Rusové v úterý odpálili na Ukrajinu smršť raket, mezi nimi řízené střely Ch-101 typu vzduch-země. Cílem jedné z nich byla velká uhelná elektrárna v Dobrotvirsku ve Lvovské oblasti. Rusko chtělo odstavit od dodávek elektřiny domácnosti a podniky v tomto západoukrajinském regionu a zároveň zkomplikovat přenos elektrické energie do Polska. Poblíž Lvova je rozmístěna jednotka ukrajinské armády, která disponuje protiletadlovými systémy S-300 vyvinutými v 70. letech v Sovětském svazu. Značná část těch, které jsou součástí ukrajinského arzenálu, byla vyrobena ještě v dobách Sovětského svazu.
Ukrajinci odpálili dvě nebo tři střely, aby zničili ruskou raketu mířící na dobrotvirskou elektrárnu. Ch-101 neletěla ale přímo na cíl, manévrovala ve snaze zmást ukrajinskou protivzdušnou obranu. A dostala se mezi Lvov a polskou hranici, píše Gazeta Wyborcza. Jedna z ukrajinských střel ruskou raketu zasáhla, ale u další selhal sebedestrukční systém, takže letěla dál. Její úlomky pak dopadly v 15:40 SEČ v Przewodowě, kde kvůli tomu zemřeli dva muži.
Polský deník píše, že už kolem 19:00 SEČ polští činitelé věděli, že v zemědělské oblasti na východě země dopadla raketa vypálená z Ukrajiny. Nebylo to ale díky tomu, že by rychle rozeznali její úlomky - Rusové používají někdy systémy S-300 k pozemním útokům. Polské úřady rychle dostaly informace ze speciálního radarového letounu kroužícího nad Polskem. Sledoval rakety letící na Ukrajinu a zaregistroval dráhu letu střely Ch-101. Ukázalo se, že úlomky, které dopadly na polské straně hranice, nebyly z ní. Letoun zaznamenal také dráhy letů ukrajinských S-300.
Kolem 19:00 SEČ zasedli šéfové polských obranných a bezpečnostních složek, které narychlo svolal premiér Mateusz Morawiecki. Gazeta Wyborcza píše, že účastníci schůzky jí řekli, že už tehdy bylo jasné, jaká raketa spadla v Przewodowě.
"Zavládlo zděšení, jak to sdělit veřejnosti," píše list. Polsko během současné ruské invaze na Ukrajinu patří k největším spojencům Kyjeva, poskytuje mu humanitární i vojenskou pomoc, hraje také klíčovou roli v logistice vojenských dodávek.
Poláci se rozhodli počkat na informace z Bílého domu. Problém ale byl, že americký prezident Joe Biden spal po návratu ze summitu G20 v Indonésii. Ve čtvrtek nad ránem SEČ řekl, že "vzhledem k trajektorii (rakety) je nepravděpodobné, že byla vypálena z Ruska". Polští představitelé byli do té doby ve svých vyjádřeních velmi opatrní, prezident Andrzej Duda ve svém nočním vystoupení mluvil o tom, že jde o raketu sovětské výroby a že není jisté, kdo ji vystřelil.
Duda byl v kontaktu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který ho ujišťoval, že šlo o ruskou raketu a že pro to má důkazy, uvádí Gazeta Wyborcza. Tak to tvrdili velitelé ukrajinské armády, v čele se náčelníkem generálního štábu Valerijem Zalužným, a Zelenskyj nechtěl zpochybňovat jejich názory.
Duda na středečním zasedání se šéfy silových resortů, vedení parlamentu a zástupci opozice řekl, že když se dozvěděl o explozi v Przewodowě, měl nutkání rychle oznámit, že tam spadla ruská raketa. Nicméně vojenští činitelé ho nabádali k opatrnosti a brzy mu dodali informace o dráze letu rakety. Polské činitele také zarazilo, jak Ukrajinci trvají na teorii, že šlo o ruskou střelu. Šéf polského Senátu Tomasz Grodzki se podle zdrojů deníku Gazeta Wyborcza kvůli tomu obrátil na šéfa ukrajinského parlamentu Ruslana Stefančuka.
Ve čtvrtek pak Zelenskyj poněkud zmírnil svá do té doby rezolutní prohlášení. Na ekonomickém fóru v Singapuru prostřednictvím videospojení řekl, že on ani svět na 100 procent neví, co se v Przewodowě stalo.
