Brusel - Evropští lídři neprodloužili platnost hospodářských sankcí uvalených na Rusko. Dohodli se ale sankce těsně navázat na dodržování minských dohod. Zatímco platnost sankcí má skončit v červenci, harmonogram plnění dohod je naplánován až do prosince a končí úplnou kontrolou Ukrajiny nad rusko-ukrajinskými hranicemi.

Nepřímo tak z dohody lídrů vyplývá, že by mělo být prodloužení sankcí, alespoň do prosince, na červnovém summitu spíše formalita. "Můžu jen říct, že po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a prezidentem Francoisem Hollandem panuje shoda, že musíme udržet sankce v platnosti, dokud nebudou minské dohody plně implementovány,“ potvrdil trochu vyhýbavě záměr států prodloužit sankce v červnu předseda Evropské rady Donald Tusk.

Více otevřeně to řekl český premiér Bohuslav Sobotka: "V souladu s naší pozicí, se kterou jsem přicházel na summit, rada nerozhodla o prodloužení sankcí, které expirují 31. července, ale potvrdila, že toto rozhodnutí padne do té doby, než sankce v polovině roku vyprší.“

Prodloužit sankce na celé sektory bankovnictví, energetiky a bezpečnosti chtěly už na čtvrteční schůzce hlavně všechny pobaltské státy a Polsko. Ostatní chtěli ale radši počkat, až budou mít více času na to, posoudit, jestli se minské dohody dodržují, nebo ne.

Po summitu pokračuje jednání řeckého premiéra Alexise Tsiprase s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a zástupci věřitelských institucí. Tsipras je chce požádat o urychlené poslání další splátky záchranného programu nebo o další krátkodobou půjčku. Řecku totiž podle něj hrozí, že mu už brzy dojdou peníze.

Vytvořme energetickou unii

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním summitu v Bruselu podpořili záměr vytvořit energetickou unii. Projekt by měl zajistit bezpečnou a levnou energii pro občany i firmy, snížit evropskou závislost na dovozech plynu z Ruska a posílit evropskou pozici při sjednávání energetických kontraktů.

Summit ve svých závěrech k tématu zdůraznil nutnost urychlit výstavbu potřebné infrastruktury a propojení členských zemí v oblasti elektrické energie, i pokud jde o plyn. Pomoci by to mělo nejen energetické bezpečnosti, ale také skutečnému vzniku jednotného energetického trhu.

O energetické unii hovoří odpovědný místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič jako o nejambicióznějším projektu od vzniku Společenství uhlí a oceli v 50. letech minulého století. Podobným způsobem jako tehdy společenství podle něj nyní energetická unie podpoří evropskou integraci.

"Funkční energetická unie může základním způsobem zlepšit situaci v Evropě," prohlásil předseda vrcholných schůzek EU Donald Tusk v krátkém vystoupení, které nahrál pro média po konci první části dnešního jednání. Summit nyní čeká diskuse o Východním partnerství a o ukrajinské krizi.

EU je největším dovozcem energie na světě: importem kryje 53 procent své spotřeby při ročních nákladech okolo 400 miliard eur (přes 11 bilionů Kč). Mnohé země, především ty na východě osmadvacítky, jsou přitom výrazně či zcela závislé na dodávkách z Ruské federace.

Hlavy států a vlád osmadvacítky dnes poprvé probíraly téma, se kterým loni ještě jako polský premiér přišel právě Tusk. Jeho původní návrh energetické unie, který vznikl především jako reakce na zhoršené vztahy s Ruskem kvůli ukrajinské krizi, se ale od té doby proměnil. Zcela například zmizela představa společného nákupu energetických surovin, naopak zůstává možnost dobrovolně "agregovat poptávku", pokud to nebude v rozporu s pravidly samotné EU nebo Světové obchodní organizace.

Jeden z pilířů budoucí energetické unie se dnes týká například klimatických cílů, nízkoemisní energetiky a potřeby podporovat inovace a vývoj v této oblasti.

V příštích měsících Evropská komise připraví jednotlivé konkrétní legislativní návrhy. Okolo těch se očekává mnohem bouřlivější debata mezi zeměmi i v Evropském parlamentu, než se na summitu odehrála dnes.

Trh s plynem musí být transparentní

Jedním ze sporných témat byla míra transparentnosti obchodních vztahů. Jde o to, jak rozsáhlý by měla mít v budoucnu Evropská komise přístup nejen k mezivládním energetickým dohodám, ale také ke smlouvám, které o dodávkách plynu uzavírají soukromé firmy.

Podle Tuskova večerního vyjádření všichni lídři souhlasí s nutností posílit transparentnost trhu s plynem. Dodavatelé nebudou moci své postavení zneužívat k porušování evropského práva a k ohrožování bezpečnosti Unie, míní Tusk.

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky má také Praha zájem na maximální transparentnosti. "Česká republika je na straně projektu energetické unie, podpořili jsme ho již v okamžiku, kdy Polsko s tímto návrhem přišlo. Chceme z toho udělat jednu z priorit českého předsednictví Visegrádu," řekl při příjezdu na summit Sobotka. Česko bude předsedat visegrádské čtyřce od poloviny letošního roku.