Tadić nicméně vyjádřil ochotu jednat o řadě specifických otázek, jako je postavení srbské menšiny v Kosovu, ochraně pravoslavných chrámů a mezinárodní přítomnosti v provincii.
"Srbsko nikdy kosovskou nezávislost nepřijme," uvedl Tadić. "Vnucená nezávislost by představovala nebezpečný politický a právní precedens," dodal v prohlášení vydaném po setkání s Ahtisaarim.
- Projděte si krok za krokem INTERAKTIVNÍ GRAFIKU o historii Kosova.
Úřadující srbský premiér Vojislav Koštunica setkání s Ahtisaarim úplně odmítl, protože zásadně odmítá akceptovat jakoukoliv formu nezávislosti Kosova.
Ahtisaari: Kosovo si musí samo vládnout
Zvláštní pověřenec generálního tajemníka OSN Martti Ahtisaari dorazil na Balkán, aby představil plán na "nezávislost" Kosova. Ačkoliv zmocněnec OSN nepoužívá v textu přímo výraz nezávislost, jeho plán počítá s tím, že multietnické Kosovo by si samo demokraticky vládlo, a to s plným respektováním právního státu.
Kosovo na Aktuálně.cz
- Srbští nacionalisté vítězí,ale nevládnou
- Kosovo zvolilo nástupce Ibrahima Rugovy
- Do čela kosovské vlády zvolen povstalec
- Srbský prezident: Doživotí za Kosovo?
- Jsme samostatní, uznejte to, žádá Kosovo
Zpráva o Kosovu
- Ahtisaari navrhuje pro Kosovo určitou formu omezené suverenity a bezpečnostní garance pro tamní etnické menšiny.
- Kontaktní skupina pro Kosovo má ohledně řešení nejednotný názor. Spojené státy, Německo, Francie, Velká Británie a Itálie budou s Ahtisaariho plánem souhlasit, Rusko ho ale zřejmě odmítne.
- Moskva tvrdí, že světové společenství nesmí přistoupit k takovému řešení, se kterým by nesouhlasily obě strany.
- Rusko by mohlo zablokovat i definitivní rozhodnutí o budoucnosti Kosova v Radě bezpečnosti OSN, kde má právo veta.
Ahtisaari rovněž doporučuje, aby provincie měla vlastní ústavu i právo uzavírat mezinárodní smlouvy a vstupovat do mezinárodních organizací.
Návrh však nadále počítá s omezenou svrchovaností Kosovova pod mezinárodním dohledem, s tím, že budou respektována práva a výsady srbské menšiny. V zemi nadále zůstávají jednotky Severoatlantické aliance.
"Pozice obou stran jsou krajně vzdáleny. Dáváme Srbům a kosovským Albáncům ještě jednu šanci, aby se dohodli na kompromisu," řekl Ahtisaari po schůzce se srbským prezidentem Borisem Tadičem, který plán odmítl.
Další kolo rozhovorů mezi oběma stranami se má konat ve Vídni od 12. do 23. února, sdělil tisku představitel Evropské unie pro Kosovo Leopold Maurer. Pak by měla následovat "lhůta na rozmyšlenou" do 2. března.
Albánské, či srbské Kosovo?
Kosovo je formálně stále součástí Srbska. Od zásahu NATO proti režimu tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče v roce 1999 se nachází pod mezinárodní správou a na klid mezi znepřátelenými etniky dohlíží téměř dvacet tisíc aliančních vojáků.
Albánci, tvořící téměř 90 procent místní populace, usilují o samostatnost provincie. Pro Srby je však Kosovo kolébkou jejich kultury a státnosti. Namísto nezávislosti nabízejí pouze širokou autonomii.
- Otázky a odpovědi týkající se Kosova - NAJDETE ZDE
- Přehled důležitých událostí od roku 1981 - NAJDETE ZDE
Dosavadní jednání však byla naprosto bezvýsledná. O soudu jihosrbské provincie tak rozhodne mezinárodní společenství, čehož se obává Priština i Bělehrad.
"Naším cílem bylo vybudovat základy Kosova, kde členové všech komunit, zejména kosovští Srbové, budou moci trvale vést důstojnou, bezpečnou a ekonomicky životaschopnou existenci," uvedl Ahtisaari při středečním vystoupení v Radě Evropy ve Štrasburku.
Pozorovatelé za nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje považují jistou formu omezené svrchovanosti pod dohledem Evropské unie.
Do hry však ještě může vstoupit ruské veto v Radě bezpečnosti OSN, na něž Srbové spoléhají. "Rusko považuje za nepřijatelné vnutit řešení Kosova zvnějšku," upozornil nedávno prezident Vladimir Putin.
Kosovo - evropská Palestina?
Kosovský premiér Agim Çeku proto nevylučuje ani jednostranné vyhlášení nezávislost provincie na Srbsku, pokud se nepodaří dospět k dohodě s Bělehradem.
"Vyhlášení nezávislosti není hrozba, ale uvažujeme o tom jako o možnosti. Kosovo se určitě stane nezávislou zemí," prohlásil v listopadu Çeku, dřívější velitel Kosovské osvobozenecké armády.
"Ahtisaariho návrhy budou obsahovat mnoho nepřijatelného," dodal další z kosovských vůdců Sherif Konjufca.
Kosovo údajně nebude mít nárok na vlastní armádu, zahraniční politiku či křeslo v OSN. Mnozí se proto obávají, že Kosovu hrozí osud "evropské Palestiny".
- Reportáž ze současného Kosova - Relativně bezpečné, ale křehké PŘEČTĚTE SI ZDE a prohlédněte si fotogalerii z cest
Na stranu kosovských Albánců se samozřejmě staví sousední albánský premiér Sali Beriša.
"Veškeré odklady rozhodnutí o statusu Kosova ještě více komplikují situaci a mohly by zničit stabilitu v celém regionu," prohlásil. Podle něj "jedině nezávislost Kosova zaručí mír a stabilitu", zatímco "všechny jiné alternativy by byly nebezpečné".
Koštunica: Rusko nám pomůže
Srbský premiér Vojislav Koštunica naopak ještě před parlamentními volbami požádal nového generálního tajemníka Organizace spojených národů Pana Ki-muna o podporu ve věci zachování teritoriální integrity Srbska, od něhož se převážně Albánci obývaná provincie snaží odtrhnout.
"Srbsko bezvýhradně respektuje základní dokumenty OSN, zaručující členským státům nenarušitelnost jejich hranic," napsal Koštunica a požádal šéfa OSN o poskytnutí "úplné ochrany nenarušitelnosti hranic Srbska, jeho svrchovanosti a územní celistvosti".
V nové srbské vládě se však shoda hledá jen těžko.
Zatímco Demokratická strana prezidenta Borise Tadiče si přeje, aby Ahtisaari odložil zveřejnění svého návrhu statusu Kosova, současný srbský premiér Vojislav Koštunica ze třetí nejsilnější Demokratické strany Srbska tvrdí, že je mu jedno, co zvláštní pověřenec generálního tajemníka OSN udělá, protože Srbsko nezávislost Kosova stejně odmítá a Rusko ho v tomto postoji podporuje.
