Konferenci, jejíž primárním cílem je vybrat pro Libanon co nejvíc peněz, zahájil svým projevem francouzský prezident Jacques Chirac. Podle něj prochází země, kterou poničila loňská letní válka s Izraelem, krizí "neslýchané intenzity."
Libanonský premiér doufá, že od mezinárodního společenství vybere celkem 9 miliard dolarů a posílí tak kromě hospodářství i vlastní politickou pozici otřesenou probíhajícími opozičními protesty.
Nejvíce dají Saúdové
Chirac už potvrdil, že Francie poskytne za velmi výhodných podmínek půjčku 500 milionů eur, polovinu z nich dostane Bejrút už letos. Evropská komise slíbila 400 milionů eur, Spojené státy 770 milionů dolarů. Vůbec nejštědřejší je ale Saúdská Arábie, která podle informací agentury Reuters přislíbila Siniurově vládě přes jednu miliardu dolarů.
Chirac dodal, že Libanon potřebuje mezinárodní podporu víc než kdykoli předtím také kvůli současné politické nestabilitě. Konference začala jen dva dny poté, co Bejrút a další libanonská města paralyzovaly nejhorší pouliční nepokoje za poslední roky.
Generální stávka, kterou svolalo na protest proti vládě radikální šíítské hnutí Hizballáh a jeho spojenci, stála životy tří lidí. Během střetů se stoupenci vlády bylo dalších sto lidí zraněno.
Opozici se konference nelíbí
Hizballáh obviňuje premiéra Siniuru, že Západu podlézá. Opoziční tisk jeho cestu do Paříže ostře kritizoval. Deník al-Akhbar napsal, že premiér na konferenci hledá především podporu pro svou vládu, nikoliv pro Libanon.
Libanon trápí finanční problémy už od konce občanské války (1975-1990). Se svými 4,5 milionu obyvatel má veřejný dluh 41 miliard dolarů, což je skoro dvojnásobek hodnoty jeho ročního hrubého domácího produktu. Vleklé hospodářské problémy se dále zhoršují v důsledku vnitřních rozporů a prohloubily je také loňské izraelské útoky.
Po společném obědě s francouzským prezidentem libanonský premiér potencionální dárce varoval, že "cena za pomoc Libanonu, ať už vypadá jakokoliv draze, je mnohem nižší než cena, kterou bude potřeba zaplatit, pokud Libanon pomoc nedostane."
Na jednodenní konferenci přijel také generální tajemník OSN Pan Ki-mun, předseda Evropské komise José Manuel Barroso, či ministryně zahraničí Spojených států Condoleezza Riceová.
Akce se koná z iniciativy Francie, kterou s Libanonem pojí historické vztahy. Vyhlídky na její konečný úspěch se posuzují skepticky s ohledem na hloubku libanonské vnitřní krize. Francouzský tisk soudí, že to nejtěžší nečeká premiéra Siniuru v Paříži, ale doma po návratu.
