Bělehrad - Kosovo by se mělo rozdělit mezi Srbsko a Albánii. V týdeníku NIN to prohlásil místopředseda srbské vlády a ministr vnitra Ivica Dačič.
Podle něj je to jediná reálná možnost, jak kosovský problém vyřešit, "dokud nebude pozdě".
Priština takovou vizi, která by v podstatě znamenala zánik Kosova jako státu, kategoricky odmítá.
"Pokoušeli jsme se bránit Kosovo válkou, ale neuspěli jsme. Proto mluvím o rozdělení, dokud nebude pozdě. Znamenalo by to korekci hranic mezi dvěma sousedními státy, Srbskem a Albánií," řekl Dačič.
Podle jeho slov Srbsko udělalo chybu, když o Kosovu nejednalo s Albánií. "Copak jsme opravdu tak naivní a myslíme si, že Kosovo přežije jako nezávislý a samostatný stát?" zeptal se hypoteticky Dačič.
"Copak v Prištině a v Tiraně žijí různí Albánci? Vyprávějí nám o multietnickém Kosovu, ale náš národ pohádky o multietnickém životu nepotřebuje," zdůraznil srbský politik.
Na dotaz, proč si myslí, že by bylo lepší rozdělit Kosovo mezi Albánii a Srbsko než mezi Srbsko a Kosovo, Dačič odpověděl, že Albánci v Kosovu jsou národnostní menšinou Albánie.
Rakovinová rána
Jedině Srbsko může "skoncovat s Kosovem jako se svou rakovinovou ránou", soudí Dačič.
Nynější politický dialog mezi Bělehradem a Prištinou podle něj nevyřeší zásadní otázku o stanovisku zemí EU a USA vůči Kosovu a výsledkem dialogu může být maximálně jen "nějaký druh zvláštní autonomie pro Srby na severu" Kosova.
Dačić o rozdělení Kosova nemluvil poprvé. Nedávno jako první z oficiálních srbských představitelů hovořil o "kompromisu", který by spočíval ve vytvoření demarkační linie v Kosovu mezi územími, na nichž žijí Srbové, a územím, kde žijí Albánci.
Na severu Kosova při hranicích se Srbskem žije asi 40 000 Srbů, kteří úřady v metropoli Prištině neuznávají. Dalších 80 000 Srbů, kteří mají k Prištině stejný vztah, žije v menších enklávách na jih od řeky Ibar.
Kosovo se od Srbska jednostranně odtrhlo v únoru 2008. Srbsko samostatnost své provincie neuznává a prištinské úřady v podstatě ignoruje.