reklama
 
 

Známe černé prognózy oteplování. A vy?

19. 8. 2006
Praha - Planeta se otepluje, tvrdí vědci. Je ale globální oteplování skutečnou hrozbou? Uvnitř: INTERAKTIVNÍ GRAFIKA

Globální oteplování podle vědců poškozuje místa v nejrůznějších koutech planety Země: od Antarktidy přes Tibet, Středozemí až po Grónsko. Projděte si naši mapu, podrobnější informace o každém místě naleznete pod ní.



Nelze objektivně říci, zdali jsou místa, která jsme vybrali, ta nejohroženější. Jde spíše o snahu zařadit do mapy místa, o kterých pojednávají nejnovější vědecké výzkumy.


KILIMANDŽÁRO (Tanzánie)

Stálá sněhová pokrývka vrcholku nejvyšší hory Afriky Kilimandžára mizí ještě rychleji, než odhadovaly dosavadní černé prognózy. Nejnovější výzkum ukázal, že 5892 metrů vysoké Kilimandžáro by se mohlo ocitnout bez bílé "čepice" do deseti let.

Americký vědecký časopis Science v říjnu 2002 šokoval svět článkem, v němž geolog Lonnie Thompson varoval, že ledovec na Kilimandžáru by mohl roztát nejpozději do roku 2020. Vědec tehdy na základě vzorků odebraných ze šesti ledovcových jader rovněž zjistil, že nejvyšší africký vrchol led pokrývá už téměř 12 000 let.

Od roku 1912, kdy byl poprvé změřen rozsah ledové masy na Kilimandžáru, ztratila hora 82 procent objemu svého ledu. Mezi lety 1962 a 2000 klesla tloušťka ledu o 17 metrů, což odpovídá úbytku půl metru za rok.

Úbytek ledu a sněhu na vrcholu Kilimandžára je patrný i pouhým pohledem. Thompson chce na základě leteckých snímků přesně vypočítat, jak rychlý je celkový úbytek ledové masy.

Úplné zmizení ledové pokrývky by mohlo mít vážné následky pro celý region. Jednak by to nejspíš znamenalo úbytek příjmů z turistického ruchu, jednak by tím vyschla důležitá zásobárna vody.

LEDNÍ MEDVĚDI (Kanada)

Američtí vědci odhalili u ledních medvědů žijících v severozápadní Kanadě projevy kanibalismu. K pojídání jedinců stejného druhu je vede nedostatek potravy, způsobený táním ledu a zmenšováním jejich loveckých teritorií, které má na svědomí globální oteplování planety.

"V předcházejících 24 letech výzkumu ledních medvědů v oblastech jižně od Beaufortova moře a za 36 let pozorování v severozápadní Kanadě jsme nezaznamenali ani jednoho medvěda, který by jiného pronásledoval, zabil a snědl," říká vedoucí výzkumného týmu Steve Amstrup z amerického Geologického ústavu.

Podle bioložky Kassie Siegalové svědčí projevy kanibalismu o vážnosti problému globálního oteplování pro tyto severské šelmy. To potvrzují i autoři výzkumu. Během svých pozorování narazili na lední medvědy z východních oblastí Beaufortova moře, kde již došlo k úbytku zalednění, jejich tělesný stav byl o poznání horší než u medvědů ze severněji a západněji položených oblastí.

KORÁLOVÉ ÚTESY (Austrálie)

Oxid uhličitý, který je považován i za jednu z příčin globálního oteplování, se rozpouští v oceánech, čímž se jejich vody stávají kyselejšími. Takové změny mohou poškodit korály i další mořské živočichy, například různé druhy škeblí, tvrdí vědci.

Korálové útesy, jako je Velký bariérový útes u pobřeží Austrálie, ohrožuje také stoupající teplota moří. Studie zveřejněná v časopise Science uvádí, že do roku 2030 bude díky globálnímu oteplování zničeno až 60 procent korálových útesů.

POUŠTĚ

Pouště jako ekosystémy s potenciálem pro výrobu solární energie a pěstování léčivých rostlin nebo odolných druhů obilovin jsou v ohrožení. Konstatovala to zpráva OSN, podle které se pouště mění v důsledku globálního oteplování a bezohledného využívání člověkem.

Zpráva upozornila na snižování dešťových srážek nad pouštěmi a na drastické čerpání a plýtvání vodou ze skrovných pouštních zásob, které vede k zasolování spodních vod a mizení flóry a fauny.

Podle dokumentu se teplota nad pouštními oblastmi, které pokrývají čtvrtinu plochy souše, zvýšila v letech 1976 až 2000 o 0,5 až 2 stupně Celsia, zatímco průměr pro celou planetu je 0,45 stupně Celsia. Podle závěrů se mohou teploty v poušti zvýšit do roku 2100 o pět až sedm stupňů Celsia.

Vědci poukázali na to, že některé pouštní státy, jako například Jordánsko, vybudovaly zavlažovací systémy pro pole, na kterých pěstují rajčata, a v nich zase vodu, kterou pracně do pouště dopraví, vyvezou, uvedla zpráva.

Jako příklad užitečnosti pouští vědci uvádějí možnost získávání sluneční energie pomocí solárních panelů, které nezatěžují ovzduší skleníkovými plyny, a také upozornili na možnost pěstování léčivých rostlin.

Například v Sonorské poušti v západním Mexiku byla nalezena rostlina nazývaná nipa, která produkuje zrna velikosti pšenice a je odolná vedru, suchu a roste dokonce, i když ji zavlažuje mořská voda. "Je to nejsilnější kandidát na globální potravinu a může se stát největším darem pouští světu," uvedla zpráva.

TÁNÍ LEDOVCŮ A ROZŠIŘOVÁNÍ POUŠTÍ (Tibet)

Globální oteplování zmenšuje ledovce v horách západní Číny. Na tibetské plošině, které se někdy přezdívá "střecha světa", činí úbytek z objemu ledové masy každoročně sedm procent. Údaj vyplývá z měření 681 čínských meteorologických stanic v uplynulých 40 letech.

Statistiky z tibetského meteorologického ústavu ukazují, že průměrná teplota v Tibetu stoupla od 80. let minulého století o 0,9 stupně Celsia. Ledovce na tibetské náhorní plošině tvoří 47 procent celkového množství trvalého ledu v Číně. Jejich tání může mít za následek sucho, další rozšiřování pouští i nárůst počtu písečných bouří, uvádí Čínská akademie věd.

Postup pouští a písečných bouří už způsobuje Číně problémy. Její metropoli Peking před několika měsíci zaválo 300 000 tun prachu, který prudký vítr zanesl dokonce až do Jižní Koreje nebo Tokia.

Peking chce do roku 2050 zastavit šíření pustiny vysázením odolných bylin a křovisek na 30 procentech z celkové plochy 1,75 milionu kilometrů čtverečních pouště na čínském území. Na severu a západě Číny už byly takto oživeny tisíce hektarů země.

HURIKÁNY (Karibská oblast)

Globální oteplování způsobené skleníkovým efektem označil za příčinu loňské rekordní úrody hurikánů u atlantického a karibského pobřeží Spojených států jeden z vedoucích představitelů amerického Národního střediska pro výzkum atmosféry (NOAA) Greg Holland.

"Nelze vyvodit jiný logický závěr," řekl Holland na konferenci zabývající se povětrnostními podmínkami tropických oblastí v kalifornském Monterey.

Spojené státy loni zasáhl zejména ničivý hurikán Katrina a ihned poté Rita, které zničily přístavní město New Orleans a zdevastovaly pobřeží Mississippi, Alabamy a Texasu.

Letošní sezona hurikánů v severním Atlantském oceánu bude také velmi aktivní. Experti NOAA čekají až deset hurikánů. Proti rekordnímu loňsku by letošek měl být mírnější.

LEDOVCOVÉ TŘESENÍ (Grónsko)

Grónsko zaznamenalo v posledních letech nový jev - ledovcové třesení, které je spojeno, jak tvrdí vědci, s globálním oteplováním rozpouštějícím horní vrstvu ledovcového příkrovu. Napsal to vědecký časopis NewScientist.

S odvoláním na studii seismologa Görana Ekströma z Harvardovy univerzity časopis uvedl, že tající voda z povrchu proniká trhlinami do hloubky příkrovu až ke skalnatému podloží, kde vytvoří vrstvu, která masu ledu nadzvedává. Tím se ledovec snáze uvolní a jeho obrovská masa sklouzne do mořské vody.

Vědec objevil ledovcová třesení před třemi lety, když pozoroval neobvyklé seismické úkazy, jejichž původ vystopoval až do Grónska. Pokud se totiž uvolní vysoká kra o rozloze Manhattanu a výšce mrakodrapu a klouže jen deset metrů, vyvolá otřesy o síle pěti stupňů Richterovy škály.

ZVYŠOVÁNÍ HLADINY MOŘÍ (Tuvalu)

Hladiny moří by kvůli globálnímu oteplování mohly do konce století stoupnout až o 34 centimetrů. Tím by nabylo na intenzitě zaplavování nízko ležících území i eroze pobřeží, vyplývá ze studie australských vědců.

Práce, která byla publikována v časopise Geophysical Research Letters, tvrdí, že globální oteplování bude dál zahřívat světové oceány. Studie odhaduje, že hladiny stoupnou zhruba o 28 až 34 centimetrů do roku 2100.

"Znamená to, že se zvýší zaplavování nízko položených oblastí při příbojích vyvolaných bouřemi," řekl John Church, jeden ze spoluautorů studie. Zvýší se také zaplavování ostrovních států a eroze písečných pláží.

Ekolog Clive Wilkinson z neziskové organizace Coral Reef Monitoring Network, která monitoruje vliv oteplování na hladiny moří, řekl, že závěry Churchova týmu jsou ve shodě s tím, co tvrdí řada dalších vědců.

"Sedí to s tím, s čím teď každý přichází," řekl. "Znamená to, že máme reálný problém. Zvyšující se hladiny vody by zalily nízko položené oblasti. Korálové ostrovy jako Tuvalu, Maledivy či Kiribati se stanou neobyvatelnými," dodal.

PŘISTĚHOVALCI (Středozemní a Jaderské moře)

Dalším projevem oteplování je fakt, že mořské druhy typické pro tropické pásmo opouštějí vody, které se pro ně stávají až příliš teplé. Zhruba 20 procent ryb obývajících v současnosti oblast Středozemního moře lze považovat za "přistěhovalce", kteří se zde ještě před nedávnem vůbec nevyskytovali.

Do Středozemí se tyto rybí druhy dostaly skrz Suezský průplav či přes Gibraltarskou úžinu, tvrdí zpráva italských vědců z Římské univerzity.

Také v Jaderském moři lze nyní nalézt asi 15 procent ryb, které tam vůbec nepatří a pro které tamější vody byly ještě nedávno příliš chladné. Za představitele takových "imigrantů" lze považovat třeba jedovatou fugu, která je domovem ve vodách východní Asie.

PŮSOBENÍ ČLOVĚKA (Antarktida)

Ekosystém ledového kontinentu výrazně narušují cizí mikroby, rostliny a živočichové, zavlečení z jiných částí světa. V roce 2002 se také od antarktické pevniny oddělil největší kus ledu za poslední desetiletí.

Člověk zavlekl na ostrovy obklopující Antarktidu již více než 200 cizích druhů, z nichž některé měly katastrofální důsledky pro tamní ekosystémy. Krysy a kočky někde vyhubily celé kolonie mořských ptáků, králíci a sobi trvale znehodnotili místní vegetaci.

Vědci se obávají, že při současném tempu oteplování, které umožňuje přežití nových druhů v pro ně dříve neobyvatelných oblastech, mohou důsledky jejich působení ještě urychlit zhoršování stavu životního prostředí na kontinentu.

Na výskytu alochtonních druhů na Antarktidě má podle expertů značný podíl turistický ruch. Ročně přijede na Antarktidu okolo 26 000 návštěvníků. Návštěvníci zanášejí na svém oblečení a obuvi cizí spory a mikroorganismy, které narušují ekologickou rovnováhu v oblasti.

Zdroje: ČTK, Reuters, AP, BBC, CNN, Science, Mapa: Jiří Kropáček

autor: Roman Staněk | 19. 8. 2006

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama