Strana Merkelové míří k porážce. Navštívili jsme místa, kde bojuje její nástupce

Foto: Kde je Laschet? Volební favorit končící Merkelové čelí kritice kolegů i voličů
Německo čekají tuto neděli volby do spolkového sněmu, Bundestagu. Je to poprvé za posledních 16 let, co po nich nebude kancléřkou Angela Merkelová. Odchází do politického důchodu a podpořila kandidaturu stranického kolegy Armina Lascheta, zemského premiéra ze Severního Porýní-Vestfálska.
Jenže Laschetovi se zatím nedaří vést Křesťanskodemokratickou unii (CDU) k suverénnímu vítězství. Když jeho domovský region zasáhla v červenci ničivá povodeň, musel situaci okamžitě řešit. Televizní kamery ale zaznamenaly, jak se v místě katastrofy nevhodně směje. Na volebních preferencích jeho strany se to podepsalo.
Jedním z těch, kdo Lascheta kritizují za jeho nevhodné chování a také špatné vedení celé kampaně, je kandidát ve městě Hagen Christian Nienhaus. "Kdyby o volebním lídrovi hlasovala celá naše strana, což se nakonec nestalo, Laschet by se jím nikdy nestal," míní muž, který pracuje jako mediální manažer v Berlíně.
Je jedním z mála, kdo své meetingy s voliči absolvuje i ve všední dny. Třeba na malém trhu v Helfe, jedné z okrajových čtvrtí dvousettisícového města Hagen.
Foto: Jakub Plíhal
Helena Truchlá Helena Truchlá
20. 9. 2021 6:05
Je ospalé zářijové dopoledne a na místním trhu v bezmála dvousettisícovém městě Hagen v Severním Porýní-Vestfálsku stojí víc politiků než běžných kolemjdoucích. V centru pozornosti je vysoký muž v brýlích s výraznými obroučkami, saku a teniskách. Christian Nienhaus kandiduje do německého spolkového sněmu, stejně jako jeho stranický šéf Armin Laschet. Ten by se rád stal novým německým kancléřem.

Od naší zpravodajky - V sousedním Německu zbývá méně než týden do voleb, které jsou pro zemi za dlouhé roky nejdůležitější. Příští neděli tamní voliči rozhodnou, kdo nahradí vlivnou a oblíbenou kancléřku Angelu Merkelovou. Vyhráno nemá nikdo, ani dosud vládnoucí Křesťanskodemokratická unie (CDU) v čele s Laschetem. Toho Merkelová osobně podpořila, její favorit má ale potíže. A stejnou stranu chce v Berlíně zastupovat i Nienhaus. 

"Ano, to jsem já, pojďte, vezměte si moje volební noviny," oslovuje kolemjdoucí, jejichž věkový průměr se pohybuje kolem 70 let. "To víte, ve všední den jezdíme spíš na méně frekventovaná místa, o víkendech jsme dole v centru města," říká reportérce Aktuálně.cz Nienhaus a krčí rameny.

Žije a pracuje v Berlíně jako vysoce postavený manažer jednoho z významných mediálních domů, pochází ale z nedalekého Hohenlimburgu. Ten patřil mezi obce, které nejvíce zasáhla ničivá červencová povodeň. V celém Německu ji nepřežilo skoro 200 lidí. 

Christian Nienhaus v Hagenu v první zářijový týden.
Christian Nienhaus v Hagenu v první zářijový týden. | Foto: Jakub Plíhal

"Byl jsem se tam podívat den poté," svěřuje se. Z kapsy vytahuje mobilní telefon a ukazuje fotografie, na kterých stojí u hromady suti. Sportovně elegantní oblečení pro tu příležitost vyměnil za pláštěnku a holínky.

Potopa se tady v Porýní stala důležitým tématem před klíčovými parlamentními volbami. Zdejším zemským premiérem je totiž právě předseda CDU a volební lídr partaje Armin Laschet. Když strana volby vyhraje, nejspíš se stane místo Merkelové novým kancléřem.

To ale nebude jednoduché. Než přišla velká voda, konzervativci v průzkumech jednoznačně vedli. Teď zaostávají za sociálními demokraty podle různých odhadů o dvě až šest procent. 

Úsměvy po povodních

"Laschet je dobrý zemský premiér, ale není vhodným člověkem do kampaně. V dnešní době sociálních sítí a všudypřítomných objektivů novinářů musí člověk jasněji prezentovat, co zastává a proti čemu se naopak vymezuje, musí trochu polarizovat," říká zkušený mediální manažer Nienhaus.

V odpovědi na otázku, co podle něj stojí za propadem konzervativců z poslední doby, má jasno: "Naše kampaň narazila, když se Laschet po povodních smál na záběrech televizních kamer (během smutečního projevu německého prezidenta, pozn. red.). Způsobilo to mediální pozdvižení a od té doby nám klesají preference. Ptají se mě na to i lidé během předvolebních setkání. Rozdáváme letáky, bavíme se s nimi o různých věcech… vždycky ale nakonec dojde na Lascheta," dodává. 

S Nienhausovou analýzou souhlasí také experti. "Po těch záběrech se Laschetova už tak nejistá image rozpadla," míní Jürgen Falter, politolog z univerzity v Mohuči. Zdůrazňuje, že ačkoliv Lascheta podporuje oblíbená kancléřka, další představitelé jeho strany rozhodně tak nadšení nejsou.

Nienhaus mezi hlasité kritiky Armina Lascheta rozhodně patří. Kdyby bylo po jeho, nestál by v čele strany jako předseda, ani by CDU nevedl do souboje o kancléřské křeslo. 

Manažer z Berlína je ale navzdory nepříznivému vývoji situace v klidu. "Po volbách se tak jako tak vrátím do Berlína. Buď jako poslanec, nebo ke své práci ve vydavatelství," uzavírá s úsměvem.

V Porýní do německého spolkového sněmu (Bundestagu) kandiduje i sám Laschet. Podle aktuálních průzkumů mandát nejspíš získá, není to ale až tak důležité, protože potenciální kancléř ho podle německých volebních pravidel nepotřebuje.

Tři strany místo dvou

Od té doby, co tři hlavní německé politické strany představily své kandidáty na šéfa nové vlády, stihly se už všechny vystřídat i na prvním místě v průzkumech. Kromě konzervativců Angely Merkelové, kteří slibují ochránit německý průmysl a pracovní místa, mají šanci i sociální demokraté (SPD) v čele se spolkovým ministrem financí Olafem Scholzem. Ti voliče přesvědčují slibem zvýšení minimální mzdy nebo daní pro bohatší Němce. Poslední z trojice jsou Zelení se svou předsedkyní Annalenou Baerbockovou. Ti tradičně sázejí na boj s klimatickou krizí. 

V posledních průzkumech jsou ve vedení sociální demokraté a naopak CDU propadla, v jednom případě dokonce pod 20 procent. To se konzervativcům ještě nikdy nestalo. Od té doby jim ale procenta opět mírně rostou. 

"Před záplavami jsem chtěla oba své hlasy věnovat CDU, teď jsem ale jeden místo toho dala pravicovým liberálům," svěřuje se v centru Düsseldorfu mladá matka Margret (vysvětlení volebního systému níže v boxu - pozn. red.). Už má odvoleno, hlasovala v předstihu poštou.

Malé město Leichlingen, odkud Margret pochází, také zasáhla velká voda. "Laschet se mi vůbec nelíbí, zároveň se ale bojím toho, že se Německo přikloní příliš doleva," vysvětluje, proč se rozhodla svou volbu změnit jen částečně.

Hlasování v Německu: jeden volič, dva hlasy

Německý Bundestag se obsazuje podobně jako česká Poslanecká sněmovna vždy na čtyři roky. Systém, jakým tu lidé hlasují, je ale složitější. Na rozdíl od Česka má každý volič dva hlasy.

Tím prvním volí konkrétního kandidáta a vyhraje jednoduše ten politik, který dostane v každém z 299 okrsků nejvíc hlasů. Takto se o zvolení snaží Christian Nienhaus i Matthias Hauer.

Druhým hlasem pak voliči vyjadřují podporu kandidátní listině celé strany. Těch má partaj 16, jednu v každé spolkové zemi. Kolik kandidátů ze seznamu se do parlamentu dostane, je pak výsledkem komplikovaného přepočtu. Kroužkování a přeskakování pořadí není možné. Na kandidátní listině v Severním Porýní-Vestfálsku kandiduje Armin Laschet.

Dosud není jasné, jaký manévrovací prostor zůstane po volbách ohledně možných koalic. V Německu vládu zatím vždy sestavovali dva koaliční partneři, teď budou nejspíš potřeba tři. Další možností je pokračování takzvané velké koalice CDU a sociálních demokratů, což si ale nepřeje ani jedna ze stran.

I sama CDU začala v posledních týdnech hlasitě varovat před možným posunem německé politiky výrazně doleva. To by podle konzervativců nastalo, pokud by se nyní nejoblíbenější sociální demokraté domluvili se Zelenými a také malou postkomunistickou stranou Levice. 

Věšíme ho všude!

O nebezpečí zleva hovoří ve své kanceláři v Essenu také poslanec Matthias Hauer. V roce 2013 se mu v okrese podařilo prolomit desítky let trvající dominanci sociální demokracie, teď už svoje křeslo obhajuje podruhé. Na rozdíl od Christiana Nienhause má velkou šanci na úspěch. A také je jednoznačně fanouškem Armina Lascheta. 

"Věřím, že bude kancléřem. Je podle mě tím pravým pro tuhle zemi," říká mladý politik přesvědčeně. Před vchodem do místnosti, kde probíhá rozhovor, visí na zdi portrét šéfa strany hned vedle podobizny Angely Merkelové.

"Máme tady nepořádek, musíme ještě roznést spoustu plakátů. I ty s Laschetem, věšíme je všude," zdůrazňuje, když procházíme kolem vysoké hromady barevných plachet. Německá média totiž v předchozích týdnech upozorňovala, že na řadě míst billboardy a plakáty s lídrem podezřele schází.

Situace v Hagenu, Essenu či Düsseldorfu tomu dává za pravdu. Dokonce i přímo naproti sídlu zemského premiéra převažují červené plakáty socialistů - i když jeden Laschet se sem ještě vešel. 

Billboardy na adrese Johannes Rau Platz 1 v Düsseldorfu.
Billboardy na adrese Johannes Rau Platz 1 v Düsseldorfu. | Foto: Jakub Plíhal

"Trend na celoněmecké úrovni nám teď není úplně nakloněn, to je pravda," připouští poslanec Hauer. O to důležitější budou podle něj dny zbývající do voleb. Z jeho vyjádření je jasné, že považuje za zásadní se teď vymezit i proti sociální demokracii, se kterou až dosud jeho strana spolupracovala.

Scholzomat jako nejschopnější kandidát?

"Olaf Scholz byl dlouho mimo radar. To se změnilo, když se dostal do čela," říká Hauer. Doufá proto, že ministr financí a šéf SPD se dočká kritiky v médiích.

Zmiňuje přitom dva hlavní Scholzovy "prohřešky": nezvládnuté zajištění pořádku při násilných protestech během summitu G20 v Hamburku v roce 2017, kdy byl primátorem města. A pak jeho roli v aféře Wirecard, největším finančním podvodu v německých dějinách. Hauer se případu věnoval jako člen parlamentní vyšetřovací komise a jeho závěr je jednoznačný: ministr Scholz měl podle něj včas rozpoznat podvod na státu i věřitelích.

Jenže voličům tyto kauzy nejspíš příliš nevadí a v průzkumech ho považují za nejschopnějšího a nejvhodnějšího kandidáta. Nejlepší vysvědčení dostává i po televizních debatách se svými dvěma hlavními oponenty, Laschetem a Baerbockovou. Navzdory tomu, že mu Němci přezdívají "Scholzomat" - protože občas své výroky strojeně opakuje. Jako automat.

Kde Scholz takovou oblibu vzal? Ještě v červenci průzkumy přičítaly jeho sociální demokracii zhruba 15 procent, zatímco konzervativcům dvojnásobek.

"Kampaň se letos kvůli povodním výrazně protáhla," vysvětluje Matthias Dilling, expert na německou politiku z britské Oxfordské univerzity. Scholz proto podle něj možná jen stihl napáchat méně očividných chyb. Naopak kandidátka Zelených Baerbocková je opakovaně obviňována z plagiátorství.

Výsledkem je situace, kdy 82 procent Němců považuje za nejasné, kdo volby vyhraje. Ve spolkové republice je taková míra nejistoty neobvyklá. Touto dobou před čtyřmi lety považovalo volby za vyřešené skoro 60 procent dotázaných. Těch, kteří se stále nerozhodli o svém hlasu, je přitom letos stejně - zhruba 38 procent. Roli ale můžou hrát i korespondenční hlasy, kterých bude letos výrazně víc než posledně. I sama Merkelová se tak rozhodla hlasovat.

Sázka na liberály

Sebastian už sice ví, jak v neděli odvolí, ale se svými plány se svěřit nechce. Jednoznačně však říká, že Lascheta a CDU by nepodpořil, povodeň nepovodeň. Záplavy pro něj nejsou tak zásadním tématem. "Musím ale říct, že letos je to hodně o symbolech. Obrázky z míst zasažených záplavami jsou silné. A vnímám okolo sebe, že to tak má řada lidí," dodává mladý muž z Düsseldorfu. 

I proto politologové předpovídají, že po volbách čekají zemi dlouhá a složitá vyjednávání o budoucí vládě. "Jsem přesvědčen, že CDU nakonec dopadne o něco lépe, než říkají průzkumy. Podle mě není moc v módě se prezentovat jako jejich stoupenec a možná to řada lidí neudělá ani při dotazování. Z toho může momentálně těžit Olaf Scholz," vysvětluje mohučský politolog Falter. 

Že okolnosti nahrávají Scholzovi, se domnívá také Dilling z Oxfordu. V tom, kdo nakonec Německo další čtyři roky povede, bude prý nicméně rozhodující i chování liberálů z FDP. Ti přicházejí v úvahu jako partner pro všechny tři nejsilnější strany, ačkoliv v klíčových ekonomických otázkách jsou mnohem blíže CDU než sociální demokracii a Zeleným.

Sázka na to, že mu FDP dá nakonec přednost, je čitelná i ze způsobu, jakým Laschet vystupuje v televizních střetech se svými protikandidáty. Po skončení toho posledního byl konzervativní politik se svým výkonem velmi spokojen, i když diváci nakonec znovu ocenili spíš výkon konkurence.

Podle svědectví reportérů týdeníku Spiegel, kteří Lascheta během kampaně doprovázeli, neztrácí ani v zákulisí optimismus, že opravdu bude kancléřem. Jenže i když uspěje, hrozí, že z letošní kampaně CDU vyjde ne jako "všemocná strana s železnou rukou nad kancléřstvím", jako tomu bylo v éře Angely Merkelové, ale spíš jako debatní klub bez nápadů a řešení, píše Spiegel. 

Severní Porýní-Vestfálsko

Německo povodně a volby - Düsseldorf ilustrační foto
Foto: Jakub Plíhal

Je nejlidnatější a čtvrtou největší spolkovou zemí v Německu. Jedná se o silně průmyslovou oblast, jejíž bohatství v minulosti záviselo na uhelném a ocelářském průmyslu a těžbě surovin. I z toho důvodu bylo Porýní a Porúří po první světové válce okupováno na základě Versailleské smlouvy vítěznými mocnostmi. V roce 1936 nacistický diktátor Adolf Hitler oblast klíčovou pro zbrojní průmysl znovu obsadil. Ta se pak stala terčem řady spojeneckých bombardování, a mnoho zdejších měst proto vypadá zásadně jinak než před druhou světovou válkou.

Správním centrem je Düsseldorf, největší je ale Kolín nad Rýnem. Spolu s Dortmundem, Essenem, Bochumem, Wuppertalem a dalšími městy tvoří obří aglomeraci s více než 10 miliony obyvatel. Své sídlo tu mají energetičtí giganti E.ON a RWE, ocelárny thyssenkrupp nebo letecká společnost Lufthansa. Až 18,5 procenta zdejších obyvatel je ohrožených chudobou, což řadí Severní-Porýní Vestfálsko v celém Německu na páté nejhorší místo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Kvůli podvodům s kompenzačními bonusy podala finanční správa už 133 trestních oznámení

Finanční správa dosud podala 133 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení tzv. kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), společníky malých firem i zaměstnance pracující na dohodu. Podle správy tak bylo před neoprávněnou výplatou uchráněno zhruba 47 milionů korun. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Nyní správa oslovuje žadatele o kompenzační bonus, u kterých bylo na základě spolupráce s jinými resorty zjištěno, že souběžně čerpali kompenzační bonusy a podpory vyplácené jinými resorty, u nichž zákon souběh výslovně zakazuje. "Za období letošního roku bylo zjištěno možné pochybení jen u zhruba 2500 žadatelů, což v porovnání s jejich celkovým počtem nelze hodnotit jako cílené a plošné zneužívání zákona," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Během pandemie, která začala na jaře roku 2020, přijala správa zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Badosaová si po triumfu v Indian Wells poprvé zahraje na Turnaji mistryň

Španělské tenistce Paule Badosaové vynesl nedávný triumf v Indian Wells premiérovou účast na Turnaji mistryň. Na finále sezony WTA Tour se třiadvacetiletá rodačka z New Yorku kvalifikovala jako osmá hráčka, nicméně ve hře je ještě jedno místo, neboť světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová oznámila, že se turnaje v mexické Guadalajaře nezúčastní.

Další zprávy