Slovensko je na tom hůř, než říká Fico. Zemi čeká dieta

Tomáš Fránek
14. 6. 2010 15:00
Slovensko čekají podobně jako Česko kroky, které mají ušetřit miliardy
Budou hledat po Ficovi cestu z dluhů? Na snímku Iveta Radičová (lídryně SDKÚ-DS) a Béla Bugár (lídr strany maďarské menšiny Most-Híd v prvním povolebním studiu.
Budou hledat po Ficovi cestu z dluhů? Na snímku Iveta Radičová (lídryně SDKÚ-DS) a Béla Bugár (lídr strany maďarské menšiny Most-Híd v prvním povolebním studiu. | Foto: Reuters

Bratislava - Až den po volbách zveřejnila Ficova vláda závěrečný účet hospodaření státu za loňský rok.

Není se co divit, nejsou to žádná pěkná čísla. Zatímco ministři Ficovy vlády několikrát opakovali, že deficit nepřesáhne 5,5 procenta HDP, skutečnost je jiná. Veřejná správa na Slovensku hospodařila se schodkem 4,2 miliardy eur a deficit se tak vyšplhal na 6,77 procent.

A slovenské ministerstvo financí dnes přiznalo, že zatímco příjmy státu se snižovaly, výdaje rychle rostly. Až o šest procent.

Rychleji než Maďaři

Podle vládní zprávy krize zemi zasáhla více než se čekalo. A Slovensko tak čeká kromě boje o politický vliv také povolební boj o potřebné reformy, které mají ušetřit miliardy eur a snižit rychlé zadlužování země.

To je podle výpočtů analytiků dokonce rychlejší než v sousedním Maďarsku, které řeší vážné hospodářské problémy.

Právě rozpočet bude muset případné pravicová vláda řešit jako první. Příjmy státu stále klesají, pravice mluví o prázdné státní kase. Ficova vláda navíc letošní rozpočet postavila na penězích z eurofondů ty se ale příliš na Slovensku nečerpají.

O místo ministra financí se už dnes přihlásil šéf Svobody a Solidarity Richard Sulík, jeden z autorů slovenské daňové reformy.

Sulík radil kromě slovenských ministrů financí i někdejšímu českému poslanci a exministru financí Vlastimilu Tlustému. "Rozhodnutí padne až po jednání s partnery, ale máme o to místo zájem," řekl Sulík s tím, že reforma veřejných financí byla prioritou strany. Kromě resortu financí chce Sulík i ministertvo práce a sociálních věcí.

Sulík chce také prosadit takzvaný odvodový bonus, který by nahradil asi 70 sociálních dávek. Navrhuje dát každému životní minimum, a když začne vydělávat, nevzít mu ho, jen mírně snižovat. Od státu pak dostane životní minimum minus deset procent.

Prosadí se bonus?

O minimum by lidé přišli teprve, až by se svým příjmem dostali na desetinásobek životního minima, které je 185 eur.

Prosazení tohoto kroku ale nemusí být vůbec jednoduché, ostatní pravicové strany považují takový krok za příliš radikální s tím, že by ohrozil hospodaření státu.

Nová vláda musí také řešit nezaměstnanost, která je stále vysoká. Míra nezaměstnanosti na Slovensku se sice v květnu snížila na 12,24 procenta z 12,52 procenta, celý minulý rok ale rostla. Lidí bez práce tak bylo v zemi nejvíce od roku 2005.

A nová vláda bude muset také řešit půjčku Řecku. To se stalo už jedním z hlavních témat předvolební kampaně a ani mezi pravicovými stranami se v této otázce nenajde shoda. Šéf Svobody a Solidarity Richard Sulík dne zopakoval, že jeho strana je proti pomoci.

Podobný názor má i nejsilnější pravicová strana SDKÚ, naopak pro pomoc jsou křesťanští demokraté.

Rychlý růst

Na rozdíl od české vlády Slováci nemusí řešit zásadní reformu důchodů, tu už má země za sebou. Nová vláda ale musí udělat kroky, které stabilizují takzvaný druhý pilíř, tedy spoření lidí do soukromých fondů.

Navíc politici mohou spoléhat na poměrně rychlý hospodářský růst, který patří mezi nejvyšší v Evropské unii.

K řešení nové vládě zůstaly i některé kauzy Ficovy vlády jako jsou předražené projekty PPP na stavbu nových dálnic, získání peněz z podezřelého obchodu s emisemi, ve kterém figurovala Slovenská národní strana a při kterém stát přišel o miliardy nebo problémy s mýtem, na které si stěžují dopravci.

 

Právě se děje

Další zprávy