Kvůli nejistotě zkolaboval afghánský bankovní systém. Banky jsou zavřené a nevydávají hotovost, což je problém pro Afghánce ve velkých městech, kde mnoho lidí dostává plat na bankovní účty.
Banky v zahraničí zastavily po pádu Kábulu 15. srpna veškeré transakce, takže Afghánci pracující v jiných zemích nemohou posílat peníze domů.
"Bankám docházejí finance, lidem docházejí finance. Je to kolaps a otevření bank je v nedohlednu," uvedl Gazál Gajlání, obchodní přidělenec na afghánském velvyslanectví v Londýně.
Vzhledem k celkové zaostalosti Afghánistánu nepřekvapí, že i v tomto směru je země daleko za svými sousedy. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu má účet v bance jen necelá pětina Afghánců a v průměru připadá na sto tisíc obyvatel jeden bankomat.
Tálibánu navíc hrozí mezinárodní sankce a americká vláda zmrazila rezervy, které má afghánská centrální banka uložené ve Spojených státech.
Velké příjmy z opia
Představitelé Tálibánu vyzývají všechny země včetně USA, aby nepřerušovaly diplomatické vztahy. A přemlouvá také mezinárodní organizace, aby se z Afghánistánu nestahovaly. Ekonomickou izolaci si Tálibán nepřeje. Agentura Fitch Solutions odhaduje, že afghánská ekonomika může letos klesnout až o dvacet procent.
Velké příjmy jak Tálibánu, tak mnoha Afgháncům zajišťovalo pěstování opia, což je základní surovina pro výrobu heroinu. Tálibán slibuje, že s tím chce skoncovat.
"V roce 2000 Tálibán na území, které kontroloval, skutečně pěstování opia zakázal. V posledních dvaceti letech byla afghánská vláda několikrát mezinárodním společenstvím vyzývána, aby proti opiovým polím zakročila, ale odpovídala protiotázkou: 'Co ti lidi budou jíst? Z čeho budou žít?' Asi by bylo pokrytecké teď chtít po Tálibánu, aby měl nulovou toleranci. Možná že skutečně vedení chce pěstování omezit, ale otázka je, zda bude mít ve všech oblastech takovou autoritu, aby toho dosáhlo," řekl deníku Aktuálně.cz Břetislav Tureček, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, který jako jeden z mála cizinců navštívil Afghánistán v době první vlády Tálibánu.
Možná spolupráce s Ruskem a Čínou
Úřad OSN pro prevenci drog a kriminality uvedl, že v roce 2017 afghánské zásoby tvořily 80 procent celosvětové nabídky opia na globálním trhu, což znamenalo sedm procent afghánského HDP za tentýž rok.
Podle OSN potřebuje pomoc přes 18 milionů lidí, tedy zhruba polovina všech Afghánců. Země má 38 milionů obyvatel, ale očekává se velká migrační vlna do okolních států. Polovina dětí mladších pěti let už trpí akutní podvýživou kvůli suchu, které zemi postihlo podruhé během posledních čtyř let.
Rusko a Čína naznačují, že pokud Tálibán splní určité podmínky a nebude podporovat žádná islamistická hnutí ve světě, mohou mu pomoci investicemi do těžby nerostných surovin. Těch leží v Afghánistánu pod zemí v hodnotě více než bilion dolarů, ale kvůli chybějící infrastruktuře se těží v malé míře nebo vůbec.
Země má zásoby uranu, uhlí, železné rudy, lithia, zlata i zemního plynu a ropy. V 90. letech se o dohodu s Tálibánem o těžbě ropy pokoušela argentinská energetická firma Bridas, ale projekt se neuskutečnil.
"Tálibán je otevřen spolupráci s Ruskem, včetně rozvoje přírodních zdrojů," cituje agentura TASS ruského velvyslance v Kábulu Dmitrije Žirnova.
