Londýn/Washington - Spojenými státy začíná cloumat další skandál, který ani v nejmenším nepřispěje k větší popularitě současné vlády prezidenta Baracka Obamy.
Britský deník The Guardian totiž napsal, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) shromažďuje informace o telefonátech desítek milionů Američanů.
Odvolává se přitom na tajný soudní příkaz, který telekomunikační společnosti Verizon nařizuje denně zpřístupnit NSA určité údaje o všech hovorech klientů.
Dokument podepsal soudce Roger Vinson 25. dubna a nařízení platí do 19. července.
Ve znamení Patriot Act
Osobní svobody v západním světě zásadně omezil především americký protiteroristický zákon známý jako Patriot Act (Vlastenecký zákon), vydaný krátce po útocích z 11. září. Z USA pak vycházely požadavky i na další země, aby se k jejich bezpečnostním opatřením připojily.
Zákon poprvé v historii umožnil bezpečnostním službám odposlouchávat telefony řadových občanů či sledovat elektronickou poštu mezi lidmi v USA a v zahraničí, aniž k tomu dal svolení soud. Kongres platnost zákonu pravidelně prodlužuje.
Stanice BBC dodala, že jeden z největších mobilních operátorů v USA nemá poskytovat obsah hovorů, jména volajících, adresy či finanční informace o volajících, ale musí bezpečnostní agentuře poskytovat telefonní čísla a další čísla spojená s hovorem, stejně jako čas volání a jeho délku.
Ani jedna ze zúčastněných stran se k informacím nevyjádřila, ale podle nevládního střediska CCR pro ústavní práva v USA se nejspíš jedná o "nejrozsáhlejší příkaz ke sledování, jaký byl kdy vydán".
Obamovy špatné časy
Teprve minulý měsíc přitom vyšlo najevo, že ministerstvo spravedlnosti shromažďovalo informace o telefonátech reportérů agentury AP. V rámci vyšetřování potenciální teroristické hrozby chtělo odhalit zdroje novinářů.
Podobný postup vládních úřadů ale není podle všeho protizákonný. Americká vláda loni získala výrazně větší pravomoci pro sledování obyvatel USA právě kvůli boji proti terorismu.
Na rozdíl od minulosti se může zaměřovat i na všemožné záznamy o lidech, kteří nejsou z ničeho podezřelí. Dříve mohly úřady shromažďovat informace pouze o jednotlivcích podezřelých z nezákonných aktivit anebo majících vazby na vyšetřované osoby.
Hledání kompromisu mezi zajišťováním bezpečnosti a dodržováním lidských práv poznamenalo celou dobu, která uplynula od teroristických útoků proti cílům v USA pomocí unesených letadel z 11. září 2001.
