoké tresty za nelegální potraty výjimečné, lidskoprávní aktivisté upozorňují na další problémy v Jižní Koreji. Potraty tu přinášejí nejen zdravotní rizika, ale také často společenskou izolaci. Obzvlášť v případě neprovdaných nebo velmi mladých žen. Přitom přestože otec plodu ví, že jeho partnerka šla na nelegální potrat, žádný trest mu nehrozí.

Předmanželský sex jako tabu

O společenském nátlaku souvisejícím s potratem se přesvědčila v 90. letech minulého století také tehdy čtyřiadvacetiletá Lim. "Nikomu jsem to neřekla. Moji rodiče by se za mě styděli," popisuje po čtvrt století Lim, která si stále vybavuje znechucení v doktorově tváři. "Když jsem mu řekla, že mě bolí vsunutí přístroje, řekl mi, že by to nemělo bolet, protože jsem žena, která už 'dělala všechno'. Bylo to ponižující," vzpomíná nyní matka dvou dětí.

Přestože si Lim svého partnera později vzala za manžela, pohled na sex před svatbou byl v tehdejší Jižní Koreji tabu. I kdyby se vzali dříve, než by se dítě narodilo, lidé by podle data narození počítali, zda bylo počato před svatbou, či po ní. A podle toho by se k rodině chovali.

V současnosti se však korejská společnost podle britského deníku The Guardian postupně uvolňuje a lidé se u lékaře častěji informují o způsobech, jak těhotenství předcházet.

Asijské země, kde jsou potraty zakázány

  • Pákistán
  • Malajsie
  • Laos
  • Írán
  • Bangladéš
  • Brunej
  • Afghánistán
  • Jemen
  • Omán

Změnilo se i veřejné mínění. Z průzkumu, který cituje barmský deník Eleven Myanmar, vyplývá, že v roce 2012 chtělo zachovat zákaz potratu přes 53 procent dotázaných. V roce 2017 to bylo už jen 36 procent a naopak zrušit zákaz chtělo 52 procent lidí.

Nízká porodnost

Jedním z argumentů, které používají zastánci zákazu potratů, je nízká porodnost, která koncem loňského roku poprvé v historii klesla v průměru pod jedno dítě na ženu - konkrétně na 0,95 dítěte. Druhá strana zase říká, že potraty pokles porodnosti neovlivní. Podle nich za tímto trendem stojí korejská patriarchální společnost, ve které není zvykem, aby pracující žena zároveň vychovávala dítě.

To naznačuje i nedávný průzkum veřejného mínění, podle kterého až 85 procent mužů podporuje, aby ženy pracovaly. Když se však v dotazníku zeptali, kdo by souhlasil s možností, aby si jeho vlastní žena našla práci, pozitivně odpovědělo jen 47 procent mužů.

Stejnou zkušenost má i Ashley Parková, která pracovala ve firmě s léčivy, než jí její nadřízený sdělil, že musí kvůli těhotenství dát výpověď. "Do očí mi řekl, že ve firmě není místo pro ženu s dítětem a že musím odejít," popisuje Korejka svou zkušenost s prací ve firmě, ve které, jak si později uvědomila, byly všechny zaměstnankyně svobodné, bezdětné a většinou mladší 40 let.

Přestože Jižní Korea od roku 2005 utratila v přepočtu 2,75 bilionu korun za kampaň, která měla podnítit mladé, aby si založili rodinu, s větším úspěchem se nesetkala. Kampaň přitom slibovala zvýšení rodičovských dávek, výstavbu školek nebo placené volno pro otce. Jen málo z těchto benefitů ale bylo závazných pro zaměstnavatele.

"Vláda ženám říká, aby měly více dětí. Ale jak to má jít v zemi, jako je tahle?" ptá se Parková.

Video: Zákaz potratů v Polsku je obrovský útok na práva žen, jde o tlak katolické církve, říká Stelzerová

Nemůžeme se vracet o stovky let zpátky a omezovat ženská práva s ohledem na náboženství, říká Hana Stelzerová z České ženské lobby. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 5 minutami

Vláda USA zadržuje desítky tisíc dětí migrantů. Jejich počet se za poslední dva měsíce zdvojnásobil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zadržuje kolem 21 tisíc dětí čekajících na výsledek azylového řízení v neprůhledné síti asi 200 vládních zařízení rozprostřených ve více než 20 amerických státech. V pěti z nich přitom pobývá více než 1000 dětí naráz. Napsala to agentura AP s odkazem na uniklé utajované vládní dokumenty, podle nichž se počet dětí migrantů, od batolat až po nezletilé, v péči úřadů za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Řada právníků a aktivistů přitom tvrdí, že některá zařízení ohrožují bezpečnost a zdraví dětí.

Do USA v poslední době vstupuje velké množství dětí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Jeden z důvodů nárůstu jejich počtu vychází z mimořádného příkazu exprezidenta Donalda Trumpa, který s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru v podstatě uzavřel jižní hranici USA pro všechny migranty. Nynější administrativa však umožnila vstup migrujícím dětem, pro dospělé však zákaz ponechala. Řada rodičů proto nyní vysílá svoje děti přes hranici samotné, většina z nich již totiž má členy rodiny či vzdálenější příbuzné v USA a doufají, že se k nim děti rychle dostanou.

Děti však na jejich cestě nejprve zadrží američtí celníci, kteří je pak předají do vyřízení všech formalit do vládních ubytovacích zařízení. Aby si úřady s nedávným přílivem dětí poradily, založila Bidenova administrativa nouzová zařízení například ve vojenských základnách, na stadionech či v kongresových centrech. Ta přitom kvůli svému zvláštnímu statusu nemusí splňovat některá zákonná kritéria a jsou do značné míry mimo dohled veřejnosti. Vláda do nich rovněž nepouští novináře s odvoláním na ochranu soukromí dětí a pandemii covidu-19.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 51 minutami

Rakety vypálené z Gazy na Izrael zabily dvě ženy

Rakety odpálené z palestinského Pásma Gazy v jihoizraelském Aškelonu zabily dvě ženy, píše agentura Reuters s odvoláním na záchranné služby. Patrně jde o první izraelské oběti přeshraničního násilí, které začalo v pondělí.

Premiér Benjamin Netanjahu v reakci prohlásil, že Izrael nyní nálety na Pásmo Gazy znásobí. "Po zhodnocení situace se rozhodlo, že zesílíme jak četnost, tak sílu útoků," prohlásil.

Podle webu The Times of Israel raketa zasáhla v Aškelonu rodinný dům. Jednou z obětí je podle izraelských médií 80letá žena.

Izraelské nálety v Gaze si od pondělního večera podle tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 26 Palestinců včetně devíti dětí a ženy. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví je zraněno přes 120 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy