Stovky lidí se topily v moři. Nikoho nezachraňovat, veleli pašeráci. Na zavazadla mrtvých mají čluny

Martin Novák Reuters Martin Novák, Reuters
12. 12. 2016 5:30
Téměř 4700 lidí zemřelo letos ve Středozemním moři. Na lodích vypravených pašeráky se pokoušeli doplout ze severu Afriky do Evropy. Britská stanice BBC a agentura Reuters přinesly unikátní reportáž o byznysu, který se kolem pašování lidí do Evropy vytvořil. Pašeráci podle nich odmítají lidi zachraňovat z vody nebo přivolat pomoc. Dopředu počítají s možnými ztrátami na životech a vypravují čluny, které sbírají zavazadla utonulých.
Uprchlíci ve Středozemním moři. Ilustrační foto.
Uprchlíci ve Středozemním moři. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha/Káhira – Plavidla smrti. Tak se někdy přezdívá pašeráckým lodím mířícím z pobřeží severní Afriky do Itálie. Pro tisíce Afričanů, kteří s nimi ilegálně zkoušejí proniknout k lepšímu životu v Evropě, se stávají nechtěným hřbitovem.

Jen letos se podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci utopilo ve Středozemním moři 4690 lidí. Loni jich bylo 3777.

Pašeráci převážejí běžence na plavidlech v mizerném stavu, a jakmile se objeví problémy, ponechají je napospas. Raději se jich chtějí zbavit, než aby jim pomohli.

Agentura Reuters a britská televize BBC se v rozsáhlé investigativní reportáži pokusily odkrýt pozadí nejhorší letošní tragédie ve Středozemním moři. 9. dubna 2016 se v něm – několik hodin plavby severně od Egypta – utopilo po převrácení pašeráckého plavidla přes 500 uprchlíků.

Přeživší novinářům vylíčili řadu důležitých informací a detailů o fungování převaděčských skupin. 

Nikomu nepomáhat!

Muž ze Somálska popsal, jak ho pašeráci spolu se stovkami dalších Afričanů přivezli na pláž blízko egyptské Alexandrie.

Tam nastoupili do člunů, na kterých dopluli k větší lodi kotvící dál od břehu, aby se vyhnula možné kontrole. Somálec vypověděl, že vedle nich plul prázdný člun jen s posádkou, který byl připravený sbírat zavazadla utonulých.

Když později stovky migrantů přestupovaly na větší loď, převážila se na jednu stranu. Jeden z pašeráků proto bez milosti zavelel k ústupu a menší čluny od hlavní lodi odvázal.

Pašeráci odpluli, zatímco stovky lidí ve vodě se ještě pokoušely zachránit. Organizátoři nezavolali pomoc, přestože k tomu měli prostor i techniku. Migrantům, kteří zůstali na palubách menších lodí, dokonce posádka bránila ve snaze pomoci obětem ve vodě. 

Přes 500 lidí zemřelo, na menších člunech se jich zachránilo jen 37. Ze Středozemního moře je vyzvedla nizozemská obchodní loď Eastern Confidence a vysadila v řeckém přístavu Kalamata.

Bez trestu

BBC a Reuters v reportáži uvádí, že jména šéfů pašeráckých skupin jsou v Egyptě známa, stejně jako v Libyi nebo Tunisku. Nikdo z nich ale nebyl obviněn nebo potrestán. 

Spekulacemi je zahalena loňská vražda Saláha Maschúta, hlavy pašerácké mafie v západní Libyi. Skupina ozbrojenců ho tam zastřelila i s jeho bodyguardy. Podle některých médií mělo jít o akci italské rozvědky. Řím ale tyto informace nepotvrdil ani nevyvrátil.

Reuters cituje jednoho z Egypťanů, který funguje v pašeráckém byznysu a mluvil s médii pod podmínkou anonymity. Podle něj vznikají v egyptských přístavech levná plavidla speciálně určená k převážení uprchlíků do Evropy, protože rybaření zdaleka tolik nevynáší.

"Takové lodě se staví v přístavu Rosetta. Děláme jich teď víc než rybářských, protože je to milionkrát výdělečnější. Při rybaření jsou sítě často prázdné. Při pašování lidí můžete vydělat 400 tisíc dolarů za jednu cestu," uvedl muž.

Je to čím dál horší

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) se snaží v rámci Operace Sophia zastavovat pašerácké lodě. Řada politiků slibovala ničení prázdných člunů, které z těchto akcí zbývají.

Britská Sněmovna lordů ale letos v létě uvedla, že situace převážených lidí se zhoršuje. Mafie podle její zprávy používají lodě v ještě horším stavu než dříve. A organizátoři těchto akcí unikají bez trestu. 

"Taktiky převaděčů se mění rychle. Jsou vždy o krok napřed než ti, kteří se jim v tom snaží zabránit. Někdy neposílají ani posádky, ale ze skupiny migrantů někoho vyberou a řeknou mu: jsi kapitán, tímhle směrem je Itálie. Dokud nebude možné dostat se do Evropy legálně, tragédie ve Středozemním moři budou pokračovat," řekl Aktuálně.cz  Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).

V egyptské Káhiře kontaktují převaděči možné zájemce o plavbu do Evropy přímo na ulici před sídlem Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR). Tam se Afričané chodí zaregistrovat, aby mohli v Egyptě pobývat legálně. Někteří převaděči bez skrupulí vykřikují: "Itálie! Itálie! Itálie!“ píší reportéři agentury Reuters.

Pěšáci, kteří loví zájemce na ulici, většinou sami pocházejí z jiných zemí. Somálce tak lákají samotní Somálci.

To je obvyklé i v Turecku. V istanbulské čtvrti Aksaray, kde zájemci o ilegální přechod na Balkán kontaktují pašeráky, působí jako prostředníci většinou Syřané.

Zájemců neubývá 

Počet lidí, kteří míří do Evropy oběma trasami – přes Balkán a přes Středozemní moře –, se letos téměř vyrovnal. Podle údajů UNHCR dorazilo přes Turecko do Řecka nebo Bulharska 173 tisíc lidí, ze severní Afriky do Itálie 167 tisíc.

"Zajímavé je, že Syřané, Iráčané a Afghánci, kteří dříve chodili po takzvané balkánské trase, se nepřesunuli do Afriky, aby se pokusili přeplavit do Itálie. Iráčanů nebo Afghánců jde přes Itálii minimálně.

Lidé mířící do Evropy přes Apeninský poloostrov jsou jiní. Jde o Afričany, kteří odcházejí hlavně z ekonomických důvodů. Přes Balkán šli loni hlavně uprchlíci z válečných konfliktů. Je to ale pravda jen částečně. I v Africe zuří války, kvůli kterým prchají velké počty lidí. O mnohých toho v Evropě moc nevíme. Například v Jižním Súdánu je milion uprchlíků, ve Středoafrické republice zhruba 800 tisíc," uzavírá Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Obchod s lidmi je často podobný cestovní kanceláři, spíš než o peníze ale přijdete o život, tvrdí fotograf Stanislav Krupař. Při hrůzostrašné cestě s uprchlíky prý bojoval, aby se z něj nestalo zvíře. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Sir András Schiff v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021

Britský klavírista a dirigent maďarského původu András Schiff na koncertu v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021. Na závěr koncertu s Panochovým kvartetem na festivalu Dvořákova Praha mu ocenění za aplausu zaplněného sálu předali dirigent Jakub Hrůša, laureát ceny z posledních let, a ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon.

"Získání Ceny Antonína Dvořáka si nesmírně vážím, bude pro mne čest převzít ji během festivalu Dvořákova Praha. Hudba Antonína Dvořáka a česká hudba je velmi blízká mému srdci," uvedl Schiff.

Jeden z nejrespektovanějších světových klavíristů je zároveň rezidenčním umělcem letošního festivalu Dvořákova Praha. Při sólovém recitálu 17. září přednesl skladby Leoše Janáčka a Roberta Schumanna. Dnes spolu se členy Panochova kvarteta a violoncellistou Petrem Hejným představil oba Dvořákovy Klavírní kvintety a Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium. Na závěrečném koncertu 24. září se pak ujme taktovky v čele orchestru České filharmonie i sólového partu Mozartova Klavírního koncertu d moll.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy