Canberra - V úrovni udržování míru je Česká republika jedenáctým nejvyspělejším státem světa. Vyplývá to z každoročně uveřejňovaného žebříčku Index světového míru (GPI), který vypracovává australský Institut pro ekonomiku a mír (IEP).
I když si oproti předchozímu roku Česko o šest příček polepšilo, o post premianta mezi bývalými státy východního bloku jej připravili ještě mírumilovnější Slovinci. Slovensko obsadilo 24. místo, což stačí mezi postkomunistickými zeměmi na pomyslnou bronzovou medaili.
Celkově index GPI zaznamenal v roce 2008 lehce negativní trend související s hospodářskou krizí. Jedním z příkladů může být Island, který před rokem žebříčku vévodil a na jehož ekonomice se krizová situace podepsala velmi těžce. Nyní se nachází na čtvrtém místě.
Vliv zde mělo zejména zhoršení pozice v ukazatelích týkajících se pravděpodobnosti násilných demonstrací a politické nestability. Masivní lednové protesty položily v zemi vládu a vyvolaly předčasné volby, ve kterých poprvé v historii získala parlamentní většinu levice.
„Rychle rostoucí nezaměstnanost, zmrazení platů a pád hodnoty domů, úspor a penzí vyvolává v mnoha zemích všeobecný hněv," stojí ve zprávě.
IEP vydává index třetím rokem a jako nejmírovější země z něj vycházejí malé a stabilní demokracie, zejména ty evropské. Čtrnáct z dvaceti prvních států žebříčku jsou demokratické státy střední či západní Evropy. Přední místo zaujímají skandinávské země - všech pět se nachází v první desítce.
Naproti tomu Spojené státy skončily až 83., například díky nebezpečí terorismu a vysokému procentu (zdaleka nejvyššímu na světě) obyvatel ve věznicích. I další dvě velké světové mocnosti nedopadly dobře - Čína skončila na 74. a Rusko dokonce až na 136. místě ze 144.
"Skokanem roku" se stala Bosna a Hercegovina (posun ze 73. na 50. pozici), nejvíce se naopak propadl Madagaskar (pokles o 30 míst na 72. pozici). Mezi zeměmi EU je na tom nejlépe Dánsko (2. místo) a nejhůře Řecko (57.). Tou vůbec nejméně mírovou evropskou zemí je Rusko (136.).
Kromě ekonomické krize byly podle GPI příčinami zhoršující se bezpečnostní situace v posledním roce také vyostření některých lokálních konfliktů, potravinová krize a růst cen ropy v první polovině roku 2008.
Žebříček zohledňuje 23 „vnějších" i „vnitřních" kritérií, mimo jiné zisky z prodeje zbraní, počet zabitých vojáků a množství vedených válek, vztahy se sousedy, úroveň demokracie, transparentnosti a vzdělání, stav lidských práv, materiální zajištění, zločinnost a dostupnost zbraní.
