Addis Abeba - Bohatství státu příliš nesouvisí s tím, jak se ta která africká země chová k dětské části své populace. Vyplývá to z indexu, který vypracovalo Africké fórum pro dětskou politiku (ACPF) se sídlem v Addis Abebě.
Jako vůbec nejprogresivnější se v tomto ohledu ukázal přístup ostrovního státu Mauritius a Namibie.
První desítku doplňuje směs bohatších a chudších států Afriky: Tunisko, Maroko, Libye a Alžírsko, Keňa, Jižní Afrika, Malawi a Kapverdy.
Na opačném konci žebříčku dvaapadesáti států se naopak nacházejí (od poslední příčky směrem nahoru): Guinea-Bissau, Eritrea, Středoafrická republika, Gambie, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Libérie, Čad, Svazijsko, Guinea a Komory.
Index dětského komfortu
Podle agentury IPS se celkem šestnáct států nachází deset či více míst nad pozicí, která by mu byla přisouzena čistě podle jeho HDP, a stejný počet zemí deset či více míst pod touto pozicí.
Infobox
Vstřícnost státu k dětem
- 1. Mauritius
- 2. Namibie
- 3. Tunisko
- 4. Libye
- 5. Maroko
- 6. Keňa
- 7. Jihoafrická republika
- 8. Malawi
- 9. Alžírsko
- ....
- 49. Gambie
- 50. Středoafrická republika
- 51. Eritrea
- 52. Guinea-Bissau
Zdroj: Africanchildinfo
Výsledky zprávy podle výkonného ředitele ACPF Assefy Bequeleho "naznačují, že kladný přístup vlád k dětem nesouvisí se stavem ekonomiky. Co je kritické, je politický závazek vlády."
"Index dětského komfortu" sestavený jeho organizací vzal za prvé v potaz existující legislativu a její uplatňování, dále peníze poskytované na blahobyt dětí (například do zdravotnictví nebo vzdělání) ze státního rozpočtu a za třetí výsledky.
Zpráva doporučuje, aby všechny státy podepsaly mezinárodní úmluvy týkající se práv dítěte, vyčlenily více peněz na zdravotnictví a školství, zavedly základní vzdělání zdarma, zřídily soudy pro mladistvé, schválily zákony zabraňující obchodování s dětmi, jejich sexuálnímu i jinému zneužívání a zakázaly ve školách tělesné tresty.
Kde jsou rezervy
Studie podle IPS mimo jiné zjistila, že:
Třetina afrických zemí nemá zákony proti obchodu s dětmi.
Dvacet zemí nemá speciální soudy pro mladistvé.
Zdarma zajišťuje základní vzdělání méně než polovina vlád.
Více než polovina zemí povoluje tělesné tresty na školách nebo jako tresty v právním systému.
Čtvrtina zemí nezakazuje škodlivé tradiční praktiky, jako je ženská obřízka.
Deset zemí má hranici trestní odpovědnosti sedm let, dalších osm mezi osmi a deseti lety.
Do dětské zdravotní péče nejvíce investují čtyři z vůbec nejchudších afrických států: Malawi, Libérie, Rwanda a Burkina Faso.
Podobné komparativní studie asijských či latinskoamerických zemí nejsou podle Bequeleho zatím k dispozici.
