Vojáci 93. samostatné mechanizované brigády střílejí na nepřátelské pozice jen s minimem nábojů. "Tím pádem je jen neefektivně zdržujeme. Kdybychom měli dostatek, nedošli by tak daleko. Když budeme mít munici, budeme alespoň schopni udržet kontrolu nad tím, co máme. Teď ji pořád ztrácíme. Pěchota bez dělostřelectva na ně nestačí," popisuje Oleksandr.
Ukrajinští i ruští vojáci používají těžkou dělostřeleckou palbu k udržení převážně statických, zakopaných pozic podél tisíc kilometrů dlouhé frontové linie, k čemuž potřebují obrovské množství munice. I proto Evropská unie spolu se západními spojenci zahájila v březnu 2023 iniciativu, jejímž cílem bylo dodat Ukrajině do jednoho roku milion dělostřeleckých nábojů.
Ukrajinští vojáci ale dostali jen zhruba polovinu očekávané dodávky. Podle úřadů je na vině mimo jiné nedostatečná výrobní kapacita."Myslím, že nám partnerské země munici dodají, ale ne v takovém počtu, v jakém to původně slíbily," říká velitel dělostřelectva. Situaci by mohla pomoct také česká iniciativa, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU.
"Měli bychom si zřídit vlastní výrobu, abychom nebyli na nikom závislí. Budeme vědět, kolik nábojů máme na měsíc nebo na den. Budeme vědět, s čím počítat. Dnes dostáváme pět nábojů, zítra padesát. Jak si pak můžeme věci propočítat," doplňuje.
Podle úředníků a bezpečnostních analytiků připadá na každý granát vypálený Ukrajinou podél frontové linie pět až šest střel, které vypálí Rusko. Tato nerovnováha omezuje schopnost Ukrajiny potlačit ruské útoky a zajistit krytí pro přesuny vlastních vojsk.
