Evropská komise došla opakovaně k závěru, že v Maďarsku nelze zajistit férové utrácení miliard z EU, protože instituce, které na to mají dohlížet, nejsou nezávislé na politické moci. Jde o příslušné úřady, ale také soudy nebo orgány činné v trestním řízení.
Brusel proto navrhuje preventivně zablokovat peníze z kohezních fondů, ze kterých se financují infrastrukturní projekty a kde podle komise nejvíc hrozí, že dotace skončí v kapsách lidí napojených na Orbánovu vládní stranu Fidesz.
Evropští úředníci tuto částku vyčíslili už v září, Maďarsko ale dostalo čas přijmout příslušné zákony a další opatření k nápravě věci. To se stalo, komisi to ale nepřesvědčilo.
"Maďarsko je na dobré cestě, ale udělalo skutečně všechno, abychom mohli říct, že peníze daňových poplatníků jsou v Maďarsku dobře utráceny a evropský rozpočet je chráněn před korupcí? Krátká odpověď zní ne," zdůvodnil verdikt Bruselu evropský komisař pro rozpočet Johannes Hahn.
"Chtěli jsme vidět větší rozsah věcí, které se stanou v reálu. Zatím jsou na papíře," doplnila místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za právní stát Věra Jourová. "Typicky veřejný registr smluv: v Česku ho máme od doby, kdy jsem byla ministryní. V Maďarsku by jeho zavedení byla novinka."
Ze strany Bruselu jde ale jen o návrh. Zda o zmíněné miliardy Orbánova vláda skutečně přijde, musí rozhodnout jednotlivé vlády EU. Negativní hodnocení komise a tím i odebrání peněz musí schválit zhruba dvoutřetinová většina sedmadvacítky, konkrétně alespoň patnáct zemí.
Kdyby se naopak nejméně pět států zastupujících 35 procent populace EU postavilo proti, návrh mohou shodit ze stolu. Předpokládá se, že se na stranu Maďarska přidá Polsko, které vede podobný spor s Bruselem o právní stát, a možná také Itálie. Tamní premiérka Giorgia Meloniová opakovaně kritizovala EU za hodnocení stavu demokracie v členských státech jako skandální zásah do věcí, do kterých Bruselu nic není.
O sankci pro Maďarsko by měli hlasovat ministři financí EU pod vedením českého ministra Zbyňka Stanjury (ODS) příští úterý. Zda se tak skutečně stane, ale není jisté. Do věci totiž zasahují další proměnné.
Zaprvé komise zároveň navrhuje schválit maďarský plán obnovy po koronavirové pandemii, což je jinými slovy uvolnění 5,8 miliardy eur, v přepočtu zhruba 142 miliard korun. Jde o peníze ze speciálního fondu, ze kterého čerpají všechny země EU. Zatímco ale většině zemí včetně Česka byl už plán schválen - Česku připadne 180 miliard korun -, Maďarsku dosud ne, a to ze stejných důvodů. Kvůli obavám ze zneužití peněz Orbánovou vládou.
V tomto případě ale Evropská komise tvrdí, že Maďarsko už poskytlo dostatečné záruky. Výplata peněz by navíc přišla až po splnění dalších podmínek. Podle Bruselu proto není důvod zadržovat miliardy pro Maďarsko na postpandemickou obnovu. Některé státy ale mohou mít s touto dichotomií problém a hlasování se může zadrhnout.
Z druhé strany drží Viktor Orbán zbytek EU v kleštích, protože blokuje uvolnění 18 miliard eur na financování provozu ukrajinského státu v příštím roce. V tomto případě je při hlasování potřeba jednomyslnost. Jednat o Ukrajině se má také příští týden na schůzce ministrů financí.
České předsednictví původně zamýšlelo přimět Orbána souhlasit s osmnáctimiliardovou půjčkou pro Ukrajinu, následně mu schválit plán obnovy, byť s podmínkami, a poté ho zbavit rizika ztráty evropských dotací. Negativní hodnocení maďarských nápravných kroků a zmíněná dichotomie tím ale zamíchaly a nelze vyloučit, že k rozhodnutí budou státy potřebovat víc času.
Je také možné, že Viktor Orbán požádá, aby se věc řešila na summitu lídrů EU v polovině prosince, což by finální hlasování odsunulo blíž k Vánocům. České předsednictví každopádně považuje za prioritní schválení půjčky pro Ukrajinu.
"Postup Maďarska osobně vnímám jako vydírání," uvedla Věra Jourová. "S blokováním peněz pro Ukrajinu se Maďarsko dostává na rekordně nízkou důvěru mezi členskými státy," dodala česká eurokomisařka.
