Od nástupu Trumpa do funkce prezidenta tak americký prodej zbraní tomuto asijskému ostrovu přesáhne hranici čtyř miliard dolarů.
Tcha-jwan je pro Trumpa jednou z karet, kterými hraje s Čínou ve snaze přimět ji ke změně chování v obchodních vztazích a dosáhnout snížení amerického deficitu ve vzájemném obchodu. To ostatně naznačil krátce po svém zvolení, když šokoval Čínu telefonátem s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.
Washington rovněž znepokojují rostoucí čínské výdaje na zbrojení, zejména investice do námořních sil. Zbraně pro Tchaj-wan mají za cíl odradit Čínu od zvažování invaze na ostrov, který považuje za svůj, ale nemá nad ním kontrolu.
"Tchaj-wan posílí obranné investice a bude pokračovat v těsné spolupráci se Spojenými státy a dalšími zeměmi, se kterými ho pojí společné hodnoty," uvedlo ostrovní ministerstvo zahraničí v oficiálním prohlášení. Čínské ministerstvo pak podle očekávání vyzvalo USA, aby prodej zastavily, pokud nechtějí zhoršit vztahy mezi oběma zeměmi.
Pentagon v posledních měsících několikrát vyslal americké vojenské lodě do Tchajwanského průlivu, aby demonstrovaly Číně, že Spojené státy jsou spojencem Tchaj-wanu. Americký zákon o vztazích s Tchaj-wanem (Taiwan Relations Act) však nepočítá automaticky s tím, že USA budou tohoto spojence bránit, pokud jej někdo napadne.
Velmi emotivní záležitost
Válka v této oblasti ale není pravděpodobná. Málokterý analytik počítá s tím, že by se Peking rozhodl takzvaně natvrdo použít sílu a získat pro sebe ostrov vojensky. Centrum strategických a mezinárodních studií ve Washingtonu uvádí, že americká výzbroj by navíc ztížila čínské armádě uchycení se na severním pobřeží Tchaj-wanu.
Na druhou stranu současný čínský prezident Si Ťin-pching více než jeho předchůdci sází na nacionalismus a asertivnější zahraniční politiku. Případný tvrdší postoj vůči Tchaj-wanu by mohl být reakcí na americký tlak ohledně obchodu, pokud rozhovory selžou a obchodní válka bude pokračovat.
Znalci Číny a čínské politiky se shodují, že Tchaj-wan je pro čínský režim "velmi emotivní záležitostí", jak napsal například bývalý zpravodaj listu Financial Times v Pekingu James Kynge.
V posledních letech se pak také výrazně mění vojenská rovnováha v Tchajwanském průlivu. Už před deseti lety varoval přední americký expert na čínskou armádu David Shambaugh, že tato rovnováha se stává minulostí a mění se v čínskou převahu, kterou USA nemají moc šancí zvrátit. Vývoj a výroba protilodních balistických střel (ASBM) v Číně ohrožují i americké námořnictvo v oblasti, ačkoliv přímý čínsko-americký vojenský střet je nepravděpodobný.
Jak a kdy by Čína zaútočila?
Tchaj-wan sice nakupuje zbraně, ale čínská útočná kapacita poblíž průlivu vzrostla natolik, že by útokem mohla ostrov možná ne rychle dobýt klasickou ofenzivou, ale paralyzovat ho raketovými a leteckými údery během několika dní.
Nakolik by se Tchaj-wan bránil či naopak vyjednával o čínských podmínkách sjednocení, je předmětem diskusí a spekulací.
Oficiálně Čína deklaruje, že považuje nasazení síly proti Tchaj-wanu za legitimní ve třech případech. Tím hlavním je vyhlášení nezávislosti ostrova. K tomu se však Tchaj-wan nechystá. Všechny hlavní strany a politici - včetně současné prezidentky Cchaj Jing-wen - jsou pro zachování statu quo. Tedy že Tchaj-wan je formálně nezávislý, ačkoliv ho diplomaticky jako stát skoro nikdo neuznává.
