Pchjongjang - Mimořádná událost se odehrává v Severní Koreji. Nejuzavřenější zemi světa a poslední stát, kde ještě přežívá v nezměněné podobě stalinský komunismus a s ním spojený kult osobnosti, vyšroubovaný do absurdních rozměrů.
Po třiceti letech se v Pchjongjangu sejde sjezd Korejské strany práce. Oficiálně má zhodnotit dosavadní "úspěchy" a také se od něj očekává, že neoficiálně určí budoucího vůdce a nástupce diktátora Kim Čong-ila.
Titul nejvyššího stranického předáka by měl zůstat v rodině. Kim Čong-il v roce 1994 nahradil zakladatele severokorejského režimu Kim Ir-sena. Až zemře Kim Čong-il, nastoupí na jeho místo podle dosavadních informací jeho nejmladší syn Kim Čong-un.
Podle znalců severokorejského prostředí bude jasným signálem to, zda se následovníkovo jméno objeví ve sjezdových dokumentech, zda dostane nějakou funkci a zda jej také začnou oslavovat státní televize, rozhlas a tisk.
Šestadvacetiletý nástupce
Přesně takto byl totiž nástupcem svého otce jmenován Kim Čong-il. Na předchozím sjezdu strany v roce 1980.
Tehdy mu bylo osmatřicet let a média jej začala oslavovat jako budoucího vůdce. Začal jezdit na cesty po celé zemi a pronášet projevy.
Kim Čong-unovi je dnes šestadvacet let. Pod jiným jménem studoval ve Švýcarsku a podle jihokorejské rozvědky umí anglicky, německy i francouzsky.
Režim tají, kdy přesně sjezd začne. Je tedy možné, že už začal. Podle svědků se v ulicích metropole plánuje velká vojenská přehlídka a manifestace obyvatel.
"Nadchází historická chvíle, která otevře novou kapitolu v historii naší strany," napsal severokorejský deník Rodong Sinmun.
Sjezdy Korejské strany práce se konaly v letech 1946, 1948, 1956, 1961, 1970 a 1980. Od té doby žádný, ten současný je tedy v pořadí sedmý.
Na tom předcházejícím šestém tehdejší vůdce Kim Ir-sen hodnotil program takzvané trojí revoluce - ideologické, technické a kulturní - jako skvělé vítězství socialismu.
Vůdce věčně živý
Mimochodem, Kim Ir-sen stojí nadále v čele země. V roce 1998 - čtyři roky po své smrti - byl jmenován věčným vůdcem KLDR. Severní Korea je tak jediným státem světa, kde je oficiálním vládcem mrtvý člověk.
Každého sjezdu Korejské strany práce se účastní zhruba dva tisíce delegátů stranických organizací nižších stupňů.
Diktaturu zajišťuje strana prostřednictvím politického výboru (politbyra), které tvoří asi dvacet lidí, z toho část armádní představitelé. Ústřední výbor strany má několik stovek členů a schází se na plenárních zasedáních.
Rozhodující slovo má Kim Čong-il, ale objevily se zprávy, že v zemi panuje napětí a určitá rivalita mezi některými členy vedení armády.
"Podle mého názoru stojí v čele režimu skupina generálů, ale nejvyšším a nezpochybnitelným vůdcem zůstává Kim Čong-il. Vyloučit nelze nic, ale myslím si, že příštím vůdcem bude opět někdo z dynastie Kimů," řekl před časem Aktuálně.cz koreanista Petr Bláha z pražského Orientálního ústavu.
Kim Čong-ilovi je osmašedesát let a jeho zdravotní stav není příliš dobrý. V roce 2008 prodělal mrtvici a trpí vysokým krevním tlakem. Zřejmě proto nastal čas svolat sjezd a určit dopředu nástupce.
Povodně, sucha, hladomory
Severní Korea má však opět problémy s nasycením svých třiadvaceti milionů obyvatel. Vláda požádala Jižní Koreu o dodávky rýže a dalších potravin, stejně tak jako stavebního materiálu.
Někteří severokorejští uprchlíci, kterým se podařilo v poslední době utéci přes hranici s Čínou, hovoří o hladu v mnoha částech země a rostoucí nespokojenosti obyvatel.
I rýže je prý nedostatková a lidé přežívají s omezenými zásobami brambor a kukuřice.
Zemi zasáhla dvakrát vlna hladomoru, kterou způsobily také přírodní katastrofy. Povodně a katastrofální sucha. Počet lidí, kteří zemřeli na podvýživu v letech 1995 a 1998, je odhadován na statisíce.
Režim také pokračuje v tvrdém potlačování jakékoliv kritiky. Přibližně 200 tisíc lidí - tedy skoro jedno procento obyvatel - žije v uzavřených pracovních táborech pro politické vězně a "nespolehlivé" osoby.
