Švédové už euro pohřbívají. 60 procent ho nechce

Zahraničí Reuters Zahraničí, Reuters
15. 6. 2010 16:10
Oproti loňskému listopadu stoupl počet odpůrců společné měny o 18 procent
Švédský premiér Fredrik Reinfeldt: Referendum nebude.
Švédský premiér Fredrik Reinfeldt: Referendum nebude. | Foto: Reuters

Stockholm - Švédsko přestává kvůli prohlubující se zadluženosti zemí eurozóny důvěřovat ve společnou měnu, kterou dosud nepřijalo.

V květnovém průzkumu veřejného mínění se proti zavedení eura vyslovilo 60 procent Švédů, což je nejvíce od roku 1997, kdy se pravidelné průzkumy začaly konat.

Od loňského listopadu, kdy se statistický úřad dotazoval lidí naposledy, stoupl počet odpůrců eura o 18 procent. Tehdy se proti jeho přijetí vyslovilo 42 procent dotázaných.

Zatímco loni v listopadu souhlasilo s přijetím unijní měny 44 procent dotázaných, tedy téměř polovina, nyní kladně odpovědělo jen 28 procent Švédů.

Statistický úřad se telefonicky ptal celkem 9 035 lidí od 28. dubna do 30. května, tedy v době, kdy se obavy o rozpočet a dluhové problémy rozšířily napříč jižní Evropou.

Druhé referendum nebude

Znepokojení v eurozóně způsobilo, že se veřejná podpora přijetí eura ve Švédsku začala vytrácet. Švédové začali mít pocit, že i když jsou v oblasti eura stále ještě "outsideři", nyní jim to přináší výhody, píše agentura Reuters.

Stejný názor má i švédský ministr financí Anders Borg, který ale věří, že přijetí eura v budoucnu by mohlo být krokem dobrým směrem. Švédsko je členem Evropské unie od roku 1995. Před sedmi lety Švédové v referendu euro odmítli.

Hlavní politické strany země navíc vyloučily možnost, že by se během čtyřletého období následujícího po parlamentních volbách, které se uskuteční v září, konalo další referendum ohledně eura. Premiér Fredrik Reinfeldt také prohlásil, že by o novém referendu uvažoval jen tehdy, pokud by průzkum veřejného mínění ukázal, že lidé euro podporují.

Švédsko má nejmenší dluh

Severských zemí se finanční krize dotkla jen velmi málo ve srovnání s dalšími unijními členy. Dokonce se očekává, že se jejich rozpočty v roce 2012 vrátí k přebytku, i když krize v loňském roce zasáhla ekonomiky severských zemí nejvážněji od druhé světové války.

Foto: Aktuálně.cz

Jak předpovídá Evropská komise, švédský veřejný dluh letos dosáhne výše do 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je nejnižší číslo v celé Unii a hluboko pod maximální hranicí tří procent, kterou EU svým členům stanovila. V následujících dvanácti měsících se navíc očekává další posílení švédské koruny vůči euru.

Ostatní unijní země jsou na tom v porovnání se Švédskem o mnoho hůře. Například Francie a Maďarsko předpokládají, že v tomto roce dosáhne schodek jejich státního rozpočtu až 8 procent HDP. Velká Británie předpovídá, že její státní deficit letos vystoupá dokonce na 12 procent HDP.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy