Někteří odcházejí, protože se bojí represí za podporu prodemokratických protestů, které Hongkong zaplavily v roce 2019. Jiní uvádějí, že vměšování ze strany Pekingu a oklešťování jejich způsobu života a občanských svobod je nesnesitelné, zatímco další chtějí zajistit svým dětem lepší budoucnost. Většina říká, že nemají v plánu se ještě někdy vrátit.
Britská vláda uvedla, že do Británie od července dorazilo už zhruba 7000 lidí s pasem britského občana žijícího v zahraničí (BNO). To je cestovní dokument, o který mohli obyvatelé Hongkongu požádat, než se město v roce 1997 vrátilo pod čínskou správu.
Odhaduje se, že více než 300 tisíc lidí využije během následujících pěti let nabídku britské vlády rozšiřující pro obyvatele Hongkongu právo k trvalému pobytu.
"Před vyhlášením této nabídky v červenci loňského roku jsme neměli moc dotazů na možnost přistěhování do Británie, bylo jich možná méně než deset měsíčně," řekl Andrew Lo, zakladatel konzultační firmy Anlex Immigration Consultants v Hongkongu. "Nyní nám kvůli tomu volá deset až 15 lidí denně," dodal.
Mezi těmi, kdo hodlají v dubnu požádat o vízum a přestěhovat se do Británie, je i fotograf Mike s manželkou a malou dcerou, agentura AP na jeho žádost uvádí jen křestní jméno. Mike chce opustit Hongkong kvůli zhoršené politické situaci, která podle jeho názoru ovlivní také úroveň vzdělávání. K jeho rozhodnutí přispěly i zákroky policejních sil proti prodemokratickým protestujícím, které byly podle kritiků brutální a zbytečně násilné.
Minulý týden do Londýna přiletěla Cindy, hongkongská podnikatelka a matka dvou malých dětí, také ona si přála uvést jen své křestní jméno. V Hongkongu měla velmi příjemný život. Společně s manželem vlastnila několik nemovitostí a vedla prosperující podnik. Rozhodla se ale všechno opustit kvůli narušování svobod a občanských práv. Hongkong se navíc snažila opustit co nejrychleji, protože se obává, že Peking brzy exodus obyvatel zastaví.
Peking v pátek oznámil, že už nebude uznávat pasy BNO coby cestovní dokumenty nebo formu identifikace, a kritizoval britskou nabídku občanství pro obyvatele Hongkongu jako krok, který se "zásadně vměšuje" do svrchovanosti Číny. Není ovšem jasné, jaký účinek toto oznámení bude mít, protože mnoho obyvatel Hongkongu je držitelem více pasů.
Peking drasticky zpřísnil postoj k Hongkongu, když se protesty v roce 2019 zvrhly v násilí a město se propadlo do několikaměsíční krize. Od zavedení nového bezpečnostního zákona byly zatčeny desítky prodemokratických aktivistů a vůdci protestů byli buď uvězněni, anebo uprchli za hranice.
Zákon týkající se podvratné činnosti, snahy o odtržení, spolčení se zahraničními subjekty a terorismu, je formulován tak široce, že se mnozí obyvatelé Hongkongu obávají, aby na jeho základě nebyli stíháni za to, že se jakkoli politicky vyjádřili proti vládě - například příspěvkem na sociálních sítích.
