Unesli ji před 30 lety. Vrátí se?

Martin Novák Martin Novák
8. 3. 2007 7:23
Tokio - Megumi Jokotová se vracela domů z badmintonu. Po rozloučení s kamarádkou před ní v ulici, kde bydlela, vystoupili dva muži z mercedesu.
Severokroejský vůdce Kim Čong-il má podle Tokia na svědomí únosy nejméně třinácti Japonců v zahraničí.
Severokroejský vůdce Kim Čong-il má podle Tokia na svědomí únosy nejméně třinácti Japonců v zahraničí. | Foto: Reuters

Násilím ji navlékli do pytle a hodili do kufru auta. Odvezli ji k moři a naložili na člun, který po několika minutách připlul k větší lodi.

Třináctiletá dívka netušila, že své rodné město Niigata na jihozápadním pobřeží Japonska už možná nikdy neuvidí.

Skončila totiž v zajetí v Pchjongjangu. A muži, kteří ji unesli, patřili k severokorejské tajné službě.

Obávaný "Pokoj 35" 

Ke svému zděšení se ocitla na obávaném oddělení s názvem "Pokoj 35," pověřovaném tou nejšpinavější prací. Únosy, vraždami, organizováním teroristických útoků, pašováním drog. Vývozem padělaných valut.

Megumi drželi řadu měsíců samotnou v cele, kde se nikoliv naposled nervově zhroutila. Pak jí přidělili práci. Měla učit japonsky severokorejské agenty, kteří se chystali na akce v zemi vycházejícího slunce.

Megumi Jokotová na snímku z doby, kdy ji uneslo severokorejské komando. Pokud žije, je jí dnes 43 let.
Megumi Jokotová na snímku z doby, kdy ji uneslo severokorejské komando. Pokud žije, je jí dnes 43 let. | Foto: Reuters

Přitom její únos byl více méně náhodný. Komando chtělo odvléci jiného člověka, ale plán se nezdařil a něšťastná Megumi měla tu smůlu, že Severokorejce spatřila v nepravou chvíli. Onoho 15. listopadu 1977 zkrátka musela zmizet.

A zmizela skutečně dokonale. Policie v Niigatě přes všechnu snahu nenašla žádné stopy, neobjevila se očekávaná žádost o výkupné rodičům dívky.

Ti ji už považovali za ztracenou, ale po dvaceti letech přišel šok. Ze Severní Koreje uprchl vysoce postavený pracovník zpravodajské služby. Kromě jiného vypověděl, že Megumi žije v KLDR.

Rodiče nepřestávají bojovat

Popsal okolnosti jejího únosu a uvedl, že se vdala a má dceru.

Způsobil tím v Japonsku neuvěřitelný poprask. Ačkoliv o severokorejském komunistickém režimu si nikdo nedělal iluze, krutost v podobě únosu teprve třináctileté dívky Japonce konsternovala.

Rodiče Megumi Jokotové přijal minulý měsíc během návštěvy Tokia americký viceprezident Dick Cheney.
Rodiče Megumi Jokotové přijal minulý měsíc během návštěvy Tokia americký viceprezident Dick Cheney. | Foto: Reuters

Rodiče dívky zahájili celosvětovou kampaň za osvobození Megumi. Matka vydala knihu, která se stala národním bestsellerem.

Stala se ikonou všech Japonců, kteří byli do Severní Koreje zavlečeni. A kteří šanci na únik ze země, považované za velké vězení, neměli. Řadoví Severokorejci musejí mít zvláštní povolení i na cesty uvnitř země, o vyjížďce do zahraničí si většina z nich může nechat leda zdát.

Unesených bylo minimálně třináct, ale možná i několik desítek. Tokio odmítá navázat diplomatické vztahy s KLDR, dokud se všichni unesení nevrátí nebo dokud nebude jasné, co se s nimi stalo.

Schůzka v Hanoji se nevyvíjí příznivě

Vyjednavači obou zemí se nyní sešli, aby konečně problém vyřešili a odstranili napětí, které mezi Tokiem a Pchjongjangem panuje. A které ještě vzrostlo po říjnovém severokorejském jaderném testu.

Jednají na kuriózním místě - v prostorách japonského velvyslanectví ve vietnamské metropoli Hanoji. Nezdá se ale, že osud unesených bude brzy objasněn.

Včerejší i dnešní schůzka skončily bez výsledku,k průlomu zřejmě nedojde.

"Pokud japonský postoj spočívá v požadavku, že mrtví musejí být oživeni a posláni zpátky do Japonska, pak nemáme žádný styčný bod," uvedl nejmenovaný severokorejský diplomat.

Falešné ostatky

Rodiče Megumi tak ztrácejí naději dozvědět se více o dceři. V první řadě to, zda vůbec žije.

Když totiž v roce 2002 přijal severokorejský vůdce Kim Čong-il  v Pchjongjangu japonského premiéra Džuničiró Koizumiho (bylo to vůbec první setkání na tak vysoké úrovni), o dívce se zmínil.

Podle něj se ale do Japonska vrátit nemůže, protože v roce 1994 spáchala sebevraždu. Tokio však získalo informace, že ještě po tomto datu byla spatřena na ulici v Pchjongjangu.

Později KLDR vydala Japonsku údajně její ostatky. Testy DNA však ukázaly, že patří zcela jiné, mnohem starší ženě.

Kim odmítá odpovědnost

Kim na schůzce přiznal, že ví o únosech třinácti lidí. Omluvil se s tím, že je má na svědomí část agentů, která se "vymkla kontrole".

Bývalý vysoce postavený severokorejský aparátčík Hvang Jang-jop, který přeběhl do Jižní Koreje v roce 1997, to ale vyvrací.

Rodiče Megumi Jokotové.
Rodiče Megumi Jokotové. | Foto: Reuters

"Každý, i sebemenší úkol každého agenta a každá zahraniční mise byla a je osobně schvalována Kim Čong-ilem," vypověděl generál.

Kim Čong-il sice stanul v čele země až po smrti svého otce Kim Ir-sena v roce 1994, ale na zpravodajské služby a bezpečnostní aparát dohlížel už dávno předtím.

K většině únosů Japonců došlo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.

Lidé mizeli až v Evropě

Matka s devatenáctiletou dcerou zmizely z pláže na západojaponském pobřeží, stejně tak jako další dvě dvojice. Severokorejci dokonce "dosáhli" až do Evropy. Jeden japonský student byl unesen ve Španělsku, další v Dánsku.

Ze třinácti lidí, jejichž únos severokorejská strana potvrdila, se domů vrátilo v roce 2002 pět. Ostatní jsou mrtví, tvrdí Kim Čong-il.

Japonská média se domnívají, že pokud zemřeli, pak proto, že věděli příliš mnoho o práci a praktikách severokorejské zpravodajské služby.

Podivná úmrtí. Ve 24 letech na infarkt

Okolnosti úmrtí jsou přinejmenším podivné. Dvěma Japoncům, kteří údajně podle KLDR zemřeli na selhání srdce, bylo čtyřiadvacet a sedmadvacet let.

Další zemřeli oficiálně při autonehodě, na otravu plynovým sporákem nebo na cirhózu jater. Navíc jejich ostatky prý zmizely při povodních nebo sesuvech půdy.

Ze Severní Koreje není úniku. Na snímku vjezd do zóny, která odděluje od roku 1953 sever a jih Korejského poloostrova.
Ze Severní Koreje není úniku. Na snímku vjezd do zóny, která odděluje od roku 1953 sever a jih Korejského poloostrova. | Foto: Martin Novák

S těmito vysvětleními se Tokio smířit nehodlá. A podmiňuje ekonomickou pomoc Severní Koreji stejně tak jako navázání diplomatických vztahů vyjasněním všech případů.

Přitom Japonsko není jedinou postiženou zemí. Na severu skončilo v uplynulých desetiletích nedobrovolně více než pět stovek Jihokorejců.

Mezi nimi například v Asii slavný režisér Šin Sang-ok, kterého Kim Čong-il donutil natočit několik propagandistických a historických velkofilmů (o Kimovi je známo, že zbožňuje hollywoodskou produkci a má ve své domácí videotéce více než dvacet tisíc titulů).

Režim však udělal chybu, když režiséra pustil v roce 1986 na festival do Maďarska. Podařilo se mu dostat do Vídně a tím i na svobodu.

Japonské trauma

Mezi lidmi odvlečenými násilně do KLDR figurují údajně i Evropané, Arabové nebo Číňané. Řada případů je dodnes zahalena tajemstvím a mlčením.

Pro Japonsko je ale celá záležitost velkým traumatem. Jeho občané zmizeli v osidlech krutého, nepřátelského režimu a jejich země jim nedokázala pomoci.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Česko a Japonsko podepsaly nový plán strategické spolupráce

Český ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek a jeho japonský protějšek Tomišicu Motegi dnes ve Varšavě podepsali nový plán strategické spolupráce mezi oběma zeměmi. Učinili tak na okraj jednání ministrů visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) a Japonska, které zorganizovalo polské předsednictví V4.

Mezi prioritní oblasti spolupráce Česka a Japonska budou na základě akčního plánu pro období 2021 až 2025 patřit kromě ekonomiky také věda, inovace a obchod. Součástí je i spolupráce v oblasti bezpečnosti a multilaterální diplomacie. Japonsko je po Číně a Jižní Koreji třetí zemí v Asii, se kterou má Česko takto upravené vztahy.

Podle tiskové zprávy českého ministerstva zahraničí je Japonsko je druhým největším investorem v ČR a druhým nejdůležitějším obchodním partnerem Česka v Asii. Obrat obchodní výměny v roce 2020 dosáhl 3,8 miliardy dolarů (80,2 miliardy korun). Celkem 260 japonských firem v současné době zaměstnává v ČR přes 50 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Nadal prohrál v madridském čtvrtfinále se Zverevem

Německý tenista Alexander Zverev potřetí za sebou porazil Rafaela Nadala a postoupil do semifinále antukového turnaje v Madridu. Čtyřiadvacetiletý hráč zvítězil nad světovou dvojkou 6:4, 6:4 a jeho dalším soupeřem bude Rakušan Dominic Thiem.

Nejvýše nasazený Nadal, pětinásobný vítěz madridského turnaje, prolomil soupeřův servis jako první, jenže vedení 4:2 neudržel. Zverev čtyřmi gamy za sebou získal úvodní set a ve druhém mu pak stačil brejk v páté hře. "Tohle je jedna z největších výher mojí kariéry. Ale turnaj ještě nekončí," radoval se Zverev po mečbolu.

Nadal má sice se Zverevem dál aktivní bilanci 5:3, jenže německého protivníka naposledy zdolal před třemi lety. Dvakrát mu pak podlehl na tvrdém povrchu. Právě v roce 2018 Zverev ovládl madridský turnaj, o titul se tehdy utkal s Thiemem.

Thiem porazil Američana Johna Isnera 3:6, 6:3, 6:4 a do semifinále se v Madridu probojoval počtvrté za sebou. Na první triumf ale zatím čeká, ve finále byl dvakrát.

před 1 hodinou

Volejbalistky porazily v kvalifikaci ME 3:0 i Bosnu a Hercegovinu

České volejbalistky zvládly v kvalifikaci mistrovství Evropy i druhé utkání a znovu zvítězily bez ztráty setu. V lotyšském Daugavpilsu si dnes poradily s Bosnou a Hercegovinou 25:23, 25:18 a 25:17 a vedou tabulku skupiny F.

V prvním utkání svěřenkyně řeckého trenéra Jannise Athanasopulose vyhrály nad domácím Lotyšskem jasně 3:0 a v sobotu uzavřou první turnaj duelem se Slovinskem. Odvety se uskuteční za týden v Bosně, na šampionát postoupí dva týmy.

Volejbalistky jsou na nejlepší cestě na šampionát, který budou na přelomu srpna a září hostit Srbsko, Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko. Turnaj bude hrát 24 týmů.

před 1 hodinou

Čeští kajakáři se po roční pauze vrátili na evropský trůn v hlídkách

Čeští kajakáři se po roční pauze vrátili na evropský trůn v hlídkách. Bronz v týmovém závodě na mistrovství Evropy ve vodním slalomu přidaly kajakářky. Kanoisté i kanoistky obsadili v italské Ivree šestá místa.

Čeští kajakáři patří dlouhodobě k evropské i světové špičce. Před loňským stříbrem v Praze získali čtyři evropské tituly za sebou. Dnes na ně navázali ve složení Jiří Prskavec, Vavřinec Hradilek, Vít Přindiš. Poslední jmenovaný měl "šťouch" na osmé brance, ale čistě nejel nikdo ze soupeřů. Češi vyhráli o 1,62 sekundy před Německem, třetí skončili Britové.

Neolympijské hlídky jsou doplňkovou disciplínou, v tréninku se vodní slalomáři soustředí na individuální přípravu. "Před tímhle mistrovstvím jsme byli společně na jednom tréninku asi na patnáct minut, takže jsme tomu opravdu moc nedali. Ale naštěstí se to sešlo a ta hlídka dopadla, jak dopadla, takže nádherně," poznamenal Přindiš.

Další zprávy