Na rozdíl od Čechů mají jen jednu komoru parlamentu. Senát na Slovensku není.
Strana Směr bývalého premiéra Roberta Fica si podle posledního průzkumu agentury Fokus udržuje vedení, hlas by jí dalo 22 procent lidí. A to přesto, že z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka, je obviněn podnikatel Marian Kočner, který udržoval přátelské vztahy s řadou politiků Směru.
Takový výsledek by na vytvoření vlády nevystačil. Jednou z možností ale je vládní koalice Směru s extrémně pravicovou stranou Ludové hnutí Naše Slovensko bývalého banskobystrického župana Mariana Kotleby a formací Vlast, kterou založil konzervativní politik Štefan Harabin. Bývalý ministr spravedlnosti ve Ficově vládě a neúspěšný kandidát z letošních prezidentských voleb.
Slovenský novinář a analytik Radovan Bránik nazývá takovou koalici obludnou a nevylučuje, že by Robert Fico byl ochotný se s krajní pravicí spojit.
Podle něj si už bývalý slovenský premiér začal vytvářet pozici, která by mu v případě nevyhnutelnosti umožnila po volbách vstoupit s Kotlebou do vlády. Bránik zároveň tvrdí, že Fico nedávno veřejně fakticky souhlasil s urážlivým projevem vůči Romům, kvůli kterému musel opustit parlament Kotlebův poslanec, neonacista Milan Mazurek.
"Spolu s rostoucí podporou Harabinovy strany Vlast se rýsuje obludná koalice, která dokáže z problematického premianta visegrádské čtyřky vytvořit černou díru. Úspěch demokratických opozičních stran je spíše jejich zbožným přáním. Zatím bojují alespoň o to, udržet si dosavadní preference a jejich snaha oslovit dřívější nevoliče vyznívá rozpačitě," řekl deníku Aktuálně.cz Bránik.
Nejsilnější stranami opozice proti Ficovi jsou podle průzkumu seskupení Spolu/Progresivní Slovensko, ze kterého vzešla současná prezidenta Zuzana Čaputová, a strana Za lidi. Tu založil její předchůdce v úřadu Andrej Kiska.
Podle Bránika má Ficův Směr stabilní voličskou základnu. "Jejich preferencemi nedokáže otřást prakticky žádný skandál, odolnost velké části obyvatel vůči korupci a zneužívání moci je fascinující. Tvrdé jádro voličů zdědil Fico po Vladimíru Mečiarovi a stále není na Slovensku žádná politická síla, která by ho mohla ohrozit," vysvětlil novinář a publicista.
Slovenský politolog Grigorij Mesežnikov minulý týden deníku Aktuálně.cz řekl, že voliče Směru zajímá hlavně sociální politika a v podstatě nic jiného. "Jde hlavně o levicově orientované a starší lidi z venkova a menších měst," popsal.
Nicméně ve srovnání například s rokem 2012 je podpora Směru o poznání nižší. Tehdy strana ve volbách získala 44,4 procenta hlasů a obsadila 83 ze 150 křesel. Směr tak vládl sám, což se příští rok velmi pravděpodobně nestane.
Kotleba je odpůrcem slovenského členství v NATO a Evropské unii, v tom se shodne i s Harabinem. Zatím však tvrdí, že se Směrem nechce spolupracovat a nedohodl se nakonec ani na předvolební spolupráci s Vlastí Štefana Harabina. Z jejich společné tiskové konference minulý týden odešel.
