Jsou Němci odolnější vůči koronaviru? Sledujeme je, jsme jim podobní, říká genetik

Jiří Škuba Jiří Škuba
21. 4. 2020 5:30
Ochrání Čechy před koronavirem genetické predispozice? Podle odborníků je problematika vnímavosti k onemocnění covid-19 daleko složitější a spoléhat jenom na genetickou odolnost není možné.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

"V Česku jsme asi z třetiny Germáni, takže by počty mrtvých nemusely být tak vysoké, jako tomu je například u jižních národů," prohlásil nedávno v rozhovoru pro iDnes.cz náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Střelba od boku to nebyla, specifičnost a případnou "genetickou odolnost" české populace epidemiolog předtím diskutoval mimo jiné s Milanem Mackem, předsedou Společnosti lékařské genetiky a genomiky. "Pro Česko je skutečně relevantní sledovat epidemiologická data z Německa, především pak z Bavorska a severních oblastí Rakouska," přitakává Macek.

"Vždyť ve Vídni se po mnoho staletí usazovali Češi a Moravané, a tak při čtení telefonních seznamů nebo firemních vývěsek má našinec pocit, jako by byl doma. Tyto sousední populace jsou nám z genetického hlediska příbuzné, což je důsledek míchání našich prapředků v době bronzové (současní Bavoři) a pak i z éry Velké Moravy (současní Maďaři, jejichž populační složení je silně 'středoevropské'). Velmi podobní nám jsou i obyvatelé Malopolska, přes které k nám proudily některé slovanské větve v dávné minulosti," vysvětluje genetik.

Německo momentálně hlásí více než 146 000 nakažených, počet úmrtí a případů se závažným průběhem je však nesrovnatelně nižší než v případě jiných zemí: ve Velké Británii, Itálii, Španělsku, Francii nebo Belgii. Podobně nízkou smrtnost jako Němci zaznamenalo i Rakousko.

Vysvětlení pozitivního jevu může být celá řada a odborníci stále hledají to adekvátní. Nabízí se mimo jiné rozdílná metodika vykazovaní nakažených či zemřelých osob, vyšší míra testování na přítomnost viru, a tak proporčně nižší procento morbidity či mortality, známá disciplinovanost německé populace při dodržování karanténních opatření či velmi kvalitní a efektivní zdravotnictví.

Záhada proteinu ACE2

Nicméně se prokazuje, že různé populace mají různé varianty v genu kódujícím protein ACE2. Tento enzym v membráně buněk se podílí na řízení krevního tlaku u člověka, přičemž virus SARS-CoV-2 jej využívá jako "kotvu" ke vstupu do buňky, především v plicních sklípcích. Není proto náhodou, že vyšší krevní tlak spojený s obezitou představuje základní rizikový faktor u onemocnění. 

"Enzym ACE2 má různé varianty, které jsou logicky odlišné v Číně a v Evropě. Jak jsme předběžně analyzovali naše populační data, Češi mají totožnou distribuci variant v jeho genu především s obyvateli Německa (především dle dřívějších dat z bavorského Augsburgu) - jsme totiž skutečně ze třetiny Kelti z dávné země Bójů, ze třetiny západní Slované a z poslední části potomci germánských kmenů, které zde zanechaly silnou genetickou stopu," říká Macek. "Tím, že máme tento středoevropský profil, můžeme být relativně geneticky vzdálenější například od Italů či Španělů," pokračuje.

Rozdělení obyvatelstva Evropy podle původu
Rozdělení obyvatelstva Evropy podle původu | Foto: Milan Macek

Byť za prohlášením Romana Prymuly stojí, zároveň upozorňuje, že vztah k závažnosti onemocnění covid-19 je nepřímý a zčásti dosud spekulativní. Zatím neexistují dostatečně silně podložené biologické hypotézy, které by umožnily zaměřit se na specifické geny podílející se na případné rezistenci vůči současné pandemii. Navíc neexistuje ani dostatečně vyšetřená kontrolní populace osob, které prodělaly mírné nebo asymptomatické infekce, aby bylo možné porovnat distribuci variant u mírných a závažných forem onemocnění.

Naprostou novinkou je rozjíždějící se celoevropský projekt sekvencování genomu u osob, které měly závažný průběh onemocnění covid-19 v mladším věku, tj. uplatnění vědeckého principu studia "outliers", tedy těch, které extrémně vybočují z průměru, a to v kontextu subtypizace jednotlivých genetických forem viru SARS-CoV-2.

Podstatnou roli sehrávají i další faktory, jako jsou průměrný věk populace, míra obezity, věk napadené populace, vysoce riziková je hypertenze a diabetes, vzorce sociálního chováni (vícegenerační rodiny v Itálii a Španělsku oproti nárůstu domácností "singles" ve Švédsku) nebo rozdíly mezi pohlavími v expresi různých genů imunitního systému.

Profesor Milan Macek

Milan Macek

Vystudoval Fakultu dětského lékařství UK v Praze. Specializoval se na diagnostiku pomocí DNA v pediatrii. V Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty UK a FN Motol vede molekulárněgenetickou laboratoř a Národní centrum pro diagnostiku a léčbu cystické fibrózy. Zabývá se především molekulárněgenetickou problematikou cystické fibrózy a chronické pankreatitidy a také populační genetikou.

S nižší dávkou viru si tělo může poradit

A také disciplína. "Obyčejné roušky samy o sobě absolutně proti virové nákaze své nositele nechrání, nemají totiž oproti kvalitním respirátorům dostatečně hustou ochrannou membránu, v tom tedy měla Světová zdravotnická organizace pravdu. Ale podstatně snižují rozhodující virovou dávku, kterou se lidé mohou nakazit," vysvětluje Macek.

ACE2 receptory jsou přítomné především až na buňkách v plicních sklípcích. A tak pokud je celková míra virové dávky rouškou snížena (například když nakažený člověk kašle nablízku), tak si s "odfiltrovanou" nižší dávkou virů SARS-CoV-2 poradí imunitní systém v horních cestách dýchacích nebo ve velkých průduškách.

Když ale velkou virovou dávku vdechnou lidé přímo bez roušek, tak je větší pravděpodobnost, že se viry přímo dostanou až do oblasti plicních sklípků, uniknou obraně dýchacích cest, rychle se "ukotví", vstoupí do buněk a rozjedou bludný kruh zánětu a postupné destrukce plicní tkáně. Odtud je pak i krátká cesta krevním řečištěm k napadení srdečního svalu nebo osrdečníku, kde je protein ACE2 na povrchu buněk také přítomný.

Prokletá Lombardie

Vědci nyní zkoumají nejen odlišnosti mezi jednotlivými populacemi, respektive státy, ale také mezi samotnými regiony. Alarmující data sice v posledních týdnech přicházela z celé Itálie, nicméně týkají se de facto pouze Lombardie, v jiných částech země není situace zase tak kritická. Zatímco provincie s hlavním městem Milánem dosud zaznamenala 636 úmrtí na milion obyvatel, například jihoitalská Apulie pouze jednadvacet. Mediální prizma tedy zkresluje. "Úvodní záběry z přetížených nemocnic z Bergama nás skutečně vyděsily, ale naštěstí to není odraz celé italské reality," vysvětluje Macek.

Není bez zajímavosti, že celá Itálie se vyznačuje vysokým výskytem haploskupiny R1b chromozomu Y, v severní části země je ovšem téměř zcela zastoupena její zvláštní podskupinou Rib-S28, která se směrem na jih postupně vytrácí. Skupinou R1b se také v daleko větší míře vyznačují obyvatelé západoevropských států - Francie, Španělska nebo Velké Británie, zatímco od Německa na východ je čím dál výraznější skupina R1a. Tyto rozdíly se dostaly do popředí, když se ukázalo, že muži (nositelé chromosomu Y) mají horší prognózu onemocnění covid-19.

Někteří epidemiologové dávají do souvislosti výskyt tohoto populačního genotypu s počtem závažných onemocnění covid-19, avšak podle profesora Macka ovšem (zatím) nemají žádný vědecký podklad, protože "asociace ještě neznamená kauzalitu". "Takových názorů ex post se vždycky vyrojí celá řada. Tento je sice zajímavý, ale pokud se nenajde věrohodný biologický důvod, tak je to klasická 'rybářská expedice', jak tomu říkáme ve vědecké hantýrce. Upravíte dodatečná 'oka sítí' genetických vyšetření na různé velikosti a poté sledujete, co z dat doslova (statisticky) vylovíte," říká.

Podstatně relevantnější jsou prý závěry vědců z Univerzity Johnse Hopkinse, podle nichž mají téměř šestkrát nižší úmrtnost na covid-19 ty země, které do nedávna prováděly nebo stále provádí plošné očkování proti tuberkulóze klasickou vakcínou Bacillus Calmette-Guérin (BCG).

"U tuberkulózy je biologická souvislost více pravděpodobná. Když očkujete proti vnitrobuněčnému patogenu, bráníte i všem dalším patogenům nebakteriální povahy, aby se do té buňky dostaly. Ukazuje se, že mikroby si 'svoje revíry' umí vzájemně ochránit, a to snad i včetně koronavirů. BCG vakcína rovněž celkově vytrénuje imunitní systém, který se tak lépe brání i ostatním infekčním agens, jako by právě 'vyšel z posilovny'," dodává s úsměvem předseda odborné společnosti.

V Česku se celoplošně přestala provádět kalmetizace (očkování vakcínou BCG) před deseti lety a zjevné jsou i rozdíly mezi západem a východem Německa, kde se očkovalo déle. Nizozemci nyní dokonce očkují dobrovolníky z řad zdravotníků vakcínou BCG, aby tento protektivní vliv prokázali v rámci klinických studií.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Odveta za francouzskou digitální daň, USA mohou uvalit 25procentní clo

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes oznámila dodatečná 25procentní cla na zboží dovážené z Francie v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (přes 30 miliard Kč) jako odvetu za francouzskou digitální daň. Zavedení těchto cel však odkládá o 180 dnů, aby tak poskytla čas na vyřešení sporu.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer uvedl, že francouzská digitální daň se nespravedlivě soustředí na americké podniky působící v oblasti digitálních technologií. Ohlášená cla se podle něj týkají například francouzské kosmetiky a kabelek.

Francouzský parlament schválil tříprocentní digitální daň loni v červenci. Letos v lednu se však Francie dohodla s USA na příměří, podle kterého Paříž odloží výběr digitální daně na konec roku a Washington na oplátku prozatím nezavede odvetná cla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy