V úterý se barel severomořské ropy Brent prodával za méně než dvacet dolarů. Pod tuto "magickou" hranici klesl naposledy před 18 lety, po teroristických útocích v USA z 11. září 2001. Lehká americká ropa WTI se zase prodávala za 16 dolarů za barel, což se naposledy stalo v roce 1999 v době asijské hospodářské krize.
Co způsobilo náhlý pondělní kolaps, který svět nezažil od chvíle, kdy ropu těží pro průmyslové účely? Omezení dopravy a výroby v době koronaviru od února snížilo zájem o ropu - zhruba o třicet až pětatřicet milionů barelů denně. Producenti ale o tolik nesnížili svoji těžbu, takže je na světě každý den dvacet milionů barelů suroviny, kterou nikdo nechce. Vrší se v zásobnících, kterým dochází kapacita.
A přesně to se stalo ve Spojených státech: obchodníci se snažili zbavit ropy před vypršením takzvaného květnového kontraktu (burzovně obchodovatelné kontrakty udávají měsíc, do kterého se musí ropa dodat kupujícímu). Pokud by tak neučinili, museli by počínaje úterým ropu od producentů fyzicky převzít. Mnozí by v takovém případě prodělali ještě více.
"Na trhu chybí skladovací kapacita, a když ropu nemáte kam uložit, nevyděláte. Sklady si samozřejmě účtují vysoké poplatky, využívají situace," řekl serveru Aktuálně.cz analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler, který se zabývá energetikou.
Pondělní kolaps je podle něj výjimečný, v červnu, červenci ani v dalších měsících se nebude opakovat.
"Červnové kontrakty se obchodují už za dvacet dolarů za barel a počítá se s tím, že produkce ropy ve světě poklesne. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) sice těžbu omezila, dohodly se na tom Saúdská Arábie a Rusko, ale poptávka je tak malá, že to na zvýšení cen nestačí," vysvětluje analytik s odkazem na dva velké producenty ropy.
"Červencové kontrakty se prodávají už za sedmadvacet dolarů. Tam se pracuje s předpokladem, že ve světě skončí některá bezprostřední opatření související s koronavirem a poptávka po ropě se mírně oživí. Přece jen se ve světě zvýší ekonomická aktivita a začne se více cestovat," dodává Pfeiler.
Lidé budou i po pandemii méně létat
Éra drahé ropy a velkých výnosů těžařů se ale zdá být zatím nenávratně pryč. Ještě před devíti lety se prodával barel ropy Brent za více než 120 dolarů, a nechyběly dokonce předpovědi, že se přiblíží dvousetdolarové hranici. Nyní je výhled pro producenty mnohem horší: například letecká doprava se bude obnovovat pomalu a je možné, že pasažérů kvůli hrozící ekonomické krizi výrazně ubude.
Roste také tlak na zelenější ekonomiku a na omezení fosilních paliv kvůli životnímu prostředí, což pro těžaře znamená další úbytek poptávky po ropě.
"Ropa zůstane velmi levná, protože ještě velmi dlouho bude nabídka ve světě převyšovat poptávku. Vracíme se do osmdesátých let, kdy se těžilo příliš ropy, nebyl o ni zájem, a cena tak zůstávala sedmnáct let nízká," předpovídá ředitel těžařské společnosti BP (British Petroleum) John Browne.
Dlouhodobě nízké ceny suroviny představují problém pro americké firmy, které těží ropu z břidlic. Mají totiž vysoké náklady. "Velcí američtí těžaři jako Chevron nebo ExxonMobil krizi ustojí a doufají, že některé menší těžaře převezmou," říká Pfeiler.
Saúdská Arábie a Rusko se na začátku dubna dohodly, že těžbu sníží, ale ceny to nezvedlo, protože propad poptávky kvůli koronaviru zůstává obrovský. Nižší ceny přitom mohou znamenat pro Rusko pokles ekonomiky až o osm procent ročně, varoval bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin.
