Je teprve květen, ale polské zemědělce už zasáhly dvě špatné zprávy. Nejprve kvůli pandemii koronaviru přišli o sezonní pracovní sílu z Ukrajiny, teď mají kvůli extrémnímu suchu obavy ze špatné úrody. Polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski už varoval, že letošní sucho bude mít dopad na produkci potravin. Nedostatek sice nehrozí, ale ceny budou stoupat. Když je sucho, musí se zavlažovat a to se prodraží.
Zemědělci tím navíc odčerpávají spodní vodu, což ve výsledku sucho ještě prohlubuje. Polsko má podobně jako Česko velmi málo vodních zdrojů. Má třikrát méně vody než průměrná země Evropské unie. Hůř je na tom jenom Malta a Kypr.
"V zimě nesněžilo, teď neprší. Potřebujeme týden slabého deště, ne prudký liják, při kterém voda rychle odteče, aniž by se vsákla do půdy," vysvětlil agentuře AFP Marian Sikora, předseda Polské federace zemědělských výrobců.
"Země je suchá. Musíte vykopat 15 centimetrů hlubokou díru, abyste našli vláhu," dodal.
Ani posledních několik dní vydatných srážek nepomohlo. "Je to komplexnější problém. V březnu a dubnu nespadly na většině území Polska skoro žádné srážky, zima byla extrémně mírná a loňský podzim byl také velmi suchý," uvedl pro server Aktuálně.cz polský hydrolog a bývalý předseda Polské akademie věd Paweł Rowiński. "Ideálně bychom potřebovali šest týdnů mírného deště, abychom sucho letos zvrátili."
Srážky alespoň pomohly snížit riziko lesních požárů. Duben byl v Polsku tak suchý, že na konci měsíce platil po několik dní nejvyšší stupeň rizika. V Biebrzanském národním parku na severovýchodě země zuřil obří požár.
Ne za vším stojí klimatické změny
"V některých oblastech - hlavně v centrálním Polsku - je vlhkost půdy pod úrovní 30 procent, což je na toto období v roce dramaticky nízko," popisuje situaci Rowiński. Vlhkost půdy se udává na škále nula až sto procent, od naprosto suché půdy až k dobře nasycené.
Za normálních okolností se na jaře podle Rowińského pohybuje vlhkost půdy kolem 60 až 70 procent.
Přidají-li se k tomu stoupající teploty, výsledkem je, že ani stejné množství vody, jaké stačilo před 30 lety, teď už nestačí. Předpovědi navíc nevypadají moc optimisticky: horké suché léto a příležitostný nárazový déšť, který zvýší riziko povodní.
"Můžeme tu tak mít dva zdánlivě protichůdné problémy: sucho a záplavy," varuje hydrolog. "Ale to je příroda, s tím nic neuděláme. Co bychom měli dělat, je naučit se vodu lépe zadržovat," míní polský vědec.
"Sucho zčásti způsobují klimatické změny, zčásti je ale na vině naše špatné hospodaření s vodou. V minulosti jsme budovali strouhy a snažili jsme se vody na polích zbavit, teď se ji musíme naučit zastavit a skladovat, kdekoliv je to možné. Třeba v těch strouhách. Měli bychom ale hledat komplexní řešení. Zachovávat mokřady, říční meandry a lesy a ve městech budovat zeleň. Musíme vodu umět zadržovat, protože jinak přijde déšť a všechno se odplaví do řek."
Třetí suchý rok
Podobně je na tom i Německo, které podle předpovědí čeká třetí rok sucha v řadě. Roky 2018 a 2019 byly pro Německo extrémní. Na osm tisíc zemědělců kvůli nedostatku vody zažádalo o vládní pomoc, některé druhy zeleniny zdražily o 30 procent.
Zalévání je velmi drahé. Navíc u plodin, jako je obilí nebo řepka olejka, se kvůli jejich nízké ceně vůbec nevyplatí.
Také Němci proto čekají na déšť. První tři měsíce byly letos v Evropě průměrně nejteplejší za posledních 100 let. "Od poloviny března spadlo na většině území Německa jen velmi málo srážek," cituje list Der Spiegel německého meteorologa Andrease Friedricha.
Na mnoha místech je to už třetí jaro bez deště. Podobně jako v Polsku stoupá riziko lesních požárů zejména ve spolkových zemích Braniborsko nebo Sasko. Sucho dobře ilustruje vyschlé koryto řeky Labe v Drážďanech.
Germany may be heading toward its third summer of drought in a row due to high temperatures and sparse precipitation. https://t.co/UBzNEXr4XC pic.twitter.com/FVZWM0awjI
— NASA Earth (@NASAEarth) May 1, 2020
Podle Friedricha ale situaci v zemi zachraňují přehrady a také fakt, že letos v zimě víc sněžilo. Také spodní vody má Německo více než Polsko.
