Ukrajina se už dva roky brání ruské agresi a konec války je zatím v nedohlednu. Prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově vyzval západní spojence, aby v podpoře napadené zemi nepolevovali. Ta dosavadní totiž proti ruské agresi nestačí.
"Nejsem si jist, že pokud by taková bída, taková hrůza a takové zlo přišly do naší země, že by se k tomu Češi postavili čelem tak, jako se k tomu postavili Ukrajinci," naráží na odhodlání lidí napadené země politolog Jan Šír ve společné diskusi.
"Je tam obrovská únava, to si nenalhávejme. Nemusíte být na frontě, ale stačí být ve větším městě i na západě země. Ale žít v takových podmínkách, když máte dvakrát týdně letecký poplach a třeba děti, o které se bojíte, tak to je obrovský psychický tlak," popisuje člen zahraniční redakce ČRo Soukup současné nálady v zemi, kterou pravidelně navštěvuje, a dodává, že nejmotivovanější část ukrajinské společnosti vstoupila do armády už v březnu 2022 a ti, kteří teď "zbývají", už takhle motivovaní nejsou.
Experti v rozhovoru hodnotí také to, jak by v ideálním případě měla vypadat výhra Ukrajiny a porážka Ruska, a také předpovídají, jaké další škody by mohl agresorský stát napáchat ve zbytku Evropy.
Jakou změnu mohou pro celý konflikt přinést nadcházející volby v USA a potenciální vítězství exprezidenta Donalda Trumpa?
Podle politologa Jana Šíra by bylo největším problémem, kdyby se válka na Ukrajině slila s dalšími regionálními konflikty a Amerika to pak "neutáhla".
"Rusko je ale evropský problém, takže zůstaneme sami, proč by náš problém měli řešit Američané? Na Trumpa bych to nesváděl," naráží Šír na fakt, že evropské státy stále nedávají na svou obranu dostatek peněz, i když mají válku za humny.
