Uvádí se to ve zprávě Světového fondu na ochranu přírody (WWF), která byla zveřejněna na konferenci OSN o globálním oteplování v keňské metropoli Nairobi.
V Evropě má podle studie vědců zmizet - v případě dalšího zvýšení průměrných teplot o 1,2 stupně - více než třetina ptačích druhů.
"Až 38 procent druhů ptáků v Evropě a až 72 procent v severní Austrálii by mohlo vyhynout, pokud průměrné teploty na naší planetě stoupnou o dva stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí," varují ve zprávě.
Černé vize i pro tučňáky
Od začátku 19. století přitom teplota na Zemi vzrostla minimálně o 0,8 stupně Celsia, především kvůli emisím skleníkových plynů, připomíná WWF.
Rozsah vymírání bude záviset na regionu, postupu klimatických změn a schopnosti ptáků přizpůsobit se novému prostředí.
Změny klimatu se již nyní dotýkají řady ptačích druhů - od stěhovavých živících se hmyzem přes tropické medosavky až po tučňáky libující si v chladných vodách.
"Ptáci trpí klimatickými změnami ve všech regionech planety. Vědci konstatovali zmenšení některých ptačích populací až o 90 procent," píše se ve zprávě. "Řada důkazů svědčí o tom, že klimatické změny ovlivňují chování ptáků, takže kupříkladu některé stěhovavé druhy již vůbec nemigrují."
Problémy v Kanadě i Nizozemsku
U dalších ptáků byla zjištěna naprostá neschopnost reprodukce.
Kvůli globálnímu oteplování také již nyní mnozí stěhovaví ptáci v Evropě a USA přicházejí o klíčové zásoby potravy, protože tato potrava se vzhledem k oteplování planety objevuje dříve.
Třeba v kanadském Hudsonově zálivu se komáři líhnou a dosahují nejvyšších počtů v dřívějších jarních měsících, ale mořští ptáci, kteří se v této oblasti rozmnožují, se tomuto chování hmyzu ještě nepřizpůsobili.
V Nizozemsku podobný nesoulad vedl v posledních dvou desetiletích až k devadesátiprocentnímu poklesu v některých populacích lejsků černohlavých.
Zánik mokřadů
Zpráva dále varuje, že kvůli stoupajícím teplotám by mohly být do roku 2080 zcela zničeny mokřady při středomořském pobřeží, které jsou nesmírně důležitou lokalitou pro stěhovavé ptáky. Oteplování má ničivý vliv i na nestěhovavé druhy, protože se mění jejich životní prostředí.
"Mnohá centra bohatého ptačího života se v současnosti nacházejí v chráněných oblastech, z nichž mohou být ptáci brzy nuceni se přesunout do nechráněných zón. Ostrovní a horští ptáci možná nebudou mít vůbec kam se uchýlit," tvrdí zpráva.
Mezi vysoce ohrožené druhy patří orel iberský, osm druhů pestrobarevných havajských medosavek, skotský tetřev či tučňáci na Galapágách, jejichž počet se od začátku 70. let snížil o polovinu kvůli neschopnosti jistých zástupců tohoto druhu rozmnožovat se vinou nedostatečné potravy.
"Ztráta velkého množství ptačích druhů by se mohla odehrát mnohem dříve, než si myslíme," uvádí WWF, podle něhož je z tohoto důvodu nutné "přijmout tvrdá opatření ochrany přírody a rychle a výrazně snížit emise skleníkových plynů".
Nelze objektivně říci, zdali jsou místa, která jsme vybrali, ta nejohroženější. Jde spíše o snahu zařadit do mapy místa, o kterých pojednávají nejnovější vědecké výzkumy.
