Řeka tu není, tak proč nás smetla povodeň? Zničený západ Německa se chystá na volby

Tady byla kavárna, teď je tu suť. Fotky z Německa ukazují ničivé následky povodně
Peteru Gottschildovi z údolí Nahmertal v Hohenlimburgu povodeň zdevastovala přízemí obytného domu. Nedávno přitom dokončil jeho rekonstrukci. Stavbu samotnou měl pojištěnou, za nábytek a vybavení mu ale pojišťovna nic nedá.
Finanční pomoc mu zatím poskytly církve, obec i spolková země Severní Porýní-Vestfálsko. Teď doufá, že úřady rozšíří a zpevní koryto potoka, který škody způsobil - aby se nemohl znovu vylít všude po okolí, jako se to stalo letos v červenci.
"Dlouho jsme neměli ani elektřinu a telefon, teď už zase ano. Jenže vedení pod povrchem vozovky jsou narušená. Než je přijdou zkontrolovat, tak tu těžko budeme něco obnovovat. Můj švagr nemůže znovu postavit zeď, kterou měl u domu," ukazuje směrem vzhůru do kopce Gottschild.
Až k jeho domu se dá dojet autem, výš ale ne. Běžně polosuchý potok si tu ve své rozbouřenosti našel cestu prostředkem vozovky, kterou podemlel. Místy je zvlněná, jinde v ní zejí díry. Pod nimi vede plynové potrubí. V jakém je stavu, zatím místní nevědí.
Foto: Jakub Plíhal
Helena Truchlá Helena Truchlá
14. 9. 2021 6:06
Vzduch je stále plný jemného prachu a jeho částice jsou ve světle paprsků teplého zářijového slunce dobře vidět. Při pěší cestě vzhůru úzkým údolím řeky Nahmer je cítit v ústech, usazuje se na botách i oblečení. Povodeň tu v červenci udeřila zvlášť silně.

Od naší zvláštní zpravodajky - "Když znovu zaprší, dělá se z toho na zemi hned zase bahno," říká Andrea Peuler-Kampeová. Bývalá policistka tu už několik týdnů každý den pomáhá obětem červencových povodní. Zatímco místní lidé tady na západě Německa nedaleko Dortmundu opravují své poničené domy, z obřích záplav se stalo jedno z důležitých témat parlamentních voleb. Ty se uskuteční už příští víkend. A budou důležité - v Německu se hraje o to, kdo nahradí dlouholetou kancléřku Angelu Merkelovou z CDU, která odchází na odpočinek.

"Tady v údolí Nahmertal je situace nejhorší. Některé rodiny se do svých domovů budou moct vrátit nejdříve za půl roku," popisuje rázná světlovlasá žena. Povodně nejsou v této části německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko zas tak neobvyklé. To, co se stalo v noci na 14. července ale nikdo nečekal. A nikdo ani nic podobného nepamatuje. 

"Celá tahle silnice byla řeka," ukazuje Peuler-Kampeová. Dole v centru, které oficiálně přináleží městu Hagen, fakticky je to ale samostatná obec Hohenlimburg, organizuje velkou sbírku pro oběti. "Máme oblečení, hygienické potřeby, jídlo… Pro nábytek a podobné věci lidé tolik nechodí, ti opravdu nejhůře zasažení, kteří by ho potřebovali, ho zatím nemají kam dát. Jejich domy jsou pořád mokré," vysvětluje.

Andrea Peuler-Kampeová v centrálním skladu materiální pomoci pro obyvatele zasažené povodní.
Andrea Peuler-Kampeová v centrálním skladu materiální pomoci pro obyvatele zasažené povodní. | Foto: Jakub Plíhal

Míjíme budovu, která má místo střechy jen provizorní pokrývku z igelitu. Návštěvníkům z Česka se nezbytně vybaví záběry z obcí na jižní Moravě, zasažených letos v červnu ničivým tornádem. Jak ale dokáže vzít střechu povodeň, když široko daleko není žádná větší řeka, si lze představit jen stěží. "Záplavy vždycky přicházely od větších řek, tady u nás od Volme a Lemme. Jenže tentokrát přišla voda z obou stran, i z kopců," konstatuje bývalá policistka.

Z okolních svahů stéká do podlouhlého údolí celá řada malých potoků. Dnes už v nich není skoro žádná voda, jenže během extrémně deštivého července se rozvodnily natolik, že strhly hromady bláta a kamení, vylily se ze svých úzkých koryt, často navíc uměle svedených pod povrch země, a ničily všechno, co jim cestou dál do nížiny leželo v cestě. 

Na místním malém parkovišti stále stojí několik zaprášených a poškozených aut. "Zaházelo je kamení, které sem nanosila voda," vypráví dobrovolnice Peuler-Kampeová.

Některé domy tady vypadají skoro netknutě. Když k nim ale člověk přistoupí blíž, zjistí, že jsou prázdné nebo že je nábytek naskládaný v jedné místnosti a jinde se suší vlhká omítka. "Tenhle se pod tlakem vody a bahna celý o kus posunul. Majitel teď řeší se statikem, jestli půjde zachránit," vysvětluje. Domy stojí podél ulice s poničenou vozovkou pod strmým kopcem. Část lesa na jeho vrcholu se také sesunula. Podle místních je to i proto, že se o něj majitel, člen šlechtické rodiny, který tady v Hohenliburgu trvale nežije, nestará. Smrky totiž už dříve oslabil kůrovec.

Když přišla voda, už se nedalo nic dělat

"Ten den silně pršelo, několik dní předtím také. Do nádrže, která je tady nad námi pod vrcholem kopce, se sesunulo kamení a bláto. Voda přetekla a vyvalila se dolů," popisuje Peter Gottschild, majitel jednoho ze zasažených domů. S rodinou už bezmála dva měsíce pracuje na jeho obnově. Celé spodní patro je prázdné. Naštěstí mají ještě jedno, kde teď žijí. Venkovní omítka je asi do výšky jednoho metru plná skvrn a částečně oloupaná. "Nedávno jsem celé přízemí zrekonstruoval. Teď můžu začít nanovo. Zatím jsem vytrhal podlahy a oškrábal stěny," popisuje. I on teď čeká na verdikt statika.

Peter Gottschild.
Peter Gottschild. | Foto: Jakub Plíhal

Vodu z nádrže má teoreticky dolů do údolí svádět úzké koryto potoka a také roura, zabudovaná ve svahu. Většinu roku je obojí suché, plní se jen během jarní oblevy. Letos v červenci se tudy ale valily tuny vody smíchané se sutí.

"Už večer bylo slyšet, že silně prší, hučelo to zvláštně nahlas. Zavřeli jsme okna a šli spát do ložnici v prvním patře," vzpomíná Gottschild. "V jednu ráno nás probudili sousedi, že přišla velká voda. Jenže už se nedalo nic dělat. Neměli jsme připravené pytle s pískem, seshora z kopce začaly létat uvolněné kameny. Když jsme odcházeli, proud nám podtrhával nohy. Ale o život tu naštěstí nikdo nepřišel," krčí rameny. 

Červencové povodně byly nejhorší přírodní katastrofou v Německu od velké vody v Hamburku v roce 1962. Nepřežilo je celkem skoro 200 lidí, z toho v Severním Porýní Vestfálsku bezmála pět desítek. Škody na majetku odhadují starostové stovek postižených obcí na desítky miliard eur. 

Peteru Gottschildovi zatím na obnovu domova přispěla katolická a evangelická církev, další peníze dostal od obce a také spolkové země. Ta do konce srpna vyplatila 152 zasaženým městům a vesnicím v rámci takzvané okamžité pomoci přes 150 milionů eur (3,8 miliard korun). Z celoněmeckého rozpočtu půjde na obnovu materiálních škod 30 miliard eur (přes 760 miliard korun). Gottschild i jeho žena si ale cení hlavně vlny solidarity a ochoty pomoct. S opravami na jeho domě mu přijeli pomáhat lidé z dalekého Berlína, Hamburku, Drážďan nebo Mnichova. 

Znovu otevřeme až za rok

Spontánně organizovanou pomoc a zapojení řady dobrovolníků oceňuje také Dagmar Hanschkeová. V centru Hohenlimburgu provozuje obchod s fotopotřebami. "Přidala se spousta lidí, a to i když byli sami povodněmi nějak zasažení. Všechna voda, která stéká z okolních kopců, se totiž nakonec potkala tady dole v centru města. Řada obchodů a sklepů domů byla vyplavená," popisuje energická žena.

Místa, zmíněná v článku: severněji je město Hagen a jeho části Nahmertal a Hohenlimburg, jihozápadně leží Euskirchen.
Místa, zmíněná v článku: severněji je město Hagen a jeho části Nahmertal a Hohenlimburg, jihozápadně leží Euskirchen. | Foto: Google Maps

Dnes už tu tolik škod vidět není, ačkoliv nádraží je stále mimo provoz a dá se sem dojet jen náhradními autobusy. V centru Hagenu zůstávají zavřená obchodní centra a dál na jihozápad spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko jsou kromě železnice mimo provoz i silnice a dokonce i část dálnice. Nahradit se zatím podařilo jen část mostů, zbytek funguje provizorně, nebo vůbec. 

U jednoho z těch, které se podařilo znovu zprovoznit, se na začátku září vyfotila i německá kancléřka Angela Merkelová (Křesťansko-demokratická unie, CDU). Na oficiální návštěvě ji doprovázel její stranický kolega, šéf partaje a současně zdejší zemský premiér Armin Laschet. Německo čekají na konci září volby, po nichž se mocná politička chystá do důchodu a Laschet je jedním z kandidátů, kteří by ji chtěli v důležitém úřadu nahradit. 

Angela Merkelová a Armin Laschet na návštěvě v Severním Porýní-Vestfálsku.
Angela Merkelová a Armin Laschet na návštěvě v Severním Porýní-Vestfálsku. | Foto: Reuters

Že se ničivé záplavy staly jedním z důležitých témat předvolební kampaně se shodují místní lidé i lokální politici. "Dopadlo to na celý region. Tady ve městě čtyři lidé umřeli, v celém okrese pak skoro tři desítky," vypráví Sacha Reichelt, starosta šedesátitisícového Euskirchenu, který je od Hohenlimburgu vzdálený asi 130 kilometrů jihozápadním směrem. Velká voda sem tak přišla o něco později. "Zasahoval jsem tu společně s našimi hasiči. Šlo to hrozně rychle a brzy jsme už neměli ani jak dál pokračovat v záchranných pracích, proud vody byl příliš silný," vzpomíná Reichelt na události z poloviny července. "Chyběly nám helikoptéry nebo víc lodí. Část těch, které jsme nasadily, se převrhly," vypráví. 

Město Euskirchen leží v záplavové oblasti, tentokrát ale povodeň zasáhla mnohem širší pásmo - a také s větší silou. "Pršelo dlouho. Když pak přišla ta nejsilnější průtrž, voda už se neměla kam vsakovat. Za jediný den tu spadlo tolik vody, jako nikdy za celých 80 let měření," upozorňuje mladý starosta. 

I tady lidé pro popis událostí používají podobná slova, jako v Hohenlimburgu: rozvodněné potoky a řeky si hledaly nové cesty, až nakonec tekly prakticky všude. V Euskirchenu žádná velká řeka ani není, škody tu napáchal podzemní potok a také přetékající kanály. Na hlavní nákupní třídě dosáhla hladina vody - smíchané s blátem a nejrůznějšími chemikáliemi včetně topného oleje ze zaplavených sklepů - výšky jednoho a půl metru. Všechny přízemní obchody jsou teď poničené, některé budou moci znovu otevřít až v polovině příštího léta. 

"Zažil jsem to v přímém přenosu," říká Günter, starší muž, který tu má byt v domě v prvním patře. "Někdy kolem třetí ráno mě probudil hukot vody, která tekla pod okny. Tak jsem se na tu spoušť chvíli díval a pak si šel zase lehnout. Co může člověk dělat…," směje se a rozhlíží se přitom po ulici. Ve všední den krátce po poledni tu panuje čilý ruch. Jenže úplně jiného druhu než před povodněmi. Místo obyvatel nakupujících ve zdejší drogerii, knihkupectví nebo obchodě s oblečením se tu pohybují hlavně dělníci v pracovním oblečení. Z obchodů vynášejí hromady suti. 

Otlučená je i omítka v chodbě domu, kde žije Günter. V noci dosáhla do výšky víc než 150 centimetrů, do rána zase stihla opadnout. Podle starosty je teď potřeba všude zlikvidovat a vysušit všechno, čeho se kontaminovaná voda dotkla. "Žiju tu od roku 1958, ale já osobně ani moji předci, pokud vím, jsme tady nikdy nic takového nezažili," dodává Günter. 

Günter v chodbě svého domu na hlavní nákupní třídě v Euskirchenu.
Günter v chodbě svého domu na hlavní nákupní třídě v Euskirchenu. | Foto: Jakub Plíhal

Starosta Reichelt odhaduje škody ve městě na víc než dvě miliardy eur, a to pokud počítá jenom veřejné vybavení a budovy. "Nejdražší bude obnova našeho obecního kulturního střediska. Celé jsme ho nechali zrekonstruovat, teď je totálně poničené," tvrdí. I on počítá s pomocí od spolkové vlády, Severnímu Porýní-Vestfálsku by mělo připadnout v přepočtu více než 310 miliard korun.

"Do budoucna je nezbytné bojovat s příčinami podobných katastrof a dělat zodpovědnou klimatickou politiku. Musíme si všichni uvědomit, že takhle to dál nejde. Také je potřeba dávat víc peněz na protipovodňovou ochranu, omezit byrokracii u projektů zabezpečení toků a zavést systémy včasného varování před stoupající vodou i na malých říčkách," vyjmenovává mladý starosta, který není členem žádné strany a město vede teprve od letošního roku. Teď už dva měsíce řeší hlavně dopady povodní a také dotazy občanů, jak zařídí, aby se něco podobného už neopakovalo.

"Určitě se to promítá i do volební kampaně," dodává. Sám bude za necelé dva týdny předsedat obecní volební komisi a nemůže proto kritizovat ani chválit jednotlivé politické strany za jejich reakci na katastrofu. Velkého odsouzení ze strany německé veřejnosti se dočkal zejména výstup předsedy CDU Lascheta, který se smál. během smutečního projevu spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Celou scénu zaznamenaly televizní kamery. 

"Vždyť umírali lidé. Tomu se nemůžete smát," zdůrazňuje dobrovolnice Andrea Peul-Kampeová. Laschetovi nechce odpustit ani poté, co se několikrát za nešťastný výstup omluvil. Sama je členkou konkurenční strany Zelených a zdůrazňuje, že to jsou právě oni, kdo dlouhodobě klade důraz na politiku ochrany klimatu. Podle expertů byl nezvykle deštivý červenec spojený s extrémními přívalovými dešti jedním z důsledku klimatické krize. 

Připomíná to i Ursula Heinen-Esserová (podobně jako Laschet je členkou konzervativní CDU), ministryně pro životní prostředí Severního Porýní-Vestfálska. "Byly tu tři roky sucha. Teď přišly prudké deště, a to na velmi rozsáhlém území. Musíme se s extrémními projevy počasí nějak vypořádat," tvrdí ve své kanceláři v sedmém patře nové budovy v Düsseldorfu, správním centru celého regionu.

Z oken je přímý pohled na mohutný tok řeky Rýn. Ten paradoxně v červenci napáchal jen minimální škody. Je totiž vybavený varovným systémem, který umožňuje předvídat, jak se bude povodeň vyvíjet, a dává tak čas se připravit: pomáhá uvolnit místo, kam se může voda rozlít, zvednout zábrany nebo utěsnit sklepy. Podobné systémy by teď měly dostat i menší říčky a Heinen-Esserová slibuje i lepší propojení protipovodňové ochrany s meteorology, aby úřady mohly realisticky odhadnout, jak špatná může situace v návaznosti na množství srážek a nasycenost půdy skutečně být. 

Deště podobně silné jako přišly v létě se podle ní budou bezpochyby opakovat. "Možná už v příštích několika týdnech," varuje. I proto je podle ní ochrana klimatu jedním z významných a po povodních ještě důležitějším tématem letošních německých parlamentních voleb. 

Ursula Heinen-Esserová.
Ursula Heinen-Esserová. | Foto: Jakub Plíhal

Petera Gottschilda, kterému voda vzala půlku domu, debaty o politice příliš nezajímají. "Člověk pořád slyší, že tu byl Laschet, že tu byla Merkelová. Ale až sem nahoru, kde je situace nejhorší, nikdy nepřijeli," stěžuje si hořce. Bojí se, že voda může přijít znovu. Byl by proto radši, kdyby úřady odváděly lepší práci při rozšiřování a zpevňování koryt potoka pro případ, že by začalo opět pršet. U jednoho z ústí potrubí, kterým vede, už se zase hromadí bláto a kameny. Gottschild se proto obává, že se otvor může znovu ucpat a potok poteče skrz jeho obývací pokoj. 

Kousek rozšířeného koryta zasahuje i na jeho pozemek za domem. "Rád ho část obětuju," zdůrazňuje. Větší ochotu se na ochraně proti povodním podílet i vlastními prostředky a pozemky teď zaznamenává i starosta Euskirchenu Sacha Reichelt. "Jenže ochrana proti záplavám tady v Německu není zrovna oblíbené politické téma. Navíc když chcete v rámci prevence třeba přesunout, nebo uměle zvlnit tok řeky, aby měla víc prostoru, tak proti tomu často protestují různé ekologické organizace, soukromníci nebo i celé obce. V minulosti trvalo až 30 let, než se podařilo prosadit opatření podobného druhu. Teď to musí jít mnohem rychleji," doplňuje. 

Vyústění podzemního potoka, který zdevastoval centrum Euskirchenu.
Vyústění podzemního potoka, který zdevastoval centrum Euskirchenu. | Foto: Jakub Plíhal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden ve středu za diplomatické roztržky vyvolané novým bezpečnostním paktem s Austrálií telefonicky hovořil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie svého ambasadora minulý týden povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostního partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakci neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

O funkci rektora Univerzity Karlovy se uchází současná prorektorka a bývalý děkan Filozofické fakulty

O funkci rektora Univerzity Karlovy v dalších letech se ucházejí dva lidé. Současnou hlavu školy Tomáše Zimu, který na začátku příštího roku ve funkci skončí, by mohla vystřídat prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková či bývalý děkan Filozofické fakulty Univerity Karlovy Michal Stehlík. Ve středu v 18:00 vypršel termín pro podání návrhů na pozici. Sdělil to předseda Akademického senátu univerzity František Zahálka. Zima řídí univerzitu druhé volební období. Volba nové hlavy školy bude 22. října.

"Můžu konstatovat, že do standardní doby byly podány pouze dva návrhy (na rektora), a to paní profesorka Králíčková a pan profesor Stehlík,“ uvedl Zahálka. I když teoreticky se ještě někdo mohl přihlásit třeba datovou schránkou na poslední chvíli, další kandidáty Zahálka neočekává. "Na podatelně, ve spisové službě a na sekretariát (akademického) senátu nikdo nic dalšího nedoručil," řekl. Kandidáti se představí akademickému senátu 15. října.

Zdroj: ČTK
Další zprávy